Špičky Občanské demokratické strany a hnutí Starostů a nezávislých se dohodly, že vládní koalice bude pokračovat ve stávajícím složení. STAN, který uvažoval kvůli bitcoinové kauze o odchodu z vlády, nejenže ve vládě zůstane, ale také nebude požadovat odchod ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).

Hvězdy nad Brnem jsou možná ještě pořád jako sedmikrásky, jak je vnímal autor textu velkého šlágru z 50. let básník Josef Kainar, mimochodem napsaného na jeho vlastní melodii. Ale nad tamní buňkou ANO se zdá obloha povětšinou zatažená. V úvodním celostátním vzmachu hnutí Andreje Babiše po komunálních volbách 2014 město vedla společně s ČSSD. A primátor Petr Vokřál ho dovedl k vítězství i za čtyři roky a rýsovalo se pokračování, byť v jiné konstelaci.

Kolem amerického prezidenta se sešikovaly dvě skupiny podporovatelů. Jedni jsou nacionalističtí republikáni, co se sami pojmenovávají MAGA, tedy Make America Great Again, a kteří prosazují domácí a tradiční hodnoty. Druzí jsou technologičtí podnikatelé ze Silicon Valley. Nepotkávají se téměř v ničem, ale americkému prezidentovi se líbí oba tyto světy. Ovšem v tažení proti univerzitám se obě skupiny potkaly.

Máme zájem na společném vládnutí, ujišťovali po úterním jednání sebe a také veřejnost představitelé ODS a STAN. Podobné výroky nevyslovili v poslední době poprvé. Od vypuknutí bitcoinové aféry je opakují poměrně často.

Proč zdražování potravin nikdo nezastaví. Bitcoiny, STAN a ODS. Hnutí ANO už má zase problém s Brnem. Trump chce nahradit akademiky praktickými patrioty. Podobnost 30. let a let současných ve střední Evropě.

Současná politická situace ve střední Evropě se nápadně podobá politické situaci, jak ji známe z 30. let minulého století. Už tehdy, pokud šlo o demokracie, strany zoufale sestavovaly vládní koalice jako politicky nesourodé slepence, jen aby se k moci nedostali fašizující volební vítězové, případně strany extremistické, jako byli komunisté.

Návštěvy v supermarketech nebyly poslední dobou důvodem k radosti. Tento pocit potvrdila zpráva Českého statistického úřadu. Ceny potravin vyrostly od počátku roku do května v průměru skoro o pět procent, a pokud lze věřit analytikům, nikdo z nich takový růst nečekal. Nabízí se tedy otázka, co se vlastně stalo.

Ačkoliv nás od voleb do Sněmovny dělí necelé čtyři měsíce a kdoví, co se ještě může přihodit, jedno je jisté: Ubíráme se k nejvíce zpochybňovaným volbám od roku 1989. Ještě nikdy jsme nebyli svědky tak systematického a dlouho předem rozpoutaného nahlodávání důvěry ve spolehlivost našich volebních mechanismů.

Nebylo to nic příjemného. Statisícové davy, plamenné protičeské projevy plné obvinění, hřímání, co všechno Češi musí. A skoro ani slovo o tom, co by měli, nebo mohli udělat sami sudetští Němci. Na počátku 90. let, když jsem na Sudetoněmecké dny začal jezdit, byla tato naše zvláštní krajanská komunita ještě v plné síle. A plná pocitu křivdy.

Sněmovnou prošla koncem května takzvaná maxi novela trestního zákoníku. Některé věci, které byly v jejím rámci schváleny, jsou minimálně diskutabilní. Jiné ale přinášejí naději na změnu v oblastech, které byly až donedávna zcela zabetonované. Změna přístupu k pěstování a držení konopí je jednou z takových změn.