Západní břeh ve stínu Gazy. Co se děje východně od Tel Avivu? Izrael se obává o svou bezpečnost a podniká operace na palestinském území. Tamní obyvatelé jsou nuceni opustit své domovy, které jim likvidují buldozery. Stupňuje se násilí i vzájemné útoky. Na místě natáčel blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. Ptá se Matěj Skalický.

Česko zřejmě získá z Evropské unie zhruba 2,8 miliardy korun na obnovu zasažených oblastí loňskými povodněmi. Jaká je konkrétní situace v Olomouckém kraji? Co pro vývoj války na Ukrajině znamená, že Západ už nebrání Ukrajině v použití zbraní v hloubi Ruska? A jaké jsou nejoblíbenější zahraniční destinace českých turistů? A připlatí si za ně?

Prosadí zítra vládní koalice ve sněmovně novelu školského zákona i se spornou změnou financování nepedagogických pracovníků? Jak silný je francouzský lobbing ohledně smlouvy na dostavbu Dukovan? Připojí se Česko k mezinárodnímu tlaku na izraelskou vládu kvůli situaci v Pásmu Gazy? A co ukázal audit digitalizace stavebního řízení?Tomáš Pancíř se zeptal premiéra a předsedy ODS Petra Fialy.

Průzkumy už řadu měsíců naznačují jasnou dominanci hnutí ANO. Podpora pro nejsilnější opoziční stranu se drží nad 30 procent a podle sociologa Martina Buchtíka, ředitele analytického ústavu STEM, je nepravděpodobné, že by náskok ztratilo. „Pravděpodobnost je přes 90 procent, že získá nejvíce hlasů. Volby z mého pohledu ovšem nevyhrává ten, kdo získá nejvíc hlasů, ale ten, kdo dokáže sestavit vládu,“ podotýká pro Český rozhlas Plus.

V Sýrii a Libanonu žijí statisíce lidí hlásících se k palestinskému původu. A možná až desetitisíce příslušníků palestinských ozbrojených organizací. V obou zemích se dostali pod nečekaný tlak od tamních vlád, aby se odzbrojili, nebo dokonce odešli.

Poštovní balíky nejsou na první pohled nijak sexy téma. Přesto se na jejich pozadí odehrává jeden z nejpozoruhodnějších byznysových soubojů, v nichž za nitky tahají kapitáni průmyslu i nejvlivnější politické šarže. Zároveň to je příběh čistého kapitalismus a konkurenčního soupeření, z nějž nakonec profituje nejvíc zákazník.

Donald Trump v pátek Evropské unii pohrozil uvalením cel ve výši 50 procent. O dva dny později se nechal blahosklonně přesvědčit předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou, aby takové zničující opatření nezaváděl 1. června, ale až 9. července. Souhlasil také s tím, že do té doby existuje prostor pro jednání. Německá politička se radovala, že se s ní Trump byl ochoten bavit, vlastně poprvé od jeho návratu do Bílého domu. „Měli jsme dobrý hovor,“ hlásila posléze.

Předvolební atmosféru zahustí i několik soudních verdiktů. Trumpova hrozba padesátiprocentními cly sice odložena, přetrvává však pocit bezradnosti. Palestinští ozbrojenci odcházejí ze Sýrie a Libanonu. Svoboda v hrsti diktátora Madura. Bitva o balíky: příběh kapitalismu. A studený máj. To jsou témata úterních Názorů a argumentů s Petrem Schwarzem.

Jak by měli být odškodněni lidé, které šikanoval komunistický režim a nutil je opustit vlast? Kdo stojí za organizací humanitární nadace pro Pásmo Gazy, která začala distribuovat v postižené oblasti pomoc? Kam až dospěla umělá inteligence v oblasti deepfake a jaká rizika to přináší?

Rozděluj a panuj. Touto strategií se už dlouhá léta řídí venezuelský diktátor Nicolás Maduro a přináší mu volební úspěchy. Nejinak tomu bylo i o uplynulé neděli, kdy Venezuelané rozhodovali o novém složení Národního shromáždění a o nových guvernérech pro následujících pět let počínaje rokem 2026. Madurovi socialisté vyhráli přes osmdesát procent křesel v parlamentu a 22 z 23 guvernérských pozic. Budou tak nadále dominovat politickému a společenskému životu Venezuelanů.