Dezinformace aneb velké téma dneška. Téma rozostřené, většinou o nich lidé vlastně nic moc nevědí. Představují si falešnou větu, výrok, zprávu. Přesná představa, odkud k nám dezinformace přicházejí, často chybí. Ucelený pohled na jeden z jejich klíčových zdrojů v Evropě nabízí materiál, který vydal Švédský Institut pro výzkum psychologické obrany na univerzitě v Lundu.

Stále ještě nový německý kancléř Friedrich Merz zatím vykazuje velmi silnou aktivitu v oblasti zahraniční politiky. Za ten měsíc, co je v úřadě, se dá konstatovat, že mu obzvlášť leží na srdci situace na Ukrajině. Celkem plynule a s velkou samozřejmostí se zapojil do úsilí britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezident Emmanuela Macrona s cílem vrátit Evropany do hry, pokud jde o ukončení ruské agrese vůči Ukrajině.

Evropští státníci ve formálních blahopřáních Karolovi Nawrockému, vítězi nedělních prezidentských voleb v Polsku, vyjadřují ochotu ke spolupráci a naději, že Polsko zůstane konstruktivním členem Evropské unie. Sami ovšem nevěří tomu, co říkají a píší. Těsná výhra populistického kandidáta podporovaného ultrakonzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) je špatnou zprávou a představuje otřes, jehož důsledky budou cítit nejen v Polsku, ale daleko za jeho hranicemi.

Turecko bude usilovat o schůzku Volodymyra Zelenského s Vladimirem Putinem. Mohl by se jí účastnit také prezident USA Donald Trump. Po pondělním druhém kole přímých rozhovorů ukrajinské a ruské delegace v Istanbulu to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Pondělní rozhovory, které podle agentur trvaly necelou hodinu, označil za skvělé. Skvělý byl ovšem spíše ukrajinský dronový útok na základny ruských strategických bombardérů.

Pro opozici přišla bitcoinová kauza jako na zavolanou. Co se (ne)domluvilo v Istanbulu. Nawrockého vítězství je předzvěstí velkých problémů, nejen pro Polsko, ale pro celou EU. Merzova jízda v zahraniční politice pokračuje. Ale jak dlouho mu elán vydrží? Švédové popsali, jak funguje ruská dezinformační agentura SDA.

V tzv. bitcoinové kauze Pavla Blažka se dnes sejdou poslanecké kluby koalice Spolu a nejužší vedení občanských demokratů. „Kauza nekončí a komunikací, kterou ministr Blažek zvolil, vyplývá najevo čím dál tím více nesrovnalostí,“ říká socioložka Paulína Tabery v pořadu Jak to vidí... Jaké jsou dopady skandálů politiků na rozhodování voličů? A co si myslí Češi o obraně ČR a našem členství v Severoatlantické alianci?

Použili jste někdy slova jako „upejpat se“, nebo „vodsejpat“? Napadlo vás při tom, jestli neexistuje spisovná varianta takovýchto výrazů? Nás bohemista nám prozadí, jak se tyto vyjímky zahnízdily v českém jazyce a proč se jich asi jen tak nezbavíme.

„Když zabiješ mouchu na jaře, je to, jako bys jich na podzim zabil 300!“ říkával můj dědeček, když honil po bytě vypasené masařky či mnohé další druhy velkých much. Používal k tomu účelu předpotopní koženou plácačku, která nejspíš nebyla tak účinná jako ty moderní plastové, ale i tak už se mnohé mouše stala osudnou.

Byla jsem s Felicí ve Veroně. Souvislosti té návštěvy mi docházejí až na zpáteční cestě, ve vlaku do Milána přes Desenzano, kde Franz Kafka v září roku 1913 ležel v trávě a čekal na parník do Gardone.

Krok, který musí nastat. Tak označil první místopředseda ANO Karel Havlíček snahu opozice přimět vládu k odstoupení nebo iniciovat, aby jí nedůvěru vyjádřila Sněmovna. Lze mu dát opatrně zapravdu už proto, že je posláním opozice šlapat kabinetu na paty. A poněvadž máme krátce před volbami, byla by hloupá, kdyby nevyužila munice, kterou jí ke svému ostřelování tým Petra Fialy nezištně nabízí.