V bonusovém materiálu k podcastu Na Východ! si Josef Pazderka, Ondřej Soukup a Jan Fingerland vyměňují tipy na dobré knížky o dějinách emigrace do Izraele, jako jsou třeba Krvavé země od Timothyho Snydera. Upozorňují i na další bohaté kulturní vazby mezi těmito dvěma zeměmi, které mají dlouhou tradici. Zahraje vám k tomu krátce Šumař na střeše.

Ukrajinu a Izrael spojují aktuální, otevřené války na jejich území a početné skupiny obyvatel židovského vyznání. Přesto však tyto země nejsou automatickými spojenci. Proč? Vysvětlení je třeba hledat v geopolitické situaci na Blízkém východě a ruské aktivitě v tomto regionu. Podrobněji je rozebírá nový díl podcastu Na Východ!. Josef Pazderka a Ondřej Soukup si do něj pozvali zahraničně-politického komentátora Českého rozhlasu a držitele Novinářské ceny 2024 Jana Fingerlanda.

Co nabízí gruzínský stůl? V bonusovém materiálu podcastu Na Východ! probírají Josef Pazderka, Ondřej Soukup a jejich host, odborník na Gruzii Jan Černík, nejen gruzínskou kuchyni, ale i literaturu a kinematografii, která je dostupná i v češtině. S ohledem na blížící se parlamentní volby připojuje Jan Černík na závěr i odkazy na média a další zdroje v angličtině, z nichž lze dostat dobrý přehled o dění v Gruzii.

Za komunismu bývala Gruzie pomyslnou ozdravovnou východního bloku. Rozpad Sovětského svazu ale způsobil chaos a na povrch vypluly ekonomické problémy, národnostní třenice i konflikty s Ruskem. Nasměrovat zemi do západního okruhu se od roku 2004 snažil prezident Michail Saakašvili. Vláda v Tbilisi, přestože je pořád oficiálně proevropská, mluví čím dál víc o potřebě sblížit se s Ruskem. Co se v Gruzii stalo, rozebírá podcast Na Východ! s odborníkem na Kavkaz Janem Černíkem.

Jaké knihy o aktuální zahraniční politice Německa směrem na východ doporučuje novinář Daniel Brössler ze Süddeutsche Zeitung? Kvůli své skromnosti na seznam nepřipojil tu svoji o kancléři Olafu Scholzovi, přestože získala příznivé recenze i oficiální ocenění. Doplnit ji proto musejí Josef Pazderka s Ondřejem Soukupem, kteří doporučují i další audiovizuální díla zobrazující dlouho stabilní rusko-německé vztahy. Až do doby, kdy v nich Scholz v roce 2022 vyhlásil obrat.

Wandel durch Handel – změna skrze obchodování. Podle tohoto principu rozvíjely Německo a Sovětský svaz svoje vztahy už od 70. let minulého století a převzaly ho i ruské a německé vlády po roce 1991. Dobré ekonomické konexe těchto dvou zemí postupně narostly tak, až se v roce 2010 stalo Německo pro Rusko nejvýznamnějším obchodním partnerem. Symbolem tohoto spojenectví se stal plynovod Nordstream. Jenže v roce 2022 vyhlásil kancléř Olaf Scholz „Zeitenwende“ – historický obrat.

V bonusovém materiálu k epizodě o velké rusko-americké výměně vězňů z léta 2024 dávají Josef Pazderka a Ondřej Soukup tipy na další čtení o této nebývalé operaci. Jakou roli v ní sehrála Ella Milmanová, matka novináře Evana Gershkoviche? Co pojí s Českem jednoho z ruských agentů Pavla Rubcova aka Pabla Gonzálese? A co si vzít honem na sebe, když vám bachař oznámí, že budete vyměněni?

Na začátku srpna 2024 se na letištní ploše v turecké Ankaře sešla neobvyklá společnost. Z ruských vládních speciálů vyvedla ostraha 16 lidí. Devět z nich mělo americké, německé nebo britské občanství. Zbylých sedm byli Rusové. I svoje spoluobčany se ruský prezident Vladimir Putin rozhodl vyměnit za tajné agenty, kteří byli v dřívějších letech zatčeni v různých koutech světa: ve Spojených státech, Slovinsku, Polsku, Norsku a především Německu.

Smutná fakta a těžké emoce. Masakr v beslanské škole na začátku září 2004 je pro Josefa Pazderku traumatickou zkušeností. Do Čečenska jezdil jako humanitární pracovník, pak se do tohoto města několikrát vrátil a v letech 2008 až 2009 tam i natáčel s přeživšími. V bonusovém materiálu podcastu Na Východ! potom spolu s Ondřejem Soukupem dávají tipy na dokumenty a audiovizuální zpracování této události, které ji alespoň trochu pomáhají odžít a pochopit širší obraz tehdejší doby.

Zahájení školního 2004/2005 v městečku Beslan v Severní Osetii na jihu Ruska. Při proslovu ředitelky Školní budovy 1 vběhli do přítomného davu čečenští islamističtí teroristé řízení polním velitelem Šamilem Basajevem. Zajali zhruba 1200 školáků a jejich rodičů a zavřeli je do malé tělocvičny školy. Tam je drželi v horku, bez vody a jídla tři dny. 3. září vnikly do budovy ruské bezpečnostní složky a při nepřehledné přestřelce s nasazením těžkých zbraní zemřelo přes 300 lidí.