Ohlédnutí za nejdůležitějšími událostmi a trendy na Východě v roce 2024 v podání novinářského tria tvořeného Josefem Pazderkou, Ondřejem Soukupem a Petrou Procházkovou z Deníku N. V podcastu Na Východ! probírají nejen vývoj na Ukrajině a v Gruzii, ale připomínají i napínavé volby a referendum v Moldavsku a dění v Arménii.

V bonusovém materiálu k podcastu Na Východ! přinášíme druhou část debaty Josefa Pazderky, Ondřeje Soukupa a Vojtěcha Boháče ze serveru Voxpot, kteří na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě mluvili o životě obyčejných Rusů v časech války. Věnují se i fenoménu násilí, které v Rusku určuje řadu společenských vztahů a sociálních situací. Jak se takové chování potom propisuje do uvažování o válce na Ukrajině?

Ruská ekonomika navenek stále odolává evropským sankcím i rostoucí inflaci. A Rusové proti válce na Ukrajině také zdánlivě nevystupují. To neznamená, že jsou se svou situací spokojení. Vědí ale, že pouhé vyslovení slova „válka“ je může dostat do vězení. Pro západní novináře je tak čím dál těžší přinášet autentické hlasy obyčejných Rusů kvůli drakonické kremelské propagandě. Za její zeď nahlíží další díl podcastu Na Východ! s šéfredaktorem serveru Voxpot Vojtěchem Boháčem.

Snahy o ukončení války na Ukrajině střídají v posledních dnech a týdnech momenty, které lze označit jako eskalaci. Řeč je hlavně o možnosti použít americké zbraně i na území Ruska a nové typy raket, které Rusko vypálilo na ukrajinské město Dnipro. A potom je tu takzvaná smrtonomika. Pojem, který se v současnosti používá při popisu ruského hospodářství, kde život, lépe řečeno smrt bojeschopného muže získal najednou obrovskou hodnotu – hlavně pro jeho pozůstalé.

Od zahájení plošné ruské invaze na Ukrajinu uplynulo letos 19. listopadu tisíc dní. Kolik jich zbývá do konce války? A jakou podobu bude mít mír mezi těmito dvěma zeměmi? Mají šanci Ukrajinci a prosadí svoji představu, nebo zvítězí ta Putinova? A co na to Donald Trump? Aktuálním snahám o mírová jednání se věnuje nejnovější díl podcastu Na Východ!

Podcastu Na Východ! poskytl rozhovor Slava Vakarčuk, frontman jedné z mezinárodně nejznámějších ukrajinských kapel Okean Elzy. Komentuje v něm pohyby a změny na současné hudební scéně, kterou – stejně jako věci každodenního života – silně poznamenala ruská agrese. V případě hudby a literatury ale pozitivně: divadla mají vyprodáno, kapelám nabíhají na youtube počty shlédnutí a vychází mnohem víc knih v ukrajinštině než kdy dřív.

Kyjevské metro jako stage pro světové hvězdy, razantní nástup mladých muzikantů i více písní v ukrajinštině. To jsou některé z trendů, které Ukrajinci pozorují na domácí scéně, když hledají útěchu v hudbě v těžkých časech války. „Realita se nám doslova mění před očima. Myslím tím mentalitu lidí, stejně jako jejich hudební vkus. Za posledního dva a půl roku se změnily věci, které by jinak trvaly desetiletí,“ popisuje v podcastu Na Východ! hudební publicista Vitalij Bardeckij.

V bonusovém materiálu k podcastu Na Východ! si Josef Pazderka, Ondřej Soukup a Jan Fingerland vyměňují tipy na dobré knížky o dějinách emigrace do Izraele, jako jsou třeba Krvavé země od Timothyho Snydera. Upozorňují i na další bohaté kulturní vazby mezi těmito dvěma zeměmi, které mají dlouhou tradici. Zahraje vám k tomu krátce Šumař na střeše.

Ukrajinu a Izrael spojují aktuální, otevřené války na jejich území a početné skupiny obyvatel židovského vyznání. Přesto však tyto země nejsou automatickými spojenci. Proč? Vysvětlení je třeba hledat v geopolitické situaci na Blízkém východě a ruské aktivitě v tomto regionu. Podrobněji je rozebírá nový díl podcastu Na Východ!. Josef Pazderka a Ondřej Soukup si do něj pozvali zahraničně-politického komentátora Českého rozhlasu a držitele Novinářské ceny 2024 Jana Fingerlanda.

Co nabízí gruzínský stůl? V bonusovém materiálu podcastu Na Východ! probírají Josef Pazderka, Ondřej Soukup a jejich host, odborník na Gruzii Jan Černík, nejen gruzínskou kuchyni, ale i literaturu a kinematografii, která je dostupná i v češtině. S ohledem na blížící se parlamentní volby připojuje Jan Černík na závěr i odkazy na média a další zdroje v angličtině, z nichž lze dostat dobrý přehled o dění v Gruzii.