Když prezident republiky kráčel v pondělí za letního počasí procházkou z Hradu na Klárov do sídla vlády, muselo mu být jasné, že se nejspíš ohledně své účasti na červencovém summitu NATO nic nedozví. Kabinet sice původně o složení delegace do turecké Ankary měl 8. června rozhodovat, jenomže když Petr Pavel ohlásil, že se na rokování osobně dostaví, jak má kdykoli právo, premiér Andrej Babiš (ANO) bod odsunul o dva týdny.

Když Péter Magyar vyhrál v dubnu parlamentní volby v Maďarsku, jeden z jeho prvních požadavků byl, aby rezignoval prezident Tamás Sulyok. Hlava státu danou žádost nevyslyšela a do konce května, čili ultimáta stanového novým premiérem, neodstoupila. Proto premiér Magyar oznámil, že změny v čele státu dosáhne příslušnou novelou ústavy.

Změny ve třetím pilíři penzijního připojištění, které představila ministryně financí Alena Schillerová (ANO), jsou největší za celou dobu existence tohoto produktu. Pokud by je resort prosadil v plné šíři, v jakém je navrhuje, zůstanou na jedné straně poražení, kterými jsou penzijní společnosti. Na straně vítězů budou jednoznačně klienti, protože jeden z nejdražších produktů na trhu, který by bez příspěvků státu a zaměstnavatele absolutně nedával smysl, jej konečně dostane.

Víkendové parlamentní volby v Arménii vyhrála vládnoucí strana Občanská smlouva. Volební komise v pondělí oznámila, že získala 49,8 procenta hlasů a s náskokem porazila opoziční proruskou stranu Silná Arménie, jež získala 23,3 procenta. Arménský premiér Nikol Pašinjan mluví o „historickém vítězství“.

Návrh státního rozpočtu uvidí veřejnost až v srpnu, jako za minulé vlády. Volby v Arménii ukázaly, že Rusko ztrácí cenné pozice. Lepší „penzijko“ čeká souboj o poplatky. Jak dopadne ve Sněmovně? Maďarský premiér se zbavuje Orbánových lidí. Prezident ale odejít nehodlá. Co tam vlastně dělají

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se chystá při sestavování státního rozpočtu na příští rok spáchat „atentát na rozpočtovou transparentnost“, řečeno jejími slovy. Použila je coby opoziční poslankyně před dvěma lety, když kritizovala zvláštní krok svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který v roce 2024 změnil zavedenou praxi a posunul zveřejnění prvního návrhu rozpočtu z konce června na konec srpna.

Tento týden zemřela Marjane Satrapiová, pařížská kreslířka, spisovatelka a režisérka, narozená v Íránu. Odešla tak jedna z viditelných tváří íránské diaspory ve světě.

Když čtete, co se děje v americkém Kongresu, zní to občas jako větší drama, než jaké tu skutečně probíhá. Například: Sněmovna odhlasovala ukončení války s Íránem nebo další podporu pro Ukrajinu. Obojí jsou příklady z uplynulého týdne. Nejde o to, že by se nestaly. Obě hlasování proběhla. Jen je důležité chápat jejich význam a netvářit se, že je pravděpodobné, aby dané zákony měly plný efekt.

Ve státní správě v době fungování vlády Andreje Babiše vidíme dva protichůdné pohyby. Na jedné straně jsou vyhazováni vzdělaní experti a likvidují se fungující systémy. Na straně druhé jsou najímáni lidé bez erudice a vytvářejí se podivné nové paralelní struktury. Na fungování státu v různých oblastech to těžko může mít jiný než destruktivní vliv. Proč se to tedy děje?

Nedávný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1, který uznal Okamurovo hnutí SPD vinné z podněcování k nenávisti, vyvolal protichůdné reakce, a to nejen mezi politiky. Šlo o dva předvolební plakáty z roku 2024, kde na jednom je umělou inteligencí vytvořená fotografie černošského muže se zakrváceným nožem v ruce a text, že problémy českého zdravotnictví nevyřeší „chirurgové z dovozu“.