Karol Nawrocki je prezident, kterého Polsko ještě nemělo. Mnozí se v uvozovkách utěšují, že je to jen takový další Andrzej Duda. Tedy Jaroslawu Kaczynskému a jeho Právu a spravedlnosti oddaný prezident, který nikdy nezapomněl, komu za svoji funkci vděčí a odkud vzešel. V tom dobrém i v tom špatném.

Po skandálu s deníkem The New York Times, který nejdřív umístil na titulní straně fotku podvyživeného palestinského dítěte s tvrzením, že se jedná o oběť Izraelem způsobeného hladomoru, a pak chycený za ruku, se ve vedlejší tiskovině šeptem omluvil za podvrh, jelikož stav postiženého vůbec nesouvisel s hladověním, nýbrž s vrozenou degenerativní nemocí, přichází další skandál, který souvisí s činností sdělovacího prostředku, který slul kdysi vzorem nepředpojatého novinářství.

Svět je v pohybu. Co přinese do funkce nastupující prezident Nawrocki česko-polským vztahům? Mnoho ruských emigrantů je sice proti Vladimiru Putinovi, ale pro Rusko. Špatné příklady by neměly táhnout, i když je za tím BBC. A jak se mluví psí řečí? To jsou témata pátečních Názorů a argumentů, jimiž ze studia provází Ondřej Konrád.

Představte si takovou situaci. Itálie, rok 2022. Stále rezonují dozvuky ruských zvěrstev v Buči a Mariupolu. Italští hostitelé jdou po ulici s manželským párem, který z Ruska utekl, protože mu režim hrozil zatčením. Manželé prohodí mezi sebou pár slov rusky. Hostitel je zapřísahá: „Moc vás prosím, mluvte jinou řečí, ruština je teď nevhodná!“ Co v takové situaci udělají ruští emigranti? Dostal se totiž do ní Alexandr Něvzorov se svou manželkou.

Cítíme to nejspíš všichni: děje se něco zásadního. A na první pohled to vůbec nevypadá dobře. Zatímco se v Hirošimě zástupci řady zemí zapřísahávají, že jaderné inferno, které tam před osmdesáti lety rozpoutala Amerika svržením dvou atomových bomb s cílem ukončit druhou světovou válku, se už nikdy nesmí opakovat, páchá ruská armáda na Ukrajině zločiny proti lidskosti a Kreml otevřeně vyhrožuje Západu jadernou apokalypsou.

Po dlouhých 21 měsíců se Evropská komise neodvážila navrhnout jakýkoli postih Izraele, ačkoli podle jejích vlastních analýz se židovský stát dopouštěl a dopouští v Pásmu Gazy stále hrubšího porušování lidských práv. Nakonec se odhodlala k překvapivému krůčku – požádala členské státy, aby pozastavily účast Izraele na výseči vědeckovýzkumného programu EU Horizont. Velvyslanci sedmadvacítky se však zatím neshodli ani na tom.

Je to zvláštní věc, ale před sněmovními volbami se občas některému menšímu koaličnímu subjektu stává, že podlehne plané vizi lepšího volebního výsledku, když vládní seskupení opustí. Nebo tím aspoň pohrozí. Snad aby na dal najevo nezpochybnitelnou autonomii a také se aspoň trochu vyvlékl z odpovědnosti za některé méně povedené kroky ministerského kabinetu. Přitom to nikdy nefunguje.

Souboj o překreslování volebních obvodů v Texasu je další zkouškou americké demokracie. Evropská unie se váhavě rozhoupává k mírným sankcím proti Izraeli. Spirituální ekonomika zažívá boom. A Starostové kverulují, ovšem jen zlehka. To jsou témata čtvrtečních Názorů a argumentů, které moderuje Patricie Polanská.

Od pandemie covidu následované drahotou a válkami se svět potácí v pořádné nejistotě. Staré pořádky se hroutí včetně kdysi velkých náboženství a nové poměry mnohým spíše nahánějí strach. Není divu, že lidé hledají úlevu, kde se dá. Třeba v ezoterice a různých spirituálních směrech. Stává se z toho reálná větev byznysu, před kterou jsou příznivé zítřky. Podle výzkumné agentury Cognitive Market Research dosáhl globální trh spirituálních služeb letos hodnoty 400 miliard dolarů.

Konflikt mezi republikány a demokraty v Texasu, který vyvolaly plány republikánů překreslit volební obvody tak, aby strana získala na úkor demokratů až pět nových křesel ve volbách do Kongresu v příštím roce, není jen bezvýznamná lokální politická zápletka. Spor se už rozšířil i do dalších států americké unie.