Ještě v pátek podepsal Keir Starmer zákony, které měly usnadnit Britům stěhování. V pondělí už rovnou začal chystat vlastní stěhování, i když „jen“ ze sídla britských premiérů. Z jeho strany to ovšem nebyl žádný vtípek, protože pokud se něčím jako politik vyznačoval, tak mimořádnou suchopárností.

Když Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je na spadnutí, dalo se čekat, že nepůjde o nic bůhvíjak stabilního. Postupně se na veřejnost dostaly hlavní body dohody a bylo jasné, odkud pramení i hlavní problémy – jsou to v zásadě ty samé jako od začátku války.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) představil na konferenci „Investicemi k partnerství“ novou vizi české rozvojové politiky. Důraz klade na strategický zájem, ekonomickou logiku a partnerství. Otázkou však je, zda se z rozvojové politiky nestává především nástroj podpory českých firem na úkor širších rozvojových cílů.

Ve sporu o veřejnoprávní média se hodí mít připravené a promyšlené následné kroky. Starmer rezignoval. Trump vs. Netanjahu: opravdová hádka, nebo jen další divadýlko? Nový příběh české zahraniční rozvojové politiky. A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Ondřej Konrád.

Zastavit lavinu je vždy těžší než ji spustit. Vláda Andreje Babiše (ANO) si zrušení koncesionářských poplatků vybrala za svůj symbol. Tvrdí, že jí jde především o peněženky občanů, ve kterých zůstane víc.

Prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj jsou otevřeni krokům k vyřešení války na Ukrajině. Minulé pondělí to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump, který přicestoval do Francie na summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 a líčil tam své telefonáty s oběma politiky.

Každý druhý člověk v Česku, který věkem „spadne“ do důchodu, stejně nepracuje. Jak dále vyplývá z nejnovější analýzy ministerstva práce a sociálních věcí, čtyři z deseti lidí jdou do důchodu z pozice nezaměstnaného, další nejsou v práci buď kvůli vlastnímu špatnému zdraví, nebo proto, že se musejí starat o své blízké, kteří na tom rovněž nejsou nijak dobře.

Jak se v Česku poučit z dvaceti let slovenských vlád Roberta Fica. Bez kvalitního celoživotního vzdělávání a dohody se zaměstnavateli nedává smysl prodlužovat věk odchodu do důchodu. Jak blízko, nebo daleko je k míru? Za pět kapek vody. Kvapně chystané zákony, jako je ten stavební, potěší spíš lobbisty než občany. Americká AI. Nic než národ

Před dvaceti lety vyhrál na Slovensku volby Robert Fico a stal se poprvé premiérem. Je to období velmi poučné i pro Česko. Dalo by se to nazvat: Jak populisté vyhrávají volby, jak vládnou a jak jim v tom výrazně pomáhají demokratické politické strany.

Nesmrtelný Diego Maradona. Argentinský fotbalista, který se vepsal do dějin a jehož jméno se učí i děti narozené až po jeho smrti. Přinejmenším v Argentině se nyní stal svým způsobem skutečně nesmrtelným. Jen poněkud zvláštním a kontroverzním způsobem.

V červnu 1986 v tehdejším Československu ještě vládl tuhý komunismus, sametová revoluce roku 1989 byla ještě hodně daleko. Sousední Rakousko ovšem tenkrát takovou malou revolucí procházelo: Přesně před čtyřiceti lety odstartovala v zemi široká debata o její roli během nacismu.