Po dlouhých 21 měsíců se Evropská komise neodvážila navrhnout jakýkoli postih Izraele, ačkoli podle jejích vlastních analýz se židovský stát dopouštěl a dopouští v Pásmu Gazy stále hrubšího porušování lidských práv. Nakonec se odhodlala k překvapivému krůčku – požádala členské státy, aby pozastavily účast Izraele na výseči vědeckovýzkumného programu EU Horizont. Velvyslanci sedmadvacítky se však zatím neshodli ani na tom.

Je to zvláštní věc, ale před sněmovními volbami se občas některému menšímu koaličnímu subjektu stává, že podlehne plané vizi lepšího volebního výsledku, když vládní seskupení opustí. Nebo tím aspoň pohrozí. Snad aby na dal najevo nezpochybnitelnou autonomii a také se aspoň trochu vyvlékl z odpovědnosti za některé méně povedené kroky ministerského kabinetu. Přitom to nikdy nefunguje.

Souboj o překreslování volebních obvodů v Texasu je další zkouškou americké demokracie. Evropská unie se váhavě rozhoupává k mírným sankcím proti Izraeli. Spirituální ekonomika zažívá boom. A Starostové kverulují, ovšem jen zlehka. To jsou témata čtvrtečních Názorů a argumentů, které moderuje Patricie Polanská.

Od pandemie covidu následované drahotou a válkami se svět potácí v pořádné nejistotě. Staré pořádky se hroutí včetně kdysi velkých náboženství a nové poměry mnohým spíše nahánějí strach. Není divu, že lidé hledají úlevu, kde se dá. Třeba v ezoterice a různých spirituálních směrech. Stává se z toho reálná větev byznysu, před kterou jsou příznivé zítřky. Podle výzkumné agentury Cognitive Market Research dosáhl globální trh spirituálních služeb letos hodnoty 400 miliard dolarů.

Konflikt mezi republikány a demokraty v Texasu, který vyvolaly plány republikánů překreslit volební obvody tak, aby strana získala na úkor demokratů až pět nových křesel ve volbách do Kongresu v příštím roce, není jen bezvýznamná lokální politická zápletka. Spor se už rozšířil i do dalších států americké unie.

Americký prezident Donald Trump vydal rozkaz, aby dvě atomové ponorky zaujaly pozice někde blízko ruských břehů. Reagoval tak na příspěvek někdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, který napsal na sociálních sítích, že Trumpovo ultimátum Rusko nezajímá, protože není Izrael ani Írán, a že by tím Trump mohl riskovat jadernou válku mezi Ruskem a Spojenými státy.

Není to jenom Praha, kde je pro mladou rodinu, pokud se nezadluží na celý život hypotékou, nouze o byty. Zejména pak o byty nájemní. Tentýž stres zažívají mladí lidé i v jiných evropských metropolích. V Kodani, ve Stockholmu, v Bruselu anebo Berlíně.

Italské královské šperky už se téměř 80 let netřpytily pod lustry plesových síní ani na oficiálních recepcích. Jsou ukryty v trezoru italské národní banky v Římě už od pádu italské monarchie roku 1946. A zdá se, že to tak i zůstane. Potomci posledního italského krále Umberta II. totiž prohráli soudní bitvu o to, kdo je právoplatným vlastníkem tohoto pokladu.

Co se stalo, když Ben Gvir vystoupil na Chrámovou horu. Jaderná přestřelka mezi Spojenými státy a Ruskem. Nové vlaky znamenají i nové příležitosti. Anebo boj o italské královské klenoty. To jsou náměty příspěvků středečních Názorů a argumentů, jimiž tentokrát provází Ondřej Konrád.

Od pondělí jezdí opět vlaky z Kladna až na Masarykovo nádraží. Posledního téměř dva a půl roku končily v Dejvicích, předtím zase poměrně dlouhou dobu v Bubnech kvůli přestavbě Negrelliho viaduktu. Výluky a uzavírky jsou součástí obří stavby takzvané rychlodráhy s odbočkou na letiště za desítky miliard korun. Jde o jeden z největších infrastrukturních projektů od revoluce, ale i názornou ukázku toho, jak takové investice mohou rozhýbat zdánlivě stojaté byznysové vody.