- Podcasty
- ZdraveZpravy.cz - Zprávy ze zdravotnictví
Poslechněte si podcast: Nádor močového měchýře stíhá hlavně muže a kuřáky
„To, co je schváleno ve světě, máme i u nás,“ říká o léčbě nádorů močového měchýře předsedkyně České onkologické společnosti a přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Jana Prausová.
Po celém Česku je dnes rozptýleno na 17 komplexních onkologických center [KOC]. Právě ta pacientům nejen s karcinomem močového měchýře zajišťují zdravotní péči na vysoce odborné úrovni. Stávající síť nám tak podle Jany Prausové můžou závidět i vyspělé země po celém světě.
„To jsou centra, která opravdu léčbu sofistikovaně zvládají. A tam by se ti pacienti měli koncentrovat a tam by měli být sledovaní, léčení, tam je jim nejlépe pomoženo,“ říká v podcastu pro ZdraveZpravy.cz.
Podle ní v posledních letech máme v Česku i ekonomicky dobré rozpočty. Onkologové tak nejsou dle jejích slov nijak tlačeni svými nadřízenými k větším úsporám. Navíc se i výrazně zkrátila doba úhrady preparátů ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL] a plátců zdravotní péče, tedy zdravotních pojišťoven.
„Ta doba se dnes zkrátila na tři měsíce,“ tvrdí Jana Prausová s dodatkem, že to, co se schválí ve světě je dostupné také v České republice.
Až 2 200 pacientů s nádorem močového měchýře za rok
Rakovinou močového měchýře v Česku ročně onemocní bezmála 2 200 nových pacientů, ze dvou třetin pak mužů. Karcinom močového měchýře je u nás 6. nejčastější nádor u mužů, u žen je pak na 13. místě. Průměrný věk pacienta je 65 let. Jen vzácně jím onemocní lidé mladší 40 let. Zhruba 200 pacientů ročně na rakovinu močového měchýře v Česku umírá.
Zneklidňující informace je, že počet pacientů s tímto onemocněním rychle roste. Za posledních deset let se u nás jejich počty až zdvojnásobily. O něco lepší zpráva pak je, že většinu těchto nádorů lékaři diagnostikují v časném stadiu.
„Jsou to pacienti, kteří si objeví krev v moči, přijdou a mají povrchový nádor měchýře. Ten se poměrně dobře léčí,“ potvrzuje Jana Prausová.
Zároveň ale i upozorňuje, pokud by se takový nález ponechal bez léčby, mohl by přerůst v pokročilé onemocnění. V takové situaci nádor prorůstá celou stěnou močového měchýře. A přechází až do generalizované formy, kdy se nádor dostává do uzlin a jiných orgánů.
Nádor močového měchýře se dá úspěšně léčit
Podle Prausové se léčba nádoru močového měchýře zlepšuje ve všech jeho klinických stadiích. Onemocnění se podle ní dá vyléčit, byť musí být pacient pod kontrolou odborníka a u těch pokročilejších stadií je zákrok i o něco složitější.
„Začínáme systémovou léčbou, aby došlo ke zmenšení velikosti lokálního nádoru. Potom přihází v úvahu chirurgické řešení, které pokud je děláno v centru a odborným týmem, může představovat následný kvalitní život pro pacienta, i když musel být močový měchýř....
Více na ZdraveZpravy.cz 22.10. !!!
ZdraveZpravy.cz - Zprávy ze zdravotnictví
Zdravezpravy.cz přináší aktuální informace z oblasti zdravotnictví a zdravého životního stylu.
Vydává a provozuje Copywrite Company s.r.o.
Viktor Kubát: Terénní odlehčovací sociální služby zavedeme po celém Česku
Novým předsedou Unie sociálních služeb se stal letos Viktor Kubát. Ten už v roce 2021 založil sociální službu Dohled na dosah, jež nabízí sociální služby s využitím asistivních technologií. A nově k nim přidává i terénní odlehčovací sociální služby.
