Americký prezident Donald Trump touží po Nobelově ceně míru jako málokdo jiný a ukončení války na Ukrajině by mu ji mohlo přinést. To je páka, které jsou si ukrajinští vyjednavači dobře vědomi. Upozorňují na to články, které v bonusovém materiálu podcastu Na Východ! doporučují Josef Pazderka a Ondřej Soukup. Věc má ale háček. Zejména prezident Volodymyr Zelenskyj je ochoten přistoupit na tuto hru jen do určité míry.

Konec války na Ukrajině možná nikdy nebyl tak blízko a tak daleko. Poprvé od zahájení invaze jednali v lednu a únoru Ukrajinci a Rusové v Abú Zabí o konkrétním mírovém plánu. K průlomu ale nedošlo. Kreml navíc v témže období zesílil útoky na ukrajinské civilisty. Tisíce bytů v Kyjevě se v mrazivých dnech ocitly na dlouhou dobu bez topení, elektřiny a vody. Pro prezidenta Volodymyra Zelenského má tato krize také trpkou pachuť kvůli korupčnímu skandálu jeho spolupracovníků.

Jak otevřeně kritičtí se odváží být ruští sportovci k současnému vedení Kremlu, které svým vedením války na Ukrajině způsobilo zákaz startu ruských týmů v mezinárodních soutěžích? Proč se v Rusku nevysílá seriál Spalující rivalita, který tematizuje ruský hokej a téma LGBT komunity, ale na tamních neoficiálních streamovacích platformách slaví velký úspěch? A jaké reakce vyvolal návrh předsedy FIFA Gianniho Infantina povolit návrat ruských týmů na mezinárodní fotbalové soutěže?

Na olympijských hrách 2026 v Itálii bude po delší době možné vidět hrát profesionální hokejisty z NHL. Při turnajích se ale nestřetnou s týmy s Ruska a Běloruska, které mají i nadále zákaz startovat na mezinárodních soutěžích – oficiálně z bezpečnostních důvodů, ve skutečnosti však kvůli ruské agresi na Ukrajině. Rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru kopíruje přístup Mezinárodní hokejové federace. Jak ho ruští sportovci snáší a jak to poznamenalo úroveň ruského hokeje?

Romány a poezie, dokumentární a animované filmy, výtvarné umění. Navzdory válce ukrajinská kultura žije. Lépe řečeno kvůli válce přímo bují. A i když válečná zkušenost dál převažuje jako hlavní téma současných uměleckých děl, postupně se přidává také otázka, jak jednou žít v míru, který velmi pravděpodobně nebude spravedlivý.

Operní představení navzdory leteckým poplachům. Improvizované koncerty velkých hvězd v kyjevském metru. Nová vlna ukrajinské literatury a veřejné diskuse o současném umění. Ukrajinská kultura paradoxně po plošné ruské invazi v roce 2022 sílí a získává další, vitální dimenzi. Pro lidi, kteří musejí snášet nálety raket, pohřbívají svoje blízké včetně dětí a čelí dennodenní válečnému stresu, se kulturní vyžití stalo důležitým životabudičem.

Maďarský premiér Viktor Orbán je mezi současnými evropskými lídry nejdéle sloužícím premiérem. Jeho politické názory přitom opsaly zajímavý oblouk, jak už ukázal podcast Na Východ! s Martinem Ehlem. V tomto bonusovém materiálu doplňují Josef Pazderka s Ondřejem Soukupem doporučení na další analýzy takzvané iliberální demokracie, kterou v Maďarsku Orbán zavedl, a komentují i současnou pozici této země k válce na Ukrajině.

Někdejší vůdce liberální opozice proti komunistickému režimu, student Oxfordské univerzity díky stipendiu nadace finančníka George Sorose, politická naděje po neúspěšné vládě socialistů. A potom pionýr iliberální demokracie, autokrat, spojenec Vladimira Putina a obdivovatel Donalda Trumpa. To vše je maďarský premiér Viktor Orbán. Co způsobilo jeho politický obrat? To rozebírají v podcastu Na Východ! Josef Pazderka a Ondřej Soukup s Martinem Ehlem z Hospodářských novin.

Sovětský svaz byl oficiálně sekulárním státem a duchovní útěchu nabízel svým obyvatelům v podobě světlých zítřků komunismu. To ale neznamená, že náboženství z tohoto obrovského geografického prostoru zmizelo. Naopak.

„Máločím jsem si mohl být v Rusku 90. let tak jistý, jako tím, že cestou na Sibiř vždy potkám několik Ježíšů Kristů a několik Marií, které tam jedou Ježíše Krista porodit,“ říká v podcastu Na Východ! fotograf Stanislav Krupař. V chaotické době po pádu Sovětského svazu se totiž Rusové vraceli nejen k pravoslavné církvi, ale v rychle se měnícím světě hledali útočiště i v nových náboženských hnutích. Základem většiny z nich bylo očekávání apokalypsy.