Představme si evoluci baletu jako zástup vedle sebe stojících tanečnic. Na jedné straně bychom asi viděli baletku, která se právě poprvé postavila na špičky a na opačné straně avantgardní modernistku popírající všechny pravidla klasického baletu. Jako každá umělecká forma i balet se vyvíjí v čase. Klasická baletní technika a její pohybový slovník je roky cizelovaná umělecká forma, kterou průkopníci moderny opouštějí. Stojí ale opravdu klasický a moderní tanec v opozici? Je pro tanečnici nebo tanečníka nutné vybrat si jeden směr a jaké jsou specifika moderní a klasické taneční techniky? A jak se vzájemně ovlivňují? O tom všem si budeme povídat s baletní mistryní a bývalou první sólistkou Baletu Národního divadla Terezou Podařilovou.

Tragédie o hranicích šílenství, úzkosti a křehkosti
Je Hamlet šílený psychopat a masový vrah, nebo komplikovaný intelektuál? Proč Rosencrantze a Guildensterna hrají ženy v minisukních? Čím je v inscenaci posílené téma války a invaze? Podcastem nás provedou režiséři inscenace a zároveň umělečtí ředitelé Činohry ND Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR). Dále uslyšíte Pavla Neškudlu (Hamlet), Bereniku Annu Mikeschovou (Ofélie) a Ondřeje Pavelku (Polonius).
Ještě před několika lety by Skutři inscenovali nejznámější tragédii Williama Shakespeara jako rodinné drama. Dění ve světě se ale změnilo natolik, že téměř po pětadvaceti letech vstupují tvůrci na jeviště Národního divadla s Hamletem, který výrazně promlouvá o současné době plné válek a nepokojů. Královská rodina je natolik zahleděná do svých problémů, že zapomene starat se o stát. Jak pošpiní člověka touha po moci? A jak cesta za odplatou? Má smysl v tomhle světě milovat? Má smysl jednat? Drama o odvaze postavit se zlu a o tom, jak těžké je vzít na sebe odpovědnost ve světě, který selhal.
Použité ukázky jsou ze záznamu představení z 16. února 2024.

Láska je jedním z největších témat života a divadla. Někdy může mít šťastný konec. Kráska osvobodí zvíře tím, že odhalí jeho pravou tvář. Popelka se dostane na ples a získá princovo srdce. Nesmělý venkovan Nemorino se nakonec se sebevědomou Adinou zasnoubí. Často ale příběhy o lásce končí tragicky. Rusalka stojí před těžkým rozhodnutím, zda zabít prince, nebo ho nechat žít. Vztah Romea a Julie je od začátku odsouzený ke zkáze. Nešťastně zamilovaná Ofélie se vrhá do jezera a umírá. Proč se ale v divadle setkáváme především s klasickou podobou lásky mezi mužem a ženou? 
Kateřina Hanáčková, Nina Jacques a Ondřej Hučín se zamýšlejí nad tím, proč nás romantická láska nepřestává fascinovat, jak vypadá na jevišti Národního divadla a jestli už není její inscenování tak trochu klišé.
Užijte si poslech dalšího dílu Z druhé galerie. Uslyšíte ukázky z inscenací Faunovo odpoledne, Labutí jezero, Rej, Rusalka, Kráska a Zvíře, Jsme v pohodě, Nápoj lásky, Romeo a Julie a Nebezpečné známosti.