Na otázku, proč se rozhodl vést Unii sociálních služeb ČR [USS ČR], Viktor Kubát odpovídá, že chtěl být aktivní. A také chtěl, aby sociální služby, které působí ve více než třech krajích, a jsou takzvaně nadregionální, měly silné zastání.
„Naším úkolem v unii je, aby nadregionální služby měly zajištěné financování. Aby i ony měly jistotu a stabilitu v tuzemském prostředí sociálních služeb,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy s tím, že na prvním místě priorit USS ČR jsou nyní vyjednávání o penězích pro tyto služby.
Unie sociálních služeb ČR podle něj ale není v žádném případě v konkurenci s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR [APSS ČR]. Naopak obě profesní organizace, jak říká, úzce spolupracují. A navíc i jeho sociální služby Dohled na dosah jsou členem APSS ČR.
Co je Dohled na dosah
Organizace Dohled na dosah vznikla v roce 2021. Jejím hlavním úkolem byla osvěta zavádění nových asistivních technologií do sociálních služeb. Asistivní technologie zjednodušeně řečeno pomáhají lidem se zdravotním hendikepem, a zejména seniorům zůstat co nejdéle v bezpečném domácím prostředí. Využití ale nacházejí také u terénních sociálních pracovníků a v pobytových sociálních službách.
„Časem jsme ale zjistili, že spolu s osvětou můžeme i my sami zavádět asistivní technologie do sociálních služeb. Stali jsme se tak jejich přímým poskytovatelem s důrazem na nové technologie. Přímo sociální služby tak poskytujeme od roku 2022,“ vysvětluje dále v podcastu Zdravé Zprávy Viktor Kubát.
Co nabízí Dohled na dosah
Dohled na dosah působí celorepublikově. Současně provozuje vlastní regionální pobočky v Praze, Plzni, Ostravě, Hradci Králové a v Jihlavě. A otevírá další, nově v Liberci a Trutnově. Postupně by chtěl mít pobočky ve všech krajích.
K jeho primárním službám patří sociální služba tísňové péče. Sem spadá hlavně takzvané SOS tlačítko, náramek, který využívají zejména senioři v domácím prostředí. Od loňského roku nabízí i telefonickou krizovou pomoc pro neformální pečující a pomáhající profese. Rovněž poskytuje odlehčovací terénní služby v Plzeňském a Královéhradeckém kraji s tím, že ty hodlá už v příštím roce nabídnou celorepublikově. Zároveň spolupracuje s mnoha poskytovateli pobytových sociálních služeb, ale i nemocnicemi po celé České republice.
„To znamená, že v momentě, kdy se na nás naši klienti obrátí, že už třeba tu péči o blízké doma nezvládají, a musejí je svěřit profesionálům, my se jim prostřednictvím našich partnerů pokusíme nabídnout řešení v blízkosti jejich bydliště. Ale spolupracujeme i s nemocnicemi,“ vysvětluje Viktor Kubát s tím, že v horizontu asi dvou let Dohled na dosah počítá s tím, že nabídne i pobytové sociální služby.
Vůbec primární službou, kterou spolek svým klientům poskytuje nejdéle, jsou zmíněné SOS náramky, tlačítka. Ta fungují tak, že například senior, který je v domácím prostředí, ho v případě nouze zmáčkne a dovolá se do call centra Dohledu na dosah. Tam je vyškolený pracovník dostupný sedm dní v týdnu po dobu 24 hodin denně.
„Kdykoli ten senior zavolá se svým problémem, tak my reagujeme na tu danou situaci. Někdy je to o tom, že je jen osamělý a potřebuje si třeba popovídat. Někdy je to o tom, že upadne a potřebuje zvednout. A někdy je to skutečně život ohrožující situace. Ty hovory jsou různé, ale z naší zkušenosti plyne, že většina případů je o tom, že je ten člověk osamocený a potřebuje si popovídat,“ popisuje dále Kubát.
Dohled na dosah nabízí i telefonickou krizovou pomoc. To je služba, která rovněž funguje 24/7. Je určena pro osoby, které se v daném čase ocitnou v nějaké krizi. Cílí zejména na neformálně pečující a pak i profesionály v sociálních službách.
