Budova Nové scény je už přes čtyřicet let neodmyslitelnou součástí kulturní mapy Prahy. Mnozí diváci si ji spojují především s Laternou magikou, která tu nepřetržitě působí od roku 1992. Letos v létě se však Nová scéna na dvě sezony uzavřela, protože začala její dlouho plánovaná rekonstrukce.
Zatímco ikonická skleněná fasáda, točité schodiště a zelený serpentinový interiér zůstanou zachovány, uvnitř budovy vznikne nový komorní sál, moderní zkušebny i zázemí pro tvůrce. Zcela nové podoby se dočká také hlavní hlediště a kavárna.
Co tahle proměna znamená pro provoz Národního divadla? Jak zasáhne Laternu magiku a její diváky? Kam se přesunou inscenace a co všechno nás čeká, až se Nová scéna znovu otevře?
O tom si povídají umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry a vedoucí jevištního provozu Jan Veselý. Moderuje Jitka Kostelníková. Natáčení podcastu proběhlo 26. 6. 2025.

Koncepce doprovodných programů Národního divadla ND+ vznikla v hlavě divadelní lektorky Daniely von Vorst už před deseti lety. Jak se jí dařilo prosadit nápad uvnitř divadla, ale i směrem k veřejnosti? Proč si na začátku připadala jako ufon? Poslechněte si, kudy vedla cesta projektu ND+ k současnému stavu, kdy za poslední sezonu navštívilo programy téměř 27 tisíc lidí, jak se osobnost divadelních lektorů a lektorek propisuje do podoby programů, nebo co vše se pro veřejnost chystá během rekonstrukce Nové scény. Daniela von Vorst hovoří také o Asociaci divadelních lektorů, kterou založila v roce 2020, i o předpokladech pro práci s publikem a prostorách Národního divadla, kam ráda vodí návštěvníky.
V epizodě uslyšíte ukázky z programu lektorky Dominiky Mithofer Národní vzdorující mapující události kolem Pražského povstání.  

U jednoho stolu se naposledy v této sezoně setkávají PR Baletu Kateřina Hanáčková, dramaturgyně Činohry Nina Jacques a dramaturg Opery Ondřej Hučín. Společně se ohlížejí za nejsilnějšími momenty uplynulé sezony Národního divadla, ale hlavně poodhalují, na co se diváci mohou těšit v té nadcházející.
Co přivedlo baletní soubor k rozhodnutí příští zimu uvést Louskáčka s novou scénickou a kostýmní výpravou? V čem je Frankenstein v novém činoherním zpracování nečekaně lidský a proč s ním můžeme soucítit? A jak se téma relativity světa odrazí v chystaných operních inscenacích?
Poslechněte si poslední díl podcastu Z druhé galerie tak, jak ho znáte. V příští sezoně se totiž můžete těšit na jeho novou podobu.
Použité ukázky jsou ze záznamů inscenací Lear, Privatizace, Slunečník, Měsíčník a Větrník, 27'52“, Louskáček a Sarkasmy.

Kenneth MacMillan adaptoval román Abbého Prévosta L’Histoire du Chevalier des Grieux et de Manon Lescaut a opět potvrdil své mistrovství v narativní choreografii. Baletní soubor Národního divadla uvádí příběh mladé ženy, která se snaží uniknout životu v bídě – a je pro to ochotna obětovat mnohé. Manon se naučí využívat svůj půvab jako zbraň, která se však nakonec obrátí proti ní.
Podcastem o inscenaci L’Histoire de Manon vás provede Kateřina Hanáčková společně se sólisty Baletu Národního divadla. Dramatické balety, jako je Manon, vyžadují víc než jen technickou dokonalost – kladou důraz na schopnost ztělesnit emoce, vnitřní svět a osud postav.
O fyzických i psychických nárocích MacMillanovy choreografie promluví první sólistka Romina Contreras, která roli Manon ztvárnila již podruhé. Jaké to bylo tančit osudovou ženu v devatenácti letech – a jaké je to dnes?
Roli jejího partnera, studenta Des Grieux – jednu z nejnáročnějších mužských baletních rolí vůbec –, ztvárňuje první sólista Federico Ievoli. Jak tuto výzvu přijal? A považuje studenta Des Grieux za kladného hrdinu?
V podcastu se představí také demisólista Marek Svobodník v roli nenasytného a požitkářského Monsieur G. M.
Uslyšíte také hudební ukázky z představení v podání Orchestru Národního divadla.
🔔 Podcast se věnuje i vývoji děje inscenace, a proto může obsahovat spoilery pro budoucí diváky.

