Donald Trump už sestavuje svůj tým, ale znovu se ukazuje, že nikdo nevstoupí dvakrát do téže řeky. Už teď je patrné, že jeho příští administrativa bude zřejmě hodně odlišná od té první. Když se Donald Trump v roce 2016 stal prezidentem, možná to nečekal, a v každém případě jako nepolitik neměl kolem sebe dost rozsáhlý okruh kandidátů do desítek, a vlastně tisíců pozic, které musí každý prezident obsadit.

Slovenský premiér Robert Fico zřejmě vypustil pokusný balonek. Jinak totiž nelze chápat jeho nedávnou úvahu, podle které by bylo dobré snížit počet politických stran zastoupených v parlamentu. Fico hned nastínil, jak by toho šlo dosáhnout: Zvýšením hranice potřebné na vstup do Národní rady Slovenské republiky z dosavadních pěti na sedm procent.

Necelý rok před volbami představila vláda Petra Fialy své priority pro zbytek volebního období. Dozvěděli jsme se, že chce dokončit důchodovou reformu, prosadit některé změny v systému sociálních dávek, nebo schválit novelu školského zákona. Podle premiéra Fialy vláda už splnila 90 procent bodů ze svého programového prohlášení, a nechystá tudíž před volbami žádné zásadní reformy.

Česká pirátská strana je světovým fenoménem. Nikde jinde si Piráti nepřipsali takové volební zisky a netvořili vládní politiku. Na tuzemskou scénu vtrhli s agendou, která jiné partaje příliš nezajímala. Chtěli legalizovat konopí, bít se za omezení autorského práva nebo za ekonomiku sdílení. Kladli důraz na rovnost pohlaví, manželství pro všechny a práva LGBTQ komunity.

Nevyzpytatelný bitcoin. Poslední rok Fialovy vlády bude těžký. Piráti bez Hřiba v pozici lídra nemají šanci. Trump už houfuje své lidi. Změnou volebních pravidel by si Fico zabetonoval pozici v čele vlády. Frakce v EP se nemohou dohodnout, jak vyhodnotit eurokomisaře.

Když se před devíti lety podepisovala v Paříži dohoda o ochraně klimatu, nad závazky panovala, dá se říci všeobecná shoda. Kritika byla spíš z toho směru, že se pro planetu dělá málo. Svět se za necelou dekádu radikálně změnil. Zrychlila technologizace vyspělého světa, proběhla vlna pandemie, zesiluje migrace a přírodní katastrofy jsou na denním pořádku. A přesto sílí názory, že se pro planetu dělá moc.

Výsledek amerických voleb vyvolal v Polsku daleko emotivnější reakce, než byla vyjádření politiků v jiných zemích. Jako by to byly volby i polské, nejen americké. Takto je pojala Kaczyńského národovecká strana Právo a spravedlnost (PiS). Jako by Trumpovo vítězství bylo i jejím vítězstvím.

Zima se blíží, a tak chtě nechtě musíme uvažovat, jak budeme uspokojovat zvýšenou energetickou spotřebu. Ukazuje se totiž, že bez ohledu na sankce EU vůči Rusku, uvalené na tuto energetickou velmoc krátce po začátku rusko-ukrajinské války, ruská ropa, ale i zemní plyn, proudí do Evropy dál.

Donald Trump je populista, přesto mu lidé věří dost, aby ho zvolili americkým prezidentem. Z toho, jak Američany přesvědčil, plyne poučení nejen pro jeho soupeře, ale před nadcházející volební kampaní také pro české politiky. Hlavně v tom, jak Trump dokázal šikovně používat kouzelné slovo inflace.

Napravování křivd komunistického režimu trvá už 35 let. Inflace vyhrává volby. Platí to i v Česku? Blíží se zima. Pojďme si promluvit o ruském plynu a ropě. Polsko vnímá volbu amerického prezidenta skoro jako svou domácí. Klima a přírodní katastrofy v zajetí ideologie. Politika věčného vracení, politika joja.