V podcastu Na Východ! popsala reportérka Respektu Magdaléna Fajtová oblibu Vladimira Putina v Srbsku trochu jako truc Západu za bombardování Bělehradu i za řadu složitých událostí z minulosti. Není to podle ní jednoznačná podpora. Kam konkrétně sahají současné ruské zájmy v Srbsku? Proč dnes znovu sledovat dokument BBC o rozpadu Jugoslávie? Za co Putina obdivoval srbský režisér Emir Kusturica? A jak je to s výcvikovými tábory v Srbsku, které prý cvičí proruské ozbrojence?

„Jugoslávie byla vždy mezi Západem a Východem a toto dědictví si Srbsko udržuje dodneška,“ říká reportérka týdeníku Respekt Magdaléna Fajtová. S Ruskem měla tato země historicky nadstandardní vztahy. Jaké důsledky to má v době plošné ruské invaze na Ukrajinu? Je Srbsko ruskou spojkou v Evropě, nebo naopak útočištěm pro ruské uprchlíky a nárazníkovou zónou pro různé ideologie? Nad tím se s ní v novém díle podcastu Na Východ! zamýšlejí Josef Pazderka a Ondřej Soukup.

Vzpomínky na Annu Politkovskou i na její další kolegy a kolegyně z redakce Novaja Gazeta, kteří kvůli své práci přišli o život. Břímě příběhů, jež dokumentovali, pak často padlo na jejich děti. Nejen osobní postřehy a vzpomínání, ale i filmová, knižní a dokonce i divadelní zpracování jejich osudů přinášejí Josef Pazderka a Ondřej Soukup v bonusovém materiálu podcastu Na Východ!.

„Mluví tak otevřeně, to se v postsovětském prostoru nedělá. Příliš na sebe přitahuje pozornost. Je přímočará a nesmiřitelná.“ Tak o Anně Politkovské mluvili s Josefem Pazderkou její kolegové novináři. Jejich obavy se ukázaly jako oprávněné. V říjnu 2006 ukončili život této investigativní a především humanitární reportérky nájemní vrazi. Jméno objednavatele vraždy se nikdy oficiálně nevyšetřilo, podezření ale stále padá na nejvyšší patra ruské politiky.

„Korupci nelze porazit, ale lze ji nasměrovat do vlastních kruhů.“ Zhruba takový výrok prý zachytily policejní odposlechy v kruzích blízkých prezidentské kanceláři Volodymyra Zelenského. Tento týden byl také odvolán hlavní žalobce Ruslan Kravčenko po odhalení případu s podvodnými call centry, která mají vazbu i na Česko. Kravčenko pak zemi opustil. Jak korupční kauzy ohrožují důvěru veřejnosti ve vedení země, a tím poznamenávají ochotu rodin posílat na frontu své otce a syny?

Evropská unie a s ní i Česko v létě 2026 zpřísnily podmínky, za nichž můžou nově příchozí ukrajinští muži v odvodovém věku získat dočasnou ochranu. Co to znamená pro statisíce Ukrajinců, často čerstvě plnoletých? Jakým dilematům pak čelí jejich rodiny? A chce vlastně ukrajinský stát víc vojáků, nebo více obyvatel? To probírají Josef Pazderka a Ondřej Soukup s Bohdanem Rajčincem, předsedou Ukrajinské iniciativy v Česku a prezidentem Evropského kongresu Ukrajinců.

V sovětském a později ruském programu ilegálních agentů vytvářel režim běžným občanům falešné identity, s nimiž je posílal do zahraničí na výzvědy. Opakovaně se ale ukazovalo, že překážku představuje nedostatečné vzdělání. V Rusku mohli mít agenti špičkové vystudované prestižní vysoké školy, na Západě to ale museli tajit. A ve Spojených státech pak museli například k rodině Rotschildových pronikat jako donašeči pizzy. Ukazují to vzpomínky jednoho z agentů, říká Ondřej Soukup.

Píše se rok 2010. Na ranvej vídeňského letiště dosedají krátce po sobě americký Boeing 767 a ruský Jakovlev Yak-42. Do přistaveného mikrobusu nastoupí skupina lidí a odjede k druhému letadlu. Tam se pasažéři obmění. Celé to netrvá ani hodinu a půl a obě letadla zase odlétají na východ a západ. Na palubě Jakovlevu je 10 nových cestujících, v Boeingu pak čtyři. Jméno jednoho z nich je Sergej Skripal. Spojené státy a Rusko si právě vyměnily špiony za ilegální zahraniční agenty.

Bonusový materiál podcastu Na Východ! tentokrát přináší záznam veřejného natáčení na Letní podcastové scéně v Trojském pivovaru v Praze. Někteří Češi začali pomáhat Ukrajině dokonce dva dny před zahájením plošné ruské invaze 24. února 2022. Jak je to možné? A vytrvávají i 4,5 roku poté? Hosty Josefa Pazderky a Ondřeje Soukupa jsou Mikuláš Kroupa z organizace PostBellum/Paměť národa a Ladislav Vrtiš z Pivovaru Raven.

Hádka v Oválné pracovně Bílého domu v únoru 2025 odhalila velmi chladné vztahy mezi prezidentem Donaldem Trumpem a jeho administrativou k napadené Ukrajině a jejímu prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému. O rok a půl později ale oba čelní představitelé označují své vztahy za dobré a USA prý Ukrajině poskytnou i licence na výrobu systémů Patriot. Kdo má zásluhu na tomto názorovém obratu? A kolik měsíců teď zase vydrží?