Asketické i bonvivánské tipy na toulky Moldavskem v podání znalce země, diplomata Jana Plešingera.

Stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině momentálně žije v přímořské Oděse, kde se vedle své práce válečného novináře stará mimo jiné o zvířata lidí, kteří museli opustit své domovy, o květiny na svém balkoně a o generátor, který spouští pokaždé, když kvůli bombardování vypadne proud. Jak vypadá běžný život v místě, když může kdykoli zaznít siréna a člověk má necelou minutu na běh do krytu? Martina Dorazína se v podcastu Na Východ! ptají Josef Pazderka a Ondřej Soukup.

Asketické i bonvivánské tipy na toulky Moldavskem v podání znalce země, diplomata Jana Plešingera.

Skoro 3,5milionové Moldavsko je samostatné už přes 30 let. Vymanit se ze sovětské, respektive ruské sféry vlivu, je pro něj ale čím dál složitější. A nepomáhá ani těsné sousedství s kulturně příbuznými Rumuny, kteří jsou členy Evropské unie. Válka na Ukrajině dopadá nejen na moldavskou bezpečnost, ale také na její ekonomiku, která už tak patří k nejslabším v Evropě. Tyto problémy otřásají i tamní politikou. V podzimních prezidentských volbách se ukáže, kam se země vydá.

Jak připomněl v podcastu Na Východ! o jaderných hrozbách host Jan Ludvík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, precedens plné jaderné války (naštěstí) nemáme. Dekódování výhrůžek a určování, kde pro Rusko leží červená linie, po jejímž překročení by aktivovalo jaderné rakety, tak není jednoduché. V bonusovém materiálu proto Josef Pazderka a Ondřej Soukup dávají tipy na další čtení o současném ruském uvažování o jaderných zbraních.

Ruský prezident Vladimir Putin přikázal začátkem letošního května armádě otestovat použití taktických jaderných zbraní – jako odvetu za slova západních politiků nabízejících Kyjevu navýšení zbrojní pomoci a vyslání zahraničních vojáků na Ukrajinu. Jaderní experti mluví o nebezpečí srovnatelném s kubánskou krizí z počátku 60. let minulého století.

Na Východ! získal Novinářskou cenu Nadace OSF v kategorii Nejlepší audiovizuální rozhovor. Proč si ji nepřišel převzít Ondřej Soukup? Jeho vysvětlení poodhalí jedno z témat dalších dílů. Zatím ale v bonusovém materiálu k epizodě o korupci na Ukrajině najdete tipy na filmové dokumenty o tomto společenském problému. Může se to zdát povýšenecké mluvit o úplatkářství v cizí zemi, ale na Ukrajinu proudí i peníze západních donorů. Ti mají právo vědět, co se s jejich podporou děje.

Aby mohla Ukrajina začít vyjednávat podmínky svého vstupu do Evropské unie, musí razantně omezit korupční prostředí. Tak zní podmínka evropských vyjednávačů. Myslí tím hlavně systémovou korupci, která Ukrajinu sužuje dlouhá desetiletí: ve státní správě a armádě, zdravotnictví nebo soudnictví. Co se v souboji s touto hydrou zatím povedlo a jak ho proměnila ruská invaze?

„Moc se mi líbil díl o měkkém podbřišku Ruska,“ napsal nám po posledním díle Na Východ! o Střední Asii novinář Petr Brod. Za chválu děkujeme a nejen jemu posíláme tipy na knihy, které tento region představují do větší hloubky. Tedy víc než cestovatelským stylem „tady jsem byl a měl jsem průjem,“ ujišťuje vtipně speciální host tohoto dílu Slavomír Horák.

Uzbekistán, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán a Turkmenistán. Pět středoasijských republik hází laický pozorovatel z Evropy často do jednoho pytle. Ano, pojí je sovětská historie a dnes leží mezi geopoliticky silnými hráči Ruskem, Čínou a Íránem. Dohromady ale mají pořád přes 76 milionů obyvatel a rozlohu skoro jako celá Evropská unie. Každá z těchto zemí má také jinou krajinu a politickou kulturu. Jak se lépe v tomto regionu zorientovat, poradí podcast Na Východ!