Od invaze na Ukrajinu v roce 2022 se evropští distributoři a filmové festivaly potýkají s morální otázkou, do jaké míry nabízet svému publiku současné ruské filmy. Kvůli válečné propagandě se totiž řada snímků snaží ukazovat hrdinství vojáků a velikost ruské říše. Čeští diváci mohli v roce 2026 vidět film Mistr a Markétka režiséra Michaila Loškina. A velkou cenu festivalu v Cannes získal také film Minotaur režiséra Andreje Zvjaginceva, který žije poslední čtyři roky v exilu.

Na kuchyňském stole 3D tiskárna, která vyrábí součástky k bojovým dronům. Tak vypadají po ruské invazi tisíce ukrajinských domácností – ať už přímo na Ukrajině, nebo různě po Evropě. A jejich práce má výsledek: ukrajinské drony dokážou zasazovat ruským silám citelné údery. Proč to tedy nedávno sarkasticky komentoval šéf německého koncernu Rheinmetall a s jakými reakcemi se setkal? A jak válečnou Ukrajinu pomáhala řídit věštkyně Veronika z Kyjeva?

Šoumen, který proslul rolí v seriálu Služebník lidu. To je Volodymyr Zelenskyj před zahájením ruské invaze. Po více než čtyřech letech v čele napadené země se z komika stal zkušený válečný vůdce. Na podzim 2025 byla ale v jeho kruzích odhalena závažná korupční kauza. Jak se k ní prezident staví? A jaké šance na znovuzvolení teď má, až válka skončí a v zemi se budou moct konat svobodné a bezpečné volby?

Kdo jednou může nahradit Vladimira Putina v čele Ruska, může ukázat pohled do historie i připomínka toho, o kom všem se v této souvislosti už mluvilo a koho režim nechal rukou anonymních vrahů nakonec odklidit. I to rozebírají Josef Pazderka a Ondřej Soukup v bonusovém materiálu podcastu Na Východ!. Jako vždy připojují také tipy na zajímavé čtení k tématu a komentář k aktuálnímu snímku Minotaur ruského režiséra Andreje Zvjaginceva, s nímž uspěl na letošním festivalu v Cannes.

Rusko je širá zem a k její správě bylo vždy potřeba přistupovat jinak, než jak známe z Evropy. Myslí si to známý ruský spisovatel a historik Boris Akunin v rozhovoru pro podcast Na Východ! Co přesně si ale představit pod jeho tezí o hordovním principu řízení státu? A co z toho plyne pro možnou demokratizaci Ruska po konci Vladimira Putina ve funkci prezidenta?

Několik kilometrů pěšky zasněženým lesem, potom autostopem do Moskvy a rychle pryč z Ruska. I tak se na vlastní pěst evakuovali někteří afričtí občané po zjištění, že ve skutečnosti nebudou pracovat jako kuchaři v armádní polní kuchyni, ale zamíří se zbraní v ruce do první linie. Jak Josef Pazderka připomíná v bonusovém materiálu podcastu Na Východ!, přichází ruská armáda každý měsíc o 30 tisíc bojeschopných mužů.

Válka na Ukrajině se stala jedním z nejvýnosnějších byznysů v Rusku za poslední desítky let. Minimálně z pohledu mužů, kteří se k odvodům dostaví dobrovolně. Náborový bonus, nadprůměrný plat, příplatky za aktivitu v bojích, bonus za přivedení přítele, vysoké částky za zranění i smrt a sociální výhody pro rodinu. To vše v řádu milionů rublů. Pobídky zčásti platí i pro cizince. Ti ale ne vždy tuší, že jejich kontrakt na práci v Rusku je jednosměrná jízdenka na frontu.

„Když teď Viktor Orbán už není premiérem, může se stát novým styčným důstojníkem mezi turkickými národy a Unií váš premiér Babiš?“ Tuto otázku dostal od svého ázerbajdžánského kolegy v nedávném rozhovoru Ondřej Soukup. Pomineme-li jazykové důvody a minimální historické zkušenosti Čechů, Moravanů a Slezanů s nomádstvím, ukazuje to, jak nepřehledný, a v podstatě jednolitý je pro zahraniční pozorovatele region středovýchodní Evropy.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl pogratulovat maďarskému opozičnímu lídrovi Péteru Magyarovi k drtivému vítězství v dubnových parlamentních volbách. Maďarsko je podle něj „nikoliv přátelská země“, která podporovala sankce proti Rusku. Odcházející maďarský premiér Viktor Orbán přitom udržoval s Moskvou čilé vztahy i navzdory krvavé invazi na sousední Ukrajinu. Budapešť je také stále závislá na dodávkách ruské ropy a plynu. Změní v tomto Orbánův nástupce Péter Magyar kurz?

Dilemata ukrajinských mužů, jestli jít na frontu bránit svoji zemi, nebo se během války především postarat o rodinu. Slova potřebná k zachycení syrové reality každodenního bombardování a zabíjení. Anebo filmově zpracovaná historie Domu Slovo v Charkově, postaveného pro novou sovětskou literární elitu, která ještě netušila, jak tragický osud ji nakonec čeká.