Tento týden zemřela Marjane Satrapiová, pařížská kreslířka, spisovatelka a režisérka, narozená v Íránu. Odešla tak jedna z viditelných tváří íránské diaspory ve světě.

Když čtete, co se děje v americkém Kongresu, zní to občas jako větší drama, než jaké tu skutečně probíhá. Například: Sněmovna odhlasovala ukončení války s Íránem nebo další podporu pro Ukrajinu. Obojí jsou příklady z uplynulého týdne. Nejde o to, že by se nestaly. Obě hlasování proběhla. Jen je důležité chápat jejich význam a netvářit se, že je pravděpodobné, aby dané zákony měly plný efekt.

Ve státní správě v době fungování vlády Andreje Babiše vidíme dva protichůdné pohyby. Na jedné straně jsou vyhazováni vzdělaní experti a likvidují se fungující systémy. Na straně druhé jsou najímáni lidé bez erudice a vytvářejí se podivné nové paralelní struktury. Na fungování státu v různých oblastech to těžko může mít jiný než destruktivní vliv. Proč se to tedy děje?

Nedávný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1, který uznal Okamurovo hnutí SPD vinné z podněcování k nenávisti, vyvolal protichůdné reakce, a to nejen mezi politiky. Šlo o dva předvolební plakáty z roku 2024, kde na jednom je umělou inteligencí vytvořená fotografie černošského muže se zakrváceným nožem v ruce a text, že problémy českého zdravotnictví nevyřeší „chirurgové z dovozu“.

Před čtyřmi lety šla tehdy Jurečkova KDU-ČSL do magistrátních voleb v Praze coby součást koalice SPOLU. A tedy s kandidátem ODS na primátora Bohuslavem Svobodou. Ani letos nemá strana, jíž čerstvý předseda Jan Grolich říká Noví lidovci pražského lídra.

Stejně jako v Řecku, když asi 500 let před naším letopočtem začal řádit mor a zemřel Perikles, zhroutila se jeho vláda a s ní i jeho kulturní program: jeho stoupenci byli stíháni a v Athénách nastala skleslost. Zdá se, že nyní naše civilizace zažívá něco podobného.

Vývoj v posledních měsících ukazuje zásadní obrat v tom, jak Evropa přemýšlí o obraně kontinentu. Doba, kdy byla Ukrajina brána jen jako pasivní příjemce západní solidarity a vojenské pomoci, skončila. Dnes je Ukrajina vnímána jako poskytovatel evropské bezpečnosti a technologická laboratoř pro modernizaci evropských armád.

Deset let trvající spor mezi Maďarskem a Ukrajinou o menšinová práva stotisícové maďarské menšiny v ukrajinském Zakarpatsku skončil. Novému maďarskému premiérovi Péteru Magyarovi k tomu stačily tři týdny vyjednávání, aby se mohl pochlubit tím, že dosáhl splnění maďarských požadavků. Tedy něčeho, co se jeho předchůdci Viktoru Orbánovi nepovedlo předchozích deset let.

Vítejte v roce 2018! Stejně jako tehdy se nyní Evropská komise pouští do zkoumání střetu zájmů Andreje Babiše. A zřejmě po předchozích zkušenostech už rovnou uvalila předběžné dotační embargo na Agrofert.

Reportéři bez hranic (RSF) zveřejnili Index svobody tisku 2026. Česká republika klesla z 10. na 11. místo. Hodnocení zní takto: „Svoboda tisku v Česku je zajištěna relativní bezpečností novinářů, nezávislostí veřejnoprávních médií a rozmanitým mediálním trhem. Zůstává však zranitelná vůči politickým cyklům a vysoké koncentraci trhu.“