Celý text najdete 30.12. 2025 na www.zdravezpravy.cz a celý podcasté taky!!!
Programové prohlášení vlády mě naplňuje optimismem, říká ředitel AIFP David Kolářavid
„Programové prohlášení nové vlády mě naplňuje optimismem,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář. A přeje si, aby v příštích letech nepřišla žádná krize.
Zkraje podcastu Zdravé Zprávy David Kolář ale popisuje aktuální situaci kolem dostupnosti centrových inovativních léků. Loni touto dobou se na ně nemocnicím kvůli vyčerpaným rozpočtům nedostávalo peněz, a tak se k těmto lékům někteří čeští pacienti zkrátka nedostali. Museli si počkat do ledna, kdy zdravotní pojišťovny pracují s novými rozpočty.
„Letos jsme nezaznamenali, že by se situace z loňského roku opakovala. Ono to samozřejmě ještě může přijít, protože jsme teprve v druhém listopadovém týdnu. Loni jsme zaznamenali první problémy v říjnu... Takže se může stát, že ty problémy ještě přijdou,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy David Kolář.
Hned ale přidává i starou známou bolest systému specializovaných center a přístupu tuzemských pacientů k moderním inovativním lékům. Problém je v tom, že i když jsou tyto léky v systému úhrad, nedostane se k nim každý pacient, který je potřebuje.
https://www.zdravezpravy.cz/2025/01/17/potrebujete-moderni-lek-mate-smulu-ted-nemame-penize/
„Jsou tu léky, k nimž se dostane zhruba jen 20 až 30 procent pacientů z těch, kterým by tyto léky prokazatelně pomohly,“ vysvětluje a dodává, že to neplatí pro všechny inovativní léky. Záleží na konkrétním léku, u některých je reálná dostupnost podle jeho slov i 100%. Zdaleka ale ne u všech.
Na otázku, co říká na to, že i přesto, že končící vláda si schválila, že úhradové vyhlášky nesmějí být deficitní, ministerstvo zdravotnictví v čele s ministrem Vlastimilem Válkem [TOP 09] předkládá takové úhradové vyhlášky, odpovídá: „Můžeme se bavit o tom, jestli ta úhradová vyhláška ministerstva je tím správným nástrojem pro přerozdělování peněz ve zdravotnictví.“
https://www.zdravezpravy.cz/2025/04/01/premyslim-jak-to-rici-otevrene-uplne-a-natvrdo-rika-david-smehlik/
„Já myslím, že nám teď vůbec nefunguje to dohodovací řízení, které by mělo zajistit, že bude dohoda jak na straně zdravotních pojišťoven, tak poskytovatelů péče,“ dodává.
Podle něj je potřeba, aby se nové vedení ministerstva vrátilo ke své někdejší praxi, kdy dokázalo nastavit takové prostředí, v němž se v rámci dohodovacího řízení poskytovatelé péče se zdravotními pojišťovnami dohodli. To proto, aby peníze do zdravotnictví nepřerozděloval úředník na ministerstvu. A to na základě toho – ne, co potřebuje pacient, ale co požadují jednotlivé segmenty poskytovatelů péče. A pak toho, co si u úředníků na ministerstvu či politiků nakonec vyhádají.
https://www.zdravezpravy.cz/2025/10/31/deficitni-uhradova-vyhlaska-pro-rok-2026-vysla-ve-sbirce-zakonu/
To podle jeho názoru ale není jediný problém financování zdravotnictví. Další potíž spatřuje v nedostatečně zpracovaných datových podkladech. Datové analýzy, které ale nejsou, by pomohly ukázat skutečný stav vývoje a potřeby zdravotnického systému.
„Jestli máme nějaký zásadní problém v českém zdravotnictví, tak je to vnitřní neefektivita toho systému. Tedy to, jak ty peníze ve zdravotnictví utrácíme,“ vysvětluje, proč jsou relevantní a aktuální data o dění ve zdravotnictví tak důležitá.
