Když Andrej Babiš po boku maďarského premiéra Viktora Orbána a šéfa rakouských Svobodných Herberta Kickla vyhlašovali o víkendu vznik Patriotů pro Evropu, nové a ambiciózní politické formace v EU, vypadalo to na průlomovou operaci. Po pár dnech se ukazuje, že nepůjde o nic jiného než o nový nátěr staré klasické krajně pravicové formace Identita a demokracie.

Rozhodnutí tří frakcí Evropského parlamentu – socialistů, lidovců a liberálů, vládnoucích těsnou většinou –, podle kterého bude předsedkyní Komise opět křesťanská demokratka Ursula von den Leyenová, šéfem Evropské rady portugalský socialista Antonio Costa a že zahraniční politiku získá estonská liberálka Kaja Kallas, je jasné jen zdánlivě. Pro případ, že by se někteří vlastní poslanci zdráhali, je totiž třeba kandidátům zajistit hlasy i z jiných frakcí.

Andrej Babiš (ANO) se doma pouští do války s Tomio Okamurou a jeho SPD. Dělá to oklikou, přes ruku a zdánlivě nepochopitelně. On, maďarský premiér Viktor Orbán a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) Herberta Kickla zakládají novou politickou alianci v Evropském parlamentu, oznámili ve Vídni.

Stále čelíme mnoha nejistotám, prohlásila tento týden šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Měla na mysli ekonomický vývoj především prizmatem inflace, kterou centrální bankéři řeší nejvíc. Zmínila také budoucí vývoj ekonomiky, mezd, nezaměstnanosti a toho, jestli nás nečeká další nabídkový či poptávkový šok. Nejistota, to je realita dneška i v širším smyslu. Makroekonomická situace je na geopolitice závislá čím dál víc, a ta se zmítá v chaosu.

Demokratická strana se po teď už proslulém televizním duelu prezidentských kandidátů dostala do úzkých. Joe Biden se nebyl opakovaně schopný vyjádřit, působil dojmem unaveného a trochu dezorientovaného pána. Vznikla tak otázka, jestli se nemá vzdát kandidatury? A pak – jak toho vlastně dosáhnout?

Orbán v Kyjevě aneb Kdo bude prostředníkem. Biden neztrácí ctižádost. Bohužel pro něj i pro demokraty. Ekonomický růst mají v rukou politici. Babiš vyrazil na lov voličů Okamury. Láká je na nacionalismus, Orbána a antievropanství. Mela kolem premiérky Meloniové.

O petici namířené proti AVU, Národní galerii a současné podobě Ceny Jindřicha Chalupeckého, kterou podepsala řada respektovaných osobností umělecké scény, toho bylo napsáno hodně. Petice má řadu podstatných rysů, a jedním z nich je ten, že kritizuje výhradně ženy, které jsou nyní v daných institucích na vedoucích pozicích.

Agenda jednání obou politiků byla jasná předem – možnosti mírového urovnání válečného konfliktu a výhrady Budapešti k postavení maďarské menšiny v Zakarpatsku. Mír v Evropě je ovšem jistě důležitější.

První kolo íránských prezidentských voleb dopadlo podle očekávání. Do druhého kola postoupili dva kandidáti. Voliči se budou muset rozhodnout nejen o tom, kterého si vyberou, ale i v otázce, jestli je mezi nimi opravdu podstatný rozdíl.

Nedělní první kolo voleb bylo ve Francii šokem – přestože se takový výsledek už několik dní očekával. Krajní pravice má na dosah ruky možnost dostat se k moci, což bylo ještě před pár lety něco nepředstavitelného. Pro zakladatele moderní Francie de Gaulla, který s krajní pravicí celý život bojoval a pod jejímiž kulkami v atentátu málem zahynul, by to bylo něco nemyslitelného.