„Nedostatek sebevědomí a malá průbojnost nám brání využívat schopností, které máme. A taky jistý sklon k izolacionismu, který tu byl i za první republiky a bohužel i neschopnost reflektovat naše vlastní chyby.“ To jsou slova Jiřího Dienstbiera, která mi řekl na oslavě mé svatby, která se konala krátce po jeho návratu ze Spojených států.

Blízký východ je v období velkého překreslování hranic, čar a aliancí. Zatím poslední epizodou je rozhoření rivality mezi dvěma dlouhodobými spojenci, Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty.

Pokud mluví Andrej Babiš francouzsky nebo anglicky, je – sice opatrně – mírně proukrajinský a prozápadní. Pokud ale mluví česky, tak se od pomoci Ukrajině distancuje a EU za její snahu bránit se ruské hrozbě jen zesměšňuje.

Trvalo to pouhý týden. Tedy od momentu, kdy si ministr zahraničí Macinka předvolal ukrajinského velvyslance Zvaryče kvůli jeho kritice novoročního poselství šéfa sněmovny Okamury. Ve kterém zazněly příkré věty o jeho zemi a nejvyšší politické reprezentaci a diplomat mluvil o „vlivu ruské propagandy“. Ministryně financí Schillerová předpokládala, že za to kráčí ukrajinský ambasador do Černínského paláce „na kobereček“.

Po pětadvaceti letech vyjednávání se Evropské unii podařilo dosáhnout dohody o volném obchodu se skupinou latinskoamerických zemí Mercosur, do které patří Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay a také Bolívie. Členské státy EU ji schválily kvalifikovanou většinou, ke které se připojila i Česká republika. Francii se nepodařilo smlouvu zablokovat – přidaly se k ní pouze Polsko, Rakousko, Irsko a Maďarsko, což nestačilo.

Macinkova bleskově překvapivá mise. EU schválila dohodu se sdružením Mercosur a ukázala tak svou emancipaci a sílu. Babišova dvojí tvář pro doma i v zahraničí. Král kontra emír, aneb Studená válka v Arábii. Klíčový politik přechodné vlády Jiří Dienstbier

V 50. letech se stala ikonou ženské krásy a nespoutanosti, na kterou se chodili dívat do kin diváci na celém světě. Muži jí leželi u nohou a Vatikán ji označil za Satanovu kreaturu.

V hledání evropské odpovědi na ruskou invazi proti Ukrajině ve chvíli, kdy neexistuje jednoznačná americká vůle, hrají nejvýraznější roli tři státy: Francie, Velká Británie a Německo. Česká muniční iniciativa je jednou z mála čestných výjimek, kdy přišla s originálním nápadem menší země a tím si získala uznání ostatních.

Čtyři roky jsme poslouchali, že je Andrej Babiš zásadním ohrožením naší demokracie, zlem, proti kterému je nutné se mobilizovat a bojovat. Strašení Babišem sloužilo Fialově kabinetu na jedné straně jako prostředek legitimizace vládních kroků, na straně druhé jako způsob, jak udržovat voličstvo v permanentním stavu pohotovosti.