„Co mě ale relativně naplňuje optimismem, je to programové prohlášení. Když jsme se dívali na jeho podobu, tak v oblasti zdravotnictví je v něm hned několik návrhů, které jsou proreformní a mohly by české zdravotnictví posunout dál,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy David Kolář.
Jako první jmenuje nápravu rozvalu dohodovacího řízení. A to za férových a jasně daných podmínek, kdy se obě strany – poskytovatelé zdravotní péče a zdravotní pojišťovny – dohodnou na výši úhrad.
Dohodovací řízení je znovu v rozvaluDavid Kolář je optimista... Více na www.zdravezpravy.cz !!!
Černovský: Když jdeme na domov, chceme mít radost z toho, jak to v něm vypadá
„Je spousta bílých míst, kde sociální pobytové služby chybí. A to nemluvím o situaci v dalších deseti letech, kdy nejspíš dosáhneme vrcholu z hlediska toho, kolik těchto služeb budeme potřebovat,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ředitel divize sociální a domácí péče Penta Hospitals CZ Ivan Černovský.
Letos v říjnu Penta Hospitals CZ představila novou značku Senevida. Pod ni sjednocuje všech svých bezmála 60 zařízení pobytových sociálních služeb, z nichž většina dosud působila pod hlavičkou Alzheimer Home nebo SeneCura. Právě 17 domovů se zvláštním režimem SeneCura převzala Penta Hospitals loni ke konci roku.
„My se domníváme, že spojením značek Alzheimer Home a SeneCura do jednoho brandu Senevida přineseme jednoznačnost v tom, jakým jsme poskytovatelem, kam chceme v dalších letech směřovat a jaký bude náš rozvoj v produktových službách,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy ředitel divize sociální a domácí péče Penta Hospitals CZ Ivan Černovský, proč dochází k rebrandingu.
Podle něj je nový název Senevida pro zařízení pobytových sociálních služeb logický. Nevzbuzuje negativní emoce, jako tomu bylo v některých případech Alzheimer Home.
A vysvětluje, o co v domovech se zvláštním režimem především jde: Sene – senioři a Vida – život a vitalita.
V podcastu Zdravé Zprávy blíže představuje plány skupiny Penta Hospitals CZ do budoucna: „Já bych si troufl tvrdit, že v budoucích pěti letech Senevida představí desítky nových zařízení.“
Upozorňuje na synergie v rámci skupiny, která nabízí nejen pobytové sociální služby, ale i sociální a zdravotní služby v domácím prostředí. Provozuje také lůžková zdravotnická zařízení, nemocnice, ale má i ambulantní služby.
Podle Ivana Černovského se v posledních letech trh se sociálními pobytovými službami výrazně konsolidoval. Jeho skupina patří k největším soukromým poskytovatelům na tuzemském trhu. A i když Černovský nevylučuje další akvizice menších provozovatelů, zdůrazňuje „organický růst“.
Více v podcastu na www.zdravezpravy.cz
Není cíl vzít všechny staré lidi a dát je do domovů pro seniory, říká Lukáš Drásta ze společnosti Senlife
„Senior by měl zůstat co nejdéle doma. A k tomu by měl využít rodinu. Ale ne zase jen rodinu, protože ta péče je velice náročná…,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Lukáš Drásta ze společnosti Senlife, která provozuje vlastní domovy pro seniory. / více na www.zdravezpravy.cz !!!
Očkování šetří peníze všem, ale už ne tolik v Česku, říká ředitel AIFP David Kolář
„Potenciál očkování je úplně jinde, než vidíme na proočkovanosti populace v České republice,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář. / Více již brzy na www.zdravezpravy.cz !!!
První je vůně, co ukáže kvalitu Alzheimer centra, říká šéf fondu PFFL
„Existují klíčové faktory, které zkoumám v každém Alzheimer centru, kdykoli připravujeme nějakou akvizici. A první je vůně,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy CEO investičního fondu PFFL, který investuje do Alzheimer center, Martin Fojtík.
