Gratulace k oscarovému ocenění česko-dánskému dokumentárnímu snímku Pan Nikdo proti Putinovi se hrnou z celého světa. Zaznívají ale i kritické názory o černobílém zobrazování Ruska, chápání Rusů jako rukojmí Kremlu, nebo naopak tichých kompliců putinovského režimu.

Kdesi na Uralu, asi 2,5 hodiny jízdy jižně od Jekatěrinburgu, leží desetitisícové město Karabaš. Známé je velkým závodem na zpracování mědi, statusem nejvíce znečištěného města v Evropě a v posledním roce také díky svému rodákovi, učiteli Pavlu Talankinovi. Ten pořídil a následně vyvezl do Evropy časosběrné záběry z místní školy, v nichž zachytil plíživou válečnou propagandu zaměřenou na děti a mladé. Film Pan Nikdo proti Putinovi už získal několik cen i nominaci na Oscara.

Filmy odhalující temné a po desetiletí zamlčované souvislosti odchodů československých občanů do oblasti Střední Asie v Sovětském svazu. Knihy a články pátrající po konkrétních osudech. To vše doporučují Josef Pazderka a Ondřej Soukup v bonusovém materiálu podcastu Na Východ!.

Barvy, exotické vůně a chutě a architektura s orientálními rysy. Takový svět nabízí turistům pětice středoasijských republik. Kdo má ale zájem prozkoumávat ho do větší hloubky, narazí i na stopy sovětských lágrů, kam byly ve 20. století posílány politicky, etnicky a jinak nevyhovující skupiny obyvatel. Včetně Čechů. Po ruské invazi na Ukrajinu je to také region, který se obává podobného vývoje. Jak místní lidé a úřady přistupují k neblahé minulosti a nejisté budoucnosti?

Americký prezident Donald Trump touží po Nobelově ceně míru jako málokdo jiný a ukončení války na Ukrajině by mu ji mohlo přinést. To je páka, které jsou si ukrajinští vyjednavači dobře vědomi. Upozorňují na to články, které v bonusovém materiálu podcastu Na Východ! doporučují Josef Pazderka a Ondřej Soukup. Věc má ale háček. Zejména prezident Volodymyr Zelenskyj je ochoten přistoupit na tuto hru jen do určité míry.

Konec války na Ukrajině možná nikdy nebyl tak blízko a tak daleko. Poprvé od zahájení invaze jednali v lednu a únoru Ukrajinci a Rusové v Abú Zabí o konkrétním mírovém plánu. K průlomu ale nedošlo. Kreml navíc v témže období zesílil útoky na ukrajinské civilisty. Tisíce bytů v Kyjevě se v mrazivých dnech ocitly na dlouhou dobu bez topení, elektřiny a vody. Pro prezidenta Volodymyra Zelenského má tato krize také trpkou pachuť kvůli korupčnímu skandálu jeho spolupracovníků.

Jak otevřeně kritičtí se odváží být ruští sportovci k současnému vedení Kremlu, které svým vedením války na Ukrajině způsobilo zákaz startu ruských týmů v mezinárodních soutěžích? Proč se v Rusku nevysílá seriál Spalující rivalita, který tematizuje ruský hokej a téma LGBT komunity, ale na tamních neoficiálních streamovacích platformách slaví velký úspěch? A jaké reakce vyvolal návrh předsedy FIFA Gianniho Infantina povolit návrat ruských týmů na mezinárodní fotbalové soutěže?

Na olympijských hrách 2026 v Itálii bude po delší době možné vidět hrát profesionální hokejisty z NHL. Při turnajích se ale nestřetnou s týmy s Ruska a Běloruska, které mají i nadále zákaz startovat na mezinárodních soutěžích – oficiálně z bezpečnostních důvodů, ve skutečnosti však kvůli ruské agresi na Ukrajině. Rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru kopíruje přístup Mezinárodní hokejové federace. Jak ho ruští sportovci snáší a jak to poznamenalo úroveň ruského hokeje?

Romány a poezie, dokumentární a animované filmy, výtvarné umění. Navzdory válce ukrajinská kultura žije. Lépe řečeno kvůli válce přímo bují. A i když válečná zkušenost dál převažuje jako hlavní téma současných uměleckých děl, postupně se přidává také otázka, jak jednou žít v míru, který velmi pravděpodobně nebude spravedlivý.

Operní představení navzdory leteckým poplachům. Improvizované koncerty velkých hvězd v kyjevském metru. Nová vlna ukrajinské literatury a veřejné diskuse o současném umění. Ukrajinská kultura paradoxně po plošné ruské invazi v roce 2022 sílí a získává další, vitální dimenzi. Pro lidi, kteří musejí snášet nálety raket, pohřbívají svoje blízké včetně dětí a čelí dennodenní válečnému stresu, se kulturní vyžití stalo důležitým životabudičem.