Kyjev a další oblasti Ukrajiny v noci na pondělí čelily dalšímu rozsáhlému ruskému vzdušnému útoku. Zásah utrpěl mimo jiné klášter Kyjevskopečorská lavra, zapsaný na seznam UNESCO. Hořela střecha jeho Uspenského chrámu, založeného už v 11. století. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok na pravoslavný klášter k dosud největším zločinům Ruska proti křesťanské kultuře.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás hodlá vypsat volby. A to hned dvoje, parlamentní a prezidentské. Vzniká otázka, zda se opravdu budou konat a jaký budou mít dopad na palestinskou politiku.

V předkole kampaně hnutí ANO do podzimních voleb na pražský magistrát u různých poukázání na údajné průšvihy dosavadního vedení města, především ty v gesci Pirátů a hnutí STAN, protože s občanskými demokraty by si hnutí Andreje Babiše evidentně umělo koalici v hlavním městě představit, vždy figuruje sloganová otázka: „Co na to Ondra Prokop?“ Která má zřejmě vyvolat dojem, že si s tím vším bude umět kandidát ANO na primátora poradit.

Babišova vláda zatím především oslabuje instituce státu a liberální demokracie. Palestinci budou po 20 letech volit prezidenta. Víc než škraloup lídra ANO v Praze. Zásah do ukrajinského srdce. Fiasko spravedlnosti ve Francii

Strany, které tvoří vládu Andreje Babiše (ANO), před volbami především slibovaly, že zlepší údajně špatnou ekonomickou a sociální situaci v zemi. Zejména hnutí ANO vykreslovalo Českou republiku po čtyřech letech vlády Petra Fialy (ODS) jako zemi na pokraji katastrofy. Prvním šesti měsícům jejich působení ovšem nedominují snahy o ekonomické a sociální reformy, které by údajně špatný stav země napravily, ale snahy oslabovat různými způsoby pilíře liberální demokracie.

Vývoj umělé inteligence běží na nejvyšší obrátky. Pokročilé AI modely, jejichž funkce již přesahují lidskou představivost, se vcelku logicky dostávají do centra mocenských bojů. Přelomovou událostí je v tomto smyslu spor o nejnovější model z dílny firmy Anthropic. O co jde?

Blízký východ čeká příměří, možná i mír – tak máme chápat páteční podpis Memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem. Tento mír ale někteří z aktérů mohou považovat za svůj neúspěch. Zatím nejde o mírovou smlouvu, ale příměří na dalších 60 dnů, přičemž řešení některých otázek, jako je íránský jaderný program, se odsouvá za tuto hranici. Tedy paradoxně na dobu, kdy už na Írán nebude vyvíjen žádný efektivní tlak.

Za necelý rok si Francie bude volit prezidenta a výsledek bude mít dopad nejen na tu největší zemi Evropské unie, ale na celý kontinent a na podporu Ukrajině. Buď se tam udrží dosavadní centristicko-liberální směřování, nebo se k moci dostane nacionalistická víceméně protievropská krajní pravice. Nikdy ještě nebyla tak blízko možného vítězství jako dnes.

Půl roku od nástupu k moci mají ministři doložit, jak plní předvolební sliby obsažené v programovém prohlášení vlády. Uložil jim to premiér Andrej Babiš (ANO). Ten po nástupu do Strakovy akademie tvrdil, že bude průběžně vyhodnocovat dodržování vládního programu.

„Sliby chyby“ by pro Babišovu vládu někdy nebyly na škodu. Nová realita. Benzín může být brzy za 35 korun. Írán vyhrál. Kdo tedy prohrál? Černá můra Francouzů ohledně prezidentských voleb. Americká AI. Nic než národ