Světlo se proměňuje z něžné růžové na surově červenou, kolotoč se zběsile otáčí, slova létají zprava zleva... Jak vypadají Nebezpečné známosti dua SKUTR?
Slavný epistolární román francouzského spisovatele Choderlose de Laclose již dobře známe. Vypočítavá a krutá hra dvou libertinských šlechticů, vikomta de Valmont a markýzy de Merteuil, kteří si zahrávají s city svých obětí. Jejich nejsilnějšími zbraněmi jsou přetvářka, manipulace a bezostyšné svádění.
V této epizodě K jádru věci ohledáváme známý příběh z pohledu dvou nejnevinnějších a nejčistších postav.
Uslyšíte Denisu Barešovou jako mladou a naivní Cecílii de Volanges a Zdeňka Piškulu jako čestného a zamilovaného rytíře Dancenyho.
Budeme se ptát na to, jak přenést dopisovou formu na jeviště, proč je dnes dramatizace románu z 18. století stále relevantní a zda má láska šanci vyhrát nad zhýralostí.
Podcastem provází dramaturgyně Činohry Jana Slouková.
„Inscenace by měla ukázat, že hra a manipulace s city jiných je krutou zábavou, která může mít tragické dopady.“
Použité ukázky jsou ze záznamu premiéry z 4. 5. 2023.

Valérie a týden divů je dílo, které můžeme loupat jako cibuli. Jaká témata nejvíc rezonují pro Evu Leinweberovou? Eva hraje ve stejnojmenné inscenaci Laterny magiky (v režii Jakuba Šmída) roli Elzy. Elza je Valeriina babička. Nepřipadá si Eva na roli babičky příliš mladá?
A proč babička tak moc touží po mládí? Co všechno by byla ochotná pro znovunabyté mládí obětovat? Obětovala by i vlastní vnučku? Co jí chybí? Kdo je tajemný Tchoř? A jak to má se stárnutím Eva Leinweberová? Stávají se ženy po padesátce neviditelnými? A ubývají herečkám s věkem role? Eva v podcastu říká: „Lidé si mě prohlížejí, můj pracovní nástroj ale není krása.“ V nové epizodě V roli hledá Lucie Kryzová, kdo je Elza a kdo je Eva – a co mají (nebo nemají) společného. 
A pokud vás téma stárnutí v divadle zaujalo, můžete si pustit podcast Z druhé galerie: Divadlo a stárnutí - https://open.spotify.com/episode/0NVoYNftI69BbqrM7hWMJ6?si=b5599546a336401e

Můžeme se opravdu smát všemu? Jak vypadá český divadelní humor? A proč nás tak baví nahota na jevišti? V podcastu Z druhé galerie si tentokrát Kateřina Hanáčková, Nina Jacques a Ondřej Hučín povídají o humoru, trapnosti a komedii. Seznámíte se s laciným humorem v podobě koktajícího Vaška v Prodané nevěstě, s explicitním humorem v Marné opatrnosti a se spojením vážného a komického v Bakchantkách. A na závěr, umí si udělat Národní divadlo srandu samo ze sebe?
V epizodě uslyšíte ukázky z inscenací Ariadna na Naxu, Prodaná nevěsta, Marná opatrnost, LouTkáček, Bakchantky, Cherry Man, Mosty času a Ještě chvilku.

Jak vznikala vizuální kampaň, kterou pro letošní sezonu Činohry Národního divadla vytvořil Krištof Kintera? Proč jsou na plakátu k Mefistovi lahvičky, barely a zavařovačky plné negativních emocí? Který plakát nakreslil Kintera pomocí elektrického proudu?
Přijměte pozvání do továrny na sny – ateliéru, v němž Krištof Kintera svými kresbami glosuje svět. Jako kresby vyhledávaný český výtvarník nazývá svá trojrozměrná díla, která by většina lidí považovala spíš za koláže či asambláže. Kintera nás zavede do svého terapeutického koutku, vysvětlí, jak přemýšlí o starých předmětech, a představí svůj nový projekt: světelnou zahradu plnou lamp veřejného osvětlení, která vznikne pod Dvoreckým mostem. Hlavním tématem ale bude letošní vizuální kampaň pro Činohru ND.
O šesti plakátech a především o šesti premiérových titulech společně s Kinterou mluví umělečtí ředitelé Činohry ND Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR). Jak díky plakátům vstupuje Národní divadlo do veřejného prostoru? Čím je pro SKUTR Kintera inspirativní?