Jak se vyrovnat s rodinnou historií plnou násilí? Lze vůbec prolomit kruh viny a odplaty, který se předává z generace na generaci? Při jaké scéně se David Matásek objevuje na jevišti nahý? A proč má Zdeněk Piškula při čtení antických dramat pocit, že jsou psaná čínsky?
Věštba praví, že aby Agamemnón zvítězil ve válce, musí vlastní rukou obětovat dceru Ifigénii. Klytaimnéstra mu tento čin nikdy neodpustí a svého muže po návratu domů zabije. Za smrt otce se pak matce pomstí mladý Orestés… Koloběh násilí v rodě Átreovců se zdá být nekonečný.
Na půdorysu této více než dva tisíce let staré Aischylovy antické trilogie vystavěl britský dramatik Robert Icke rodinné drama o vině a osobní odpovědnosti. Co dělat, když už nelze svést vinu na bohy ani na dávné kletby? Jak převzít zodpovědnost za své činy a co to vlastně znamená být nevinen?
Podcastem nás provede režisér Marián Amsler, dále uslyšíte Zdeňka Piškulu, který ztvárnil postavu Oresta, a Davida Matáska, jenž v inscenaci hraje jak jeho otce, generála Agamemnóna, tak nového vládce Mykén Aigistha. 
Použité ukázky jsou ze záznamu z premiéry z 6. února 2025.

Na podzim roku 2024 rozehrál režisér Tomáš Loužný dramatický příběh mladé ženy, která chce víc a která potřebuje uniknout z průměrnosti všedních dní. Paní Bovaryová byl titul, který představitelku hlavní role, Denisu Barešovou, snad i překvapil, ale také jí nabídl průzkum témat, jako jsou nevěra, vášeň nebo snění. Proč Ema hledá své naplnění ve vztazích s muži nebo v luxusu a krásných věcech? Co ji nakonec přivede až k tomu, že sáhne po arseniku? Jitka Kostelníková se ptá Denisy na její sžívání s postavou, kterou je snadné odsoudit, na její pohled na nevěru i na to, co by Emě pomohlo žít spokojený život. Dozvíte se taky, proč herečka vnímá terapii jako nedílnou součást svého života, z čeho se zrodila její pekařská vášeň nebo co zrovna čte. 
V podcastu uslyšíte ukázky a skladby z inscenace Paní Bovaryová. Autorem hudby je Ivo Gregorec Sedláček.

Co všechno se může pokazit, když se čtyři nadšenci rozhodnou založit motion capture studio a natočit sci-fi film o výpravě na Pluto?
Věčně flegmatický technik Max, režisérka zvaná Boss, která vidí rozmazaně nejen budoucnost, snaživý herec Gorge a jeho líný kolega Pietr o filmu nevědí vůbec nic. Nedokážou překonat nebezpečný laser, rozbijou drahé vybavení a nakonec se jim podaří i hromadně omdlít.
Výsledkem je inscenace Pluto – zcela jedinečné dílo na repertoáru Laterny magiky. Poprvé v historii souboru vznikla autorská komedie, jejímž hlavním jazykem je pantomima. Tento žánr inscenace nejen neotřele rozvíjí, ale zároveň ho s lehkostí a humorem paroduje.
Podcastem vás provede Vanda Hybnerová a uslyšíte také Radima Vizváryho a Trygveho Wakenshawa. V podcastu jsou použité ukázky ze záznamu inscenace z první premiéry z 6. 3. 2025.

