Hovory
Před 2 týdny

Poslechněte si podcast: Na psychologa si musí školy finance shánět samy. Proto minimalizují jejich úvazky, říká psycholožka

Jana Hronová pracuje jako školní psycholožka už 17 let. Začínala v době, kdy byla její profese horkou novinkou a kdy si pedagogové neuměli představit, jaká má být role psychologa ve škole a jak jim může pomáhat. Trvalo léta, než ji kolegové-učitelé začali akceptovat. Na rozdíl od dětí. Ty si k ní našly cestu hned. Dnes se zaměřuje na práci s oběma skupinami.

24:00

Hovory

Vydává: Český rozhlas

Rozhovor s osobností, která má zajímavý osobní i profesní život a názory.

Web

Včera 23:53

Ukrajinština se z ruštiny opravdu nevyvinula, vysvětluje překladatelka Kindlerová

Ukrajinců je zhruba 45 milionů a odhadem dvě třetiny z nich hovoří ukrajinštinou. „Mnoho lidí na východě nebo i na středojihu si myslí, že mluví ukrajinsky, ale jsou to spíš dialekty, takzvaný suržyk. Je to mix ukrajinštiny z ruštinou,“ vysvětluje u nás respektovaná překladatelka Rita Kindlerová. „Ale všichni mladí, kteří začali chodit do školy až v 90. letech, by ukrajinsky mluvit měli. Protože školní docházka je už jen v ukrajinštině.“

Před dvěma dny 23:53

Nejtěžší chvíle? Když jedeme oznámit smrt vojáka, přiznává hlavní vojenský kaplan Knichal

„Asi každý kaplan má v životě těžké momenty, které prožívá individuálně. Pro mě byly ty nejtěžší chvíle, když přijíždíme k rodině, těm nejbližším, zemřelého vojáka. Oznámení je na veliteli, ale vždy je v doprovodu kaplana nebo psychologa. Právě tyto okamžiky byly pro mě vždy nejtěžší. Co v tu chvíli říct? Velitel oznámí, že voják zemřel při plnění služebních povinností a pak přijde úkol pro kaplana: umět ten moment sdílet,“ popisuje hlavní kaplan Armády ČR Jaroslav Knichal.

Před třemi dny 22:00

Totalitní věznice produkovaly zlomené lidi, kteří se točili v kruhu násilí, říká sociální antropolog

„Vývoj ve vězeňství kopíruje vývoj ve společnosti, i když s určitým zpožděním. Moderní vězeňství je úplně jiné než například útrpné právo ve středověku, takovéto oko za oko, zub za zub. Proto vidíme velké odlišnosti v Německu, ve Švýcarsku nebo ve skandinávských státech, kde věznice mohou být farmy na ostrově,“ popisuje sociální antropolog Michal Louč.

Před šesti dny 23:49

Nechci vysílat nějaké poselství. Prostě se bavím s barvami, říká výtvarnice a kurátorka REN

ART332 je projekt, který vymyslela výtvarnice a kurátorka Renáta Mužíková spolu s Janem Homolou z kapely Wohnout. „Projekt máme už skoro šest let a krásně se nám – už od první výstavy někdy před dvěma lety v Mánesu – rozjel,“ říká. „Když jsem Honzovi dávala obraz k narozeninám, tak mi řekl, ať namaluji celou sérii a že mi ji vystaví.“

Před týdnem 24:01

Peer pracovník: Musíte mít zpracovaný vlastní příběh. Pak můžete pomáhat ostatním duševně nemocným

Peer je člověk se zkušeností s duševním onemocněním, který už překonal nejhorší fázi onemocnění a je schopen a ochoten pomáhat druhým na základě svého příběhu. I když jsou v týmech sociálních a zdravotních pracovníků peeři velmi vítanými členy, česká legislativa jim nakloněná není, když přímo říká, že v psychiatrických nemocnicích nesmějí pracovat lidé, kteří jsou duševně nemocní.

Před týdnem 24:00

Slovo tolerance mě štve. Nemám pocit, že žiji tak, že bych měl být jen tolerován, říká herec Krejčík

Herec Daniel Krejčík nabídl spolu se svým partnerem Matějem Stropnickým svůj zámek jako útočiště Ukrajincům utíkajícím před válkou. Psal o tom na svých sociálních sítích a z toho pak vznikla kniha Nadělení. „Na začátku války jsme nabídli zámek k tomu, že ubytujeme několik ukrajinských rodin a pak jsme s nimi žili… a žijeme dodnes,“ popisuje herec. „Kdybych měl spočítat všechny hlavy, které se u nás vystřídaly, tak by jich bylo přes 30. Někdo zůstal déle, někdo na pár nocí.“

Před týdnem 23:58

Na hudbě mě fascinuje práce se zvukovostí a s kontrasty. Teď se to už dá i poslouchat, říká Pjoni

„Zajímá mě průnik v něčem trochu mainstreamu, líbivé populární hudby, s tou totální experimentální a nepředvídatelnou, která je pro někoho možná až neposlouchatelná. Nejvíc pak střet těchto dvou druhů hudby,“ říká slovenský muzikant Jonatán Pastirčák, který si říká Pjoni a podepsaný je pod filmovou hudbou snímků Citlivý člověk, Arvéd, Běžná selhání apod.

Před týdnem 23:35

Focení jídla je velký prohřešek proti bontonu i proti jídlu na stole, říká odborník na stolování

„Historicky bylo zobrazování hostin vlastně dnešní PR, takže v tom se podobalo současnému focení jídel na talíři,“ popisuje Milan Svoboda, historik a specialista na historii stolování. Dřív se hostiny také zobrazovaly, ale šířily se samozřejmě daleko pomaleji. „My teď cvaknem a ví to celý svět. Od kolegyně jsem slyšel, že focení jídla se jmenuje Food Porn. Docela bych s ní souhlasil, protože si myslím, že telefon na stůl nepatří.“

Před týdnem 23:39

Teď zkoumám neandrtálce, kteří měli větší mozek, a dokonce i líp viděli, říká malířka Mašíková

V socialistickém Československu byla emigrace trestná. Majetky emigrantů byly konfiskovány, jejich příbuzní měli záznam v kádrových posudcích a lidé, kteří byli s emigranty v kontaktu, byli trestáni. „To všechno je pravda,“ přitakává malířka Jana Mašíková, která v roce 1968 emigrovala do Švédska, dnes už ale žije v jižní Francii, o které vždy snila.

Před týdnem 23:20

Nejhorší hladomory byly v SSSR. Zemřelo asi 5 milionů lidí, popisuje překladatel Vlaku do Samarkandu

Na podzim roku 1923 bylo třeba přepravit z hladomorem deptaného Povolží do Turkestánu 500 dětských sirotků. Aby nezemřely hlady. Píše o tom ve své knize Vlak do Samarkandu ruská spisovatelka Guzel Jachinová. „Není to jen téma polského hladomoru, ale většina temných stránek sovětské historie je v literatuře ale i v ruské společnosti dodnes opomíjená. Dokonce bych řekl, že se s tím společnost vyrovnat nedokázala,“ říká rusista a překladatel knihy Jakub Šedivý.