Jak vyznělo první setkání ukrajinských a ruských vyjednavačů od března 2022 a co by mohlo znamenat pro další snahy o příměří v bojích na Ukrajině? Na jaké výzvy se zaměřila dnešní debata zástupců českého automobilového průmyslu a vlády? A jak se do letošního Festivalu muzejních nocí zapojuje například olomoucké studio Českého rozhlasu?

Střední školy přijaly 94 procent uchazečů, kteří se hlásili z devátých tříd. Je nabídka středoškolského vzdělání dostatečná? Proč jsou mezi jednotlivými kraji výrazné rozdíly v úspěšnosti? „Náš systém středního školství je decentralizovaný. Je tu čtrnáct krajů, čtrnáct různých veřejných zřizovatelů a struktura škol i jejich kapacity se velmi liší,“ podotýká Miroslav Hřebecký, ředitel neziskové organizace EDUin.

Česká televize je pět měsíců před volbami bez generálního ředitele. O čem to svědčí a komu oslabení veřejnoprávní televize nahrává? „Ukazuje to, kolik politických i jiných hráčů chce vstupovat do veřejnoprávních médií. A že když se tak stane, je to špatně. Kořeny celé krize byly už ve zvolení Jana Součka ředitelem, kdy si každý odnesl trochu jiný slib,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery.

Měla to být ozdoba pečlivé a odpovědné práce současné vlády, nakonec je z toho politický problém – a jen těžko se dá říct, kde přesně se stala chyba a kdo za to všechno může. Soudní pozastavení podpisu smlouvy o výstavbě jaderné elektrárny Dukovany II., které soud vykonal na základě stížnosti neúspěšného účastníka tendru, francouzské EdF, může celý projekt položit.

Když z prezidentské kanceláře počátkem týdne přišla informace o plánovaném čtvrtečním postupném setkání hlavy státu s lídry všech sedmi sněmovních subjektů, bylo zároveň zřejmé, že ještě předtím Petr Pavel oznámí datum konání voleb. A schůzky s tím budou souviset.

Může první schůzka ukrajinských a ruských vyjednavačů za více než tři roky dospět k jakýmkoliv konkrétním závěrům? Co podniká vedení Prahy, pokud jde o posilování kapacit středních škol v metropoli? A jak se s předchozími chladnými měsíci vyrovnala včelstva v tzv. nástavkových úlech, které se na tři dny symbolicky „otevírají“ i pro veřejnost?

Před necelými dvěma roky se psalo, že po osmi letech skončila vláda Jaroslawa Kaczynského a jeho Práva a spravedlnosti. Vláda, která přinesla Polsku roky nebývalého ohýbání demokracie, likvidace jakékoli nezávislosti veřejnoprávních médií a také útoky na nezávislost soudní moci.

27letá ukrajinská novinářka Viktoria Roščynová se pokusila zjistit informace o mučírnách a podzemních věznicích, které Rusové zřídili na okupovaných územích Ukrajiny. Byla zajata a zahynula. Rusové její tělo vrátili bez několika vnitřních orgánů. Na jejím těle našli experti známky krutého mučení, identifikovali ji pomocí DNA.

Rusko jako velmoc? Zdařilá simulace. Co se (ne)stalo v Istanbulu. O bezpečnosti s prezidentem. Rusové se vyžívají v krutém mučení ukrajinských vězňů. V Polsku se ve volbách prezidenta rozhoduje, jestli bude Tuskova vláda skutečně vládnout.

Z Polska se pro mnoho Čechů stal vzor. Díky nejrychleji rostoucí ekonomice v celé Unii roste koupěschopnost tamních domácností. „Polsko jede na dluh. Kdyby Česká republika měla takový deficit svého rozpočtu, tak máme na všechno včetně zvyšování důchodů,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus redaktor Deníku Luboš Palata. „Polsko chce vymáčknut maximum ze současného okna příležitostí,“ vysvětluje bývalý diplomat Maciej Ruczaj, který působí v Centru transatlantických vztahů.