Ještě nedávno chtěl premiér Andrej Babiš (ANO) ukončit všechny veřejné spory s prezidentem republiky, které donekonečna protahovali zejména Motoristé, provádějíce tak politickou pomstu svého druhu. Přesto se k tomuto tažení, spuštěnému jako odveta za nejmenování Filipa Turka ministrem, premiér nyní přidal. Oznámení, že na důležitý summit NATO nepojede prezident, jak bývalo zvykem, nýbrž premiér Babiš a ministr zahraničí Macinka (Motoristé sobě), nelze ani vysvětlit jinak.

V Evropě aktuálně snad nenajdeme zemi, v níž by veřejnoprávní média nebyla pod tlakem. Jejich odpůrcům zpravidla vadí údajná politická jednostrannost zpravodajství. Často je také zmiňována snaha redaktorů diváky nebo posluchače vychovávat – třeba v duchu ekologicko-progresivních postojů. Mnohým také vadí přílišný důraz na zábavu estrádního typu. A pak tu bývá ještě argument, že za veřejnoprávní média platí i ti, co je vůbec nevyužívají.

Andrej Babiš (ANO) zvolí tvrdší přístup vůči koaličním partnerům. Stane se tak v momentu, kdy ho vládní většina ve Sněmovně odmítne vydat k trestnímu stíhání. Tento názor se šířil veřejným prostorem. Po zhruba třech týdnech od tohoto hlasování se zatím názorně ukazuje, že to byla představa naivní, která nevychází z politické reality.

Nehledě na kritiku globalizace posledních let, válka v Íránu, započatá poslední únorový den, ukazuje v plné kráse, jak je globální svět propojený. Blokáda Hormuzského průlivu, narušení obchodních cest a reakce trhů budou mít dopady na rodinné rozpočty lidí ve velké části světa, Evropu a Česko nevyjímaje. Prvním hmatatelným dopadem je zdražení benzínu a nafty, ale tím to zdaleka neskončí.

Vláda ruší stavební úřady. Má vůbec alternativu? Andrej Babiš přístup vůči koaličním partnerům zatím nezměnil. Jaké bude politické dospívání Petra Pavla? Jak to bude s cenami energií. Švýcaři sice v referendu ubránili veřejnoprávní televizi a rozhlas, ten se ale přesto výrazným škrtům nevyhne. Trumpova radost ze smrti „nejčestnějšího“ Američana. Moderuje Ondřej Konrád.

Zdá se, že vládní činitelé na něco zapomněli. Nechali poslat do Poslanecké sněmovny návrh novely stavebního zákona, podle níž by se už od ledna roku 2027 mělo zrušit zhruba 600 stavebních úřadů, které dnes působí v rámci příslušných radnic. Namísto nich bude mít povolování staveb na starost jeden Úřad rozvoje území, který bude mít pobočky ve 14 krajských městech a vedle nich ještě blíže neurčený počet místních pracovišť.

Řekněme hned na začátku, že v místních volbách ve Francii se žádné krajně pravicové ani krajně levicové tsunami nekonalo. Radikální extrémy nedobyly téměř jediné větší město. Prognózy, že po velkém úspěchu v parlamentních volbách před dvěma lety teď krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové prorazí i na lokální úrovni, se ukázaly jako liché.

Americký prezident Donald Trump nejdříve vyhlásil osmačtyřicetihodinové ultimátum Íránu na otevření Hormuzského průlivu. A pak náhle zase pětidenní lhůtu na jednání o dohodě, která by vedla k příměří.

Pořád dokola slyšíme, jak důležité je vzdělání, jak musíme pečovat o naše školství, jak si musíme vážit učitelů. Jenomže „skutek utek“. Nastoupil nový ministr Robert Plaga (ANO) a nedávno oznámil, že o rok odkládá povinnost základních škol učit podle nových vzdělávacích programů. Povinně budou na základních školách a nižších stupních víceletých gymnázií zavedeny až od září 2028.