Německo zažilo za několik posledních hodin hned dva šoky: Nejprve se ve středu ráno probudilo do jistoty, že příštím americkým prezidentem se stane znovu Donald Trump. Čili politik, před jehož zvolením celé týdny varovala řada německých komentátorů, když v podstatě nekriticky přebírali tvrzení končící vlády prezidenta Joe Bidena, že Trump údajně představuje hrozbu pro americkou demokracii.

Kdykoliv mi něco připomene jméno moravského básníka Jana Skácela, slyším v uších větu: „Ze všech západů mám nejraději západ slunce a ze všech východů východ z brněnského nádraží.“ Je to citát z jeho fejetonu, které psával do Hosta do domu ve šťastnějších 60. letech až do roku 1969, kde pracoval jako šéfredaktor.

Jakkoli se to zdá jedněm naprosto nepochopitelné, pro druhé je magnetismus Donalda Trumpa jakoby neodolatelný. Anebo na ně zkrátka dělá dojem. A řeč není o amerických voličích, nýbrž některých tuzemských politicích.

Postupnou proměnu profesora politologie Petra Fialy v politika, výstižně dokumentuje věta, kterou pronesl při spuštění aktuální kampaně koalice Spolu: „Nijak mě to netěší, ale význam klasických stran ve společnosti klesá, na to musíme umět zareagovat.“ Přestože vychází z tradičního pravolevého rozdělení spektra, které má pevné ideové kořeny, pochopil, že dnešní svět se otáčí kolem jiné osy.

I kdyby chtěl, nemůže se žádný americký prezident vyhnout otázce Blízkého východu. Je tam příliš mnoho ropy, příliš mnoho zdrojů napětí, a příliš mnoho způsobů, jakým tamní dění ovlivňuje události v celém světě.

Důvody a důsledky Trumpova vítězství v amerických prezidentských volbách. O amerických volbách, nejen prezidentských. Trumpovské povzbuzení české opozici. Fiala řeší, jak přemoci Babiše, ale zůstat svůj. Moravský bard Jan Skácel. Pád německé vlády aneb Paralýza největšího člena Evropské unie pokračuje.

Pro vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách jde najít celou řadu důvodů, ke kterým dozajista patří často zmiňovaná přetrvávající nespokojenost mnoha Američanů s hospodářskou situací a s nezvládnutou migrací. Nejvíce ale dopomohl Trumpovi k vítězství – ač to zní poněkud paradoxně –, současný prezident Joe Biden. Tedy politik, který Trumpa v minulých volbách porazil.

V minulých dnech Hrad informoval, že Petr Pavel dosud povolil 60 Čechům vstup do ukrajinských ozbrojených sil. Vyhověl tak zhruba třetině z celkového počtu občanů, kteří prezidenta požádali o zákonem předepsaný souhlas. Tedy, aby mohli po boku Ukrajinců bojovat proti ruské agresi.

Před několika dny se konala v rakouské metropoli veřejná debata dvou politických osobností, které toho na první pohled mnoho společného nemají: bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera a maďarského premiéra Viktora Orbána. Prvně jmenovaný je sice sociální demokrat, druhý národní konzervativec. Přesto se ale v něčem shodnou, a tím je pohled na Rusko a především na jím vedenou vojenskou invazi proti Ukrajině.

Policisté nejsou spokojeni s výší svých platů a také s podmínkami pro svoji práci. Nelibost nemohou dát najevo stávkou. Ta je jim ze zákona zapovězena. Pokud chtějí protestovat, musí vymyslet jakým způsobem. Třeba tím, že nebudeme rozdávat pokuty, řekli si někteří z nich. Nechtějí-li se sami dostat do kolize s předpisy, musí dobře zvažovat, čeho se jejich benevolence týká.