Slovenský barytonista Pavol Kubáň jako zamilovaný svůdník hrabě Almaviva ve Figarově svatbě, ale i jako mladý prostopášný šlechtic Don Giovanni ve stejnojmenné opeře. Na rozdíl od rolí, jež ztvárňuje, Pavol ve svém osobním životě hledá pevný základ a upřímnost. Podvratnost postav ovšem pečlivě zkoumá a dokáže ji přesvědčivě přenést na jeviště.
Proč je Pavol Kubáň obsazovaný do rolí svůdníků? Jak se v nich cítí? A co pro něj znamená manželský svazek?
Tentokrát představíme dvě role ze slavných oper Wolfganga Amadea Mozarta. Díla jsou součástí trilogie a autorem libret je italský básník Lorenzo da Ponte.
Podcastem provází Agáta Hrnčířová a snaží se přijít na to, co interpreta spojuje s jeho rolemi. Uslyšíte ukázky z Figarovy svatby a Dona Giovanniho.

Avantgardní manifest neoklasického baletu. Představení plné módních výstřelků, popkulturních odkazů a módy 90. let. Je tohle opravdu Popelka?! Zaposlouchejte se do podcastu o osobitém pojetí známé pohádky, baletu z dílny světoznámého francouzského choreografa Jeana-Christopha Maillota na hudbu Sergeje Prokofjeva. I když vypráví tradiční příběh o dívce, kterou z pohnutých poměrů vysvobodí láska s princem, dovolí nám pochopit i další souvislosti. Třeba to, jak zmizelí lidé utvářejí budoucnost těch, kteří po nich zůstali. Jak říká autor baletu, se smrtí se dá vyrovnat jen láskou: „Musíme být k ostatním laskavější, i když v zármutku spíš máme sklon izolovat se od zbytku světa. Náhoda nám staví do cesty přátele, lidské bytosti. Mezi nimi jsou dobré víly, které nás povznesou, zvednou nám náladu.“
Podcastem vás provede PR Baletu Národního divadla Kateřina Hanáčková a uslyšíte taky první sólistku Rominu Contreras, která tančí dvojroli víly a zemřelé matky. Romina vám přiblíží, jak roli nastudovala pod vedením první představitelky této postavy, legendární tanečnice Bernice Coppieters, a také, jaké je to ztvárnit dvě tak odlišné úlohy. Lze tancem vyjádřit bolest a zároveň lásku nebo vášeň? O náročném prvním výstupu na scénu, ale také o neoklasické baletní technice promluví první sólistka Nikola Márová, která tančí macechu. Jak vnímal roli prince a proměnu jeho charakteru, nám poví první sólista Matěj Šust.
V podcastu uslyšíte záznam Orchestru Národního divadla. 

Absurdní show o konci jedné éry.
Jaké to je ztvárnit postavu, která o sobě prohlašuje, že je mrtvá? Proč Ivan Vyrypajev předepisuje, aby afroamerické sluhy hráli jedině herci bílé pleti? O očistném smíchu, pocitech viny a netoleranci k druhým budou vyprávět dramaturgyně Nina Jacques spolu s režisérkou Kashou Jandáčkovou. Dále uslyšíte herce Šimona Krupu a Radúze Máchu a v neposlední řadě také autora hry Ivana Vyrypajeva.
Manželský pár Tom a Jerry se vrací do domu, který přenechali svým sluhům. Nadšené vítání, úsměvy a polibky však záhy vystřídají výčitky a staré křivdy. V rychlém sledu na povrch vyplouvá nevěra, rasismus, znásilnění, vraždy a další zvěrstva na straně jedné, hyperkorektnost, me too, blackface a cancel culture na straně druhé.
Absurdní černá komedie, jež názvem odkazuje na Višňový sad Antona Pavloviče Čechova, je autorovou vlastní vnitřní polemikou, v níž se vyrovnává se svým ruským původem a silným pocitem viny po vpádu Ruska na Ukrajinu. Vyrypajev se na protest proti těmto událostem vzdal svého občanství, přijal občanství polské a ukončil divadelní kariéru. Hra Cherry Man, kterou napsal přímo pro Národní divadlo, je jeho poslední.
Použité ukázky jsou ze záznamu premiéry 26. 10. 2023.