Co se dělo v Národním divadle v době nacistické okupace? Archiv Národního divadla provedl k příležitosti 80. výročí konce druhé světové války rozsáhlý výzkum, jehož výsledky vám představíme v nové epizodě našeho podcastu. Vedoucí Divadelního archivu ND Josefina Panenková a historička Karolína Stegurová nám přiblíží, jakou roli sehrálo Národní divadlo v turbulentních letech 1938–1945 a jak se toto období podepsalo na jeho fungování. Příběhy umělců, ale i mnoha dalších zaměstnanců divadla představují pestrou mozaiku všech lidských vlastností a projevů v mezních situacích – jak hrdinství, tak pasivní vyčkávání a místy i kolaborace.
V podcastu uslyšíte hudbu z inscenací Hamlet a Oresteia a také klipy z archivních nahrávek dostupných na youtube.com, facebook.com a edu.ceskatelevize.cz.

Doprovodné a edukační programy Národního divadla – zkráceně ND+ – jsou dramaturgické úvody, tvůrčí dílny, operní dílny a semináře, kurzy, besedy, ND Café, ND Young, setkání s tvůrci, prohlídky, audiowalky, výstavy… Jsou to zážitky, které rozšiřují pohled na divadlo a otevírají prostor k dialogu. Proč je důležité, aby divadlo komunikovalo s diváky i jinak než jen inscenacemi?
O tom si povídají Zuzana Kráľová – divadelní lektorka Činohry ND, Kateřina Hanáčková – PR Baletu a lektorka ND+ a Tereza Dubsky – vedoucí PR a marketingu Opery a Státní opery. Diskutují o tom, proč doprovodné programy mají smysl, jaké typy aktivit ND+ nabízí, jak vznikají a komu jsou určené. V neformálním kulatém stolu lektorky sdílejí zkušenosti, představují své oblíbené projekty a nahlížejí také do budoucnosti ND+. V podcastu zazní, proč má smysl vytvářet prostor, kde se může tanec, hudba i slovo potkat s publikem jinak – osobně, hravě a napřímo.
Uslyšíte hudbu z opery Kouzelná flétna, ukázky ze záznamů inscenace Mnoho povyku pro nic, baletu Labutí jezero, audiowalku Cesta Elsinorem k inscenaci Hamlet a z operní dílny na téma Kouzelná flétna.

Chtěli byste být bohatší? Jak by vypadal váš život, kdyby vaši rodiče investovali v kuponové privatizaci chytře? A kdo jsou dnes nejbohatší Češi?
Inscenace Privatizace je inspirována osudem podnikatele a „vítěze“ kuponové privatizace Petra Kellnera. Částečně dokumentární a částečně fikční hra vychází především z rozhovorů, vzpomínek a svědectví lidí, kteří se v okolí Kellnera pohybovali, byli nějakým způsobem ovlivněni jeho aktivitami nebo se stali pozorovateli jeho kariéry
„Následky 90. let a to, jakým způsobem tady lidé zbohatli, a hlavně to, jakým způsobem ovlivňovali vládu, to je pro mě děsivé,“ říká Pavla Beretová, která ztvárňuje roli Renaty Kellnerové. V roli Petra Kellnera uslyšíte Davida Prachaře. „Bohatí lidé jsou hybnou silou společnosti, jsou utajení, jsou trochu v pozadí,“ dodává Prachař.
Celým podcastem vás provede jeden z režisérů inscenace, Boris Jedinák. Odhalí například, proč všechny ženské postavy v inscenaci mlčí nebo co stálo za rozhodnutím umístit hlediště na jeviště Nové scény Národního divadla.
Použité ukázky jsou ze záznamu premiéry z 29. 1. 2025.