Hlavním cílem fondu je investovat do budování sítě Alzheimer center, domovů se zvláštním režimem. Fond má nyní pod správou zhruba 550 milionů korun. Většina z těch, kteří do něj investují, mají zkušenosti s nabídkou sociálních služeb především pro osoby s neurodegeneracemi, většinou demencí.
„Jsou klíčové faktory, které já zkoumám v každém Alzheimer centru, kdykoli připravujeme nějakou akvizici. A prvním je vůně! Ono to zní pocitově, ale je to tak, znamená to totiž čistotu zařízení,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Martin Fojtík.
„Jsem extrémně citlivý na to, když přijdu do nějakého Alzheimer centra a nevoní to tam. Protože, co si budeme vykládat, ta zařízení jsou z pochopitelných důvodů poměrně náročná na provoz a hygienu. A když to zařízení nevoní, tak to je první faktor, že to není tak, jak bych si představoval,“ vysvětluje Fojtík.
Více na www.zdravezpravy.cz již 7.4. 2025
Přemýšlím, jak to říci otevřeně, úplně a natvrdo, říká David Šmehlík
David Šmehlík byl výraznou postavou Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] v době vlády Andreje Babiše [ANO]. Tři dny po volbách, z nichž vzešla vláda premiéra Petra Fialy [ODS], na pozici náměstka ředitele VZP ČR ale skončil.
Co dělal uplynulé necelé čtyři roky? Jak hodnotí aktuální výkon zdravotních pojišťoven i celého zdravotnictví? I kde by se chtěl vidět na konci letošního roku po volbách, odpovídá v podcastu Zdravé Zprávy. Podcast již nyní, text a rozhovor pak zítra [1.4.] na Zdravé Zprávy.cz!!!
Náš primární cíl je podpora nájemního bydlení, říká v podcastu Zdravé Zprávy ministr Kulhánek
„O zvýhodněných úvěrech pro domácnosti na pořízení vlastního bydlení nyní neuvažujeme,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek [za STAN]. Co tedy stát lidem nabízí? / Více na www.zdravezpravy.cz
Potřebujete moderní lék? Máte smůlu, teď nemáme peníze
Loni si na ministru zdravotnictví vymohli praktičtí lékaři navýšení úhrad ke svému základnímu balíku peněz o 300 milionů korun. Tyto peníze letos zdravotní pojišťovny vezmou z rozpočtu na moderní léky.
To jsou takzvaná centrová léčiva, která se podávají vážně nemocným pacientům ve specializovaných zdravotnických zařízeních. V těchto centrech lékaři léčí nemoci, které byly ještě nedávno smrtelné. Dnes některé z pacientů moderní léky dokáží vyléčit do úplné remise. Pacient se vrátí do běžného života a je soběstačný. Nikdo se o něj nemusí starat.
„Protože se snížil objem peněz na centrová léčiva pro letošek, tak budeme schopni ve specializovaných centrech odléčit méně pacientů, pro které jsou tato léčiva určena, a kteří by z nich mohli benefitovat,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy, co přinese snížení rozpočtu na centrové léky v letošním roce, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.
Ve specializovaných pracovištích se aktuálně léčí asi 120 tisíc lidí. Nárůst počtu pacientů za posledních 15 let činí přes 350 procent. Centra se potýkají s nedostatečnou kapacitou, proto se postupně otevírají nová pracoviště. V některých regionech ale stále chybí. Více na www.zdravezpravy.cz či v podcastu Zdravé Zprávy.cz!
Trh sociálních služeb křiví státní dotace, říká David Pospíšil
„Trh sociálních služeb křiví dotace z veřejných rozpočtů,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ředitel nově vzniklého Centra dlouhodobé péče, které založily tuzemské komerční pojišťovny, David Pospíšil.
Podle něj mají všichni poskytovatelé sociálních služeb shodné náklady, ale ne každý dostane dotace. Další problém podle něj je, že rostou náklady na dotování sociálních služeb ze státního rozpočtu a rozpočtů municipalit. Aktuálně podle něj činí zhruba 75 miliard korun ročně a každý rok stoupají zhruba o 15 procent. Více na Zdravé Zprávy již zítra - 29. 11. 2024!!!