V srpnu 2025 podepsali arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbajdžánský prezident Ilham Alijev ve Washingtonu dokument s názvem Dohoda o nastolení míru. Mimo jiné v něm zpřístupňují strategický Zangezurský koridor, který spojuje exklávu Nachičevan se zbytkem Ázerbájdžánu, a výslovně zakazují rozmístění sil třetích stran podél společné hranice. To nejvíce dopadne na Rusko. Znamená to konec ruského vlivu na Jižním Kavkaze a začátek mírového soužití dvou letitých nepřátel?

Co zažije ruský muž s protézou, když v teplém počasí vyrazí ven jen v krátkých kalhotech? Podle svědectví z ruských médií se setká s nebývalou pozorností dívek a žen. Ovšem jen v případě, že k úrazu přišel během speciální operace na Ukrajině. Všechna ostatní zranění tak atraktivní nejsou, protože se na ně nevztahují armádní bonusy, které teď Kreml nastavil v rámci ruské válečné ekonomiky.

Milion obětí. Této hranice dosáhly podle odhadů nezávislých analytiků letos v létě ruské ztráty během invaze na Ukrajinu. Poukázal na to mimo jiné týdeník The Economist. Kreml oficiální čísla padlých a raněných vojáků tají. Už teď je ale jisté, že jsou tyto počty ruských mrtvých a zraněných mnohonásobně vyšší než ve všech ostatních konfliktech Ruska nebo Sovětského svazu dohromady od konce druhé světové války. A že zemi negativně poznamenají na dlouhá desetiletí dopředu.

Polsko sice stojí na straně Ukrajiny napadené Ruskem, to ale neznamená, že jsou jejich historické a společenské jsou bezproblémové. Jedním z důvodů je tzv. Volyňský masakr z let 1943 až 1944, při kterém na tehdy polském území – dnes ukrajinském –, okupovaném nacistickým Německem, ukrajinští nacionalisté masově zavraždili desítky tisíc etnických Poláků.

Co odhalil průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru z 10. září o připravenosti země na další možné útoky z východu? Jak to může ovlivnit další podporu napadené Ukrajině, i pomoc ukrajinských uprchlíkům na území Polska? A jak do debaty o těchto otázkách vstupují historické zkušenosti země s Ukrajinou a Ruskem?

Systém Mrtvé ruky je automatizovaný systém řízení jaderných zbraní, který byl během studené války vyvinut v Sovětském svazu. Měl zajistit odvetné odpálení raket i v případě, že by bylo vedení země zničeno. Funguje ještě dnes? I to zajímalo publikum na debatním fóru Meltingpot na festivalu Colours of Ostrava, kde tentokrát Josef Pazderka s Ondřejem Soukpem, spolu s jejich hostem, Danou Drábovou ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, natočili epizodu podcastu Na Východ!.

Prezident Putin, ministr zahraničí Lavrov nebo exprezident Medveděv. Ti a řada dalších představitelů kremelské propagandy po plošné ruské invazi na Ukrajinu pohrozili Západu jadernou odvetou za případnou podporu Kyjevu nebo za jiné překročení červených linií. Problémem je, že není jasné, kudy přesně tyto linie vedou a kdy reálně může ruský jaderný útok nastat. Ukrajinská armáda například už zřejmě řadu z nich porušila – Kreml ale viditelně nereagoval. Je to tedy celé jen hra?

Slza komsomolky: Čubčí pajšl a další recepty nápojů z krásné literatury. Nebo Historie Ruska ve 14 lahvích vodky. To jsou jen některé z literárních titulů, které v bonusovém materiálu k podcastu Na Východ! doporučují Josef Pazderka a Ondřej Soukup pro kontext debaty, kterou natočili v Trojském pivovaru s komentátorem Alexandrem Mitrofanovem na téma alkohol a alkoholismus v Rusku (a dalších postsovětských zemích).

„Když se dostanete do společnosti ruských mužů a chcete navázat kontakt, jde to bez alkoholu jen těžko,“ říká v podcastu Na Východ! původem ruský novinář a komentátor Alexandr Mitrofanov. Otvírá tím debatu o tom, jakou roli hraje vodka a další lihoviny ve společenských vztazích i politice na Východě, především v Rusku. A jak se status quo snažily změnit státní protialkoholní kampaně?

Od roku 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, do něj mají evropští a američtí novináři a akademici specializující se na dějiny a tamní společnost značně ztížený přístup. Někteří, jako třeba host podcastu Na Východ! Mark Galeotti, dostali dokonce výslovný zákaz do Ruska vstupovat. Jak se kvůli tomu proměnily možnosti informování o dění v této zemi? A může rozumět Rusku někdo, kdo neumí rusky?