- Podcasty
- Za obzorem
Poslechněte si podcast: Afriku zaplavuje z Evropy dovezená „mitumba“. Většina končí jako odpad na ulicích a skládkách
„Oblečení přivážejí slisované v obrovských balících,“ popisuje cestu vytříděného oblečení do Afriky Stanislava Tomková z neziskové organizace Na mysli. V rámci projektu Hra o klima se se svými kolegy zaměřila na Keňu. „Na některých k tomu určených místech balíky rozbalí, přetřídí. A lepší část z oblečení se dál prodává na místních trzích. Ale víc než 50 procent je vlastně nepoužitelných. Oblečení je v takovém stavu, že končí jako odpad v ulicích a na lokálních skládkách.“
Za obzorem
Konflikty, politika i kultura – pečlivé analýzy z opomíjených koutů světa. Posouváme horizonty zahraničního zpravodajství.
Pět měsíců nejistoty – indický stát Manipur je sud se střelným prachem
Indický Manipur je v plamenech – už pět měsíců. Po prvním výbuchu etnických násilností na začátku května v zemi dál panuje nejistota. Otevřené násilí se změnilo v podivnou zákopovou válku, která občas znovu přeroste v násilné střety. Hluboká nedůvěra přitom panuje nejen mezi etniky Kukiů a Meiteiů, ale také vůči místní i centrální vládě a především vůči bezpečnostním složkám.
Svět začíná bojovat o vodu – a už nejde jen o Afriku
Indus, Ganga, Brahmaputra, Iravádí nebo Mekong. Na vodách z těchto velkých řek závisí živobytí stovek milionů lidí v jižní a jihovýchodní Asii. A ještě jedno mají společné: všechny pramení na Tibetské náhorní plošině a Čína toho stále víc využívá. K výrobě elektřiny, ale také k vyvíjení tlaku na okolní země.
Niger po převratu: Ze situace nejvíc těží místní džihádisté a možná i wagnerovci
Nigerská junta se u moci drží i skoro dva měsíce po převratu. Přestože západoafrické ekonomické sdružení ECOWAS hrozilo několik týdnů možnou vojenskou intervencí, pravděpodobnost, že k ní dojde, dál klesá. Zčásti kvůli iniciativě Alžírska nebo dobré pověsti nigerské armády, zčásti kvůli nestabilitě severní Nigérie, odkud by intervence musela být vedena.
Ztracený svět indických Židů: Zůstaly po nich jen opuštěné synagogy
Malabárské pobřeží v dnešním jihoindickém státu Kérala bylo od pradávna centrem námořního obchodu. Koření sem z dalekých krajů lákalo kupce a mezi nimi i Židy. Zpátky na Blízký východ s sebou přiváželi nejen pepř, ale i slova z místního jazyka, která si našla cestu až do hebrejské bible.
Kuba prochází další z mnoha ekonomických krizí
U moci jsou přitom stále komunisté, a to už od roku 1959. A ti stále využívají odkaz zesnulého kubánského vůdce Fidela Castra. Hlasí se k němu i současný vládce Miguel Díaz-Canel. O životnosti castrismu na Kubě natáčel Eduard Freisler.
Kambodža se stala další asijskou zemí pod nadvládou jednoho rodinného klanu
Premiér Hun Sen si v červnových volbách zajistil další vítězství, když nechal uvěznit hlavní tváře opozice nebo je vyhnal do exilu. V půlce srpna ho pak po 40 letech u moci nahradil v čele vlády jeho syn Hun Manet. Hun Sen zanechává svou zemi v hlubokém bahně korupce, klientelismu a závislosti na Číně. O jeho politickém odkazu je tento díl pořadu Za obzorem.
V kambodžském přístavu Sihanoukville zřejmě vzniká utajená čínská vojenská základna
Kambodžu už za pár dní čekají parlamentní volby. Málokdo přitom pochybuje, jak dopadnou. Premiér Hun Sen vládne v zemi už od roku 1985 a ani tentokrát nenechává nic náhodě. Opoziční lídři skončili ve vězení nebo utekli do exilu, a vládní Kambodžská lidová strana tak nemá žádného výrazného soupeře. Ve volbách se navíc poprvé o hlasy uchází i Hun Senův syn a připravuje se na to, že v budoucnu převezme otěže jedné z nejvíc zkorumpovaných zemí světa.
Maduro se pasoval do role komiksového Supermana. Říká si Súper Bigote (Super Knír)
Venezuelský socialistický vůdce Nicolás Maduro je u moci přesně deset let. Za tu dobu přežil různé pokusy o sesazení: od atentátu přes nájezd žoldáků, impeachment, půlroční pouliční protesty i paralelní prezidentství šéfa domácí opozice. I proto se dnes Maduro sám pasuje do role Supermana, komiksového hrdiny s názvem Super Knír, respektive Súper Bigote.
Potlačování kultury, nucené vlastenecké vzdělávání, ale taky mučení a sterilizace žen
Příběhy, které už několik let opakovně přinášejí Ujgurové, kterým se podařilo utéct před čínskou vládou. Jak se situace menšin v západní Číně změnila za covidové pandemie? Téma pro reprízu pořadu Za obzorem Jany Karasové.
Ujgurové? Nucené sterilizace, ponižování a nedobrovolná výuka čínštiny
Před rokem exiloví představitelé Čínou pronásledovaných Ujgurů vyzývali k bojkotu zimních olympijských her. Peking je hostil jen krátce po vynesení rozsudku takzvaného Ujgurského tribunálu, který pronásledování Ujgurů označil za genocidu. Na konci loňského srpna vydal zprávu o situaci v autonomním regionu taky Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva.