Slavná auditoria
Epizoda 1529. červen 2021

Poslechněte si podcast: Na počátku byl Žerotín (MHF Dvořákova Olomouc)

Olomoucký sbor Žerotín stál na počátku mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Olomouc. Jakou cestou si přehlídka prošla a na jakých pilířích staví svou dramaturgii ?

11:39

Slavná auditoria

Vydává: Classic Praha

S Jiřím Vejvodou na Classic Praha po světových hudebních scénách, i o prestižních domácích a světových přehlídkách, festivalech i událostech.

Epizoda 80Před dvěma dny 10:59

Postavit se k hudbě cellem (Susanna Mälkki)

Housle, klavír i violoncello. Všechny tato hudební nástroje vyzkoušela Finka Susanna Mälkki. Nakonec jí učarovala dirigentská taktovka. Jaká byla její cesta na post šéfdirigentky Helsinských filharmoniků ?

Epizoda 79Před týdnem 11:42

Česká hlaholna na Ringstrasse (Besední dům Brno)

Nic na tomto světě neexistuje ve vzduchoprázdnu, takříkajíc neplave ve vakuu. Vše, včetně koncertních sálů či operních domů, má své souvislosti. Historické, geografické, sociologické. Měrou vrchovatou to platí pro brněnský Besední dům. Místo, které neoddělitelně souvisí s tamním společenským i politickým vývojem přinejmenším posledních sto padesáti let. Besední dům, sídlící na rohu dnešní Husovy ulice a Komenského náměstí, v sobě totiž nese příběhy, které vypovídají zdaleka nejen o hudbě, ale také o národnostních třenicích, literatuře, politice. Samozřejmě, že dnes tuto rozlehlou neorenesační budovu vnímáme především jako sídlo jednoho z našich nejlepších symfonických těles – Filharmonie Brno. Jak šel čas, hudba skutečně začala v Besedním domě převažovat, hrát takříkajíc první housle.

Epizoda 78Před 2 týdny 11:24

Na zámku a v podsklepí (Hudba v zahradách a zámku Kroměříž)

Kroměříž. Hanácké Atény, ve kterých by Božena Němcová se svojí povídkou V zámku a v podzámčí neuspěla. Tady jsou totiž kostky rozdány jinak. Alespoň co se týká každoročního hudebního festivalu s názvem V zahradách a zámku Kroměříže. Netrčí z něj sociální osten, který – při veškeré romantice – spisovatelka kdysi do svého dílka vložila. Tady se v jednadvacátém století nejedná o protiklad mezi tím, jak klasická hudba zní na zámku, v zahradách či – tu a tam – rovněž v takzvaném Nadsklepí. Které však není symbolem útlaku, ale naopak místem, kde se české kultuře, hudební i divadelní, dařilo v novodobějších dějinách města Kroměříž nejvíce.

Epizoda 77Před 3 týdny 11:12

Sál u jezírka, amfiteátr u vodopádu (Severence Hall a Blossom Music Center, Cleveland)

Nenápadně, ale zároveň neústupně se během posledních desetiletí vměstnal mezi nejlepší symfonická tělesa ve Spojených státech amerických orchestr sídlící v Clevelandu. Půlmiliónovém městě, vzdáleném přes sedm set kilometrů od New Yorku. Zdejší symfonikové nastartovali svou cestu mezi elitu klasiky za dvou slavných dirigentů. Skoro pětadvacet let, od roku 1946 do roku 1970, stál v jejich čele George Szell. A po něm se v roce 1972 chopil šéfdirigentské taktovky Lorin Maazel, který setrval po celou jednu dekádu. Konečně od roku 2002 na ně velice dlouhým angažmá navázal Rakušan Franz Welser-Moest.

Epizoda 7630. srpen 2022 11:20

Maestro, Maestro, řekni mi…(Mezinárodní soutěž dirigentek v Paříži)

„Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi, kdo je nejkrásnější,“ ptala se královna v pohádce bratří Grimmů o Sněhurce a sedmi trpaslících. A zrcadlo jí, pokud si to z dětství dobře pamatuji, pravdivě odpovědělo, což dotyčnou rozpálilo do běla. Zcela odlišnými pocity se zajisté opájí dirigentka, které mezinárodní soutěž, pořádaná pro ženy s taktovkou v Paříži, odpoví kladně na otázku, kterou lze parafrázovat takto: „Maestro, Maestro, řekni mi, kdo je nejnadějnější?“ S tím, že se dotyčná neptá některého z hudebních Mistrů, ale soutěže nazvané Maestra. Mistryně, chcete-li. Což se však, alespoň co vím, v hudbě – na rozdíl od sportu – nepoužívá.

Epizoda 7523. srpen 2022 11:13

Kdo uteče, ten vyhraje (Ukrajinsko-litevská dirigentka Dalia Stasevska)

Do převratných událostí na přelomu 80. a 90. let nejen ve východní Evropě, ale v samotném Sovětském svazu nechybělo mnoho, když se - v samém závěru roku 1984, jmenovitě 30. prosince - narodila v Kyjevě budoucí dirigentka Dalia Stasevska. Otec byl Ukrajinec, matka Litevka, oba umělci, ovšem působící nikoli v hudbě, ale ve výtvarném umění. Každopádně v hlavním městě tehdejší Ukrajinské Sovětské republiky nezůstalI po narození dcery dlouho. Přesunuli se do estonského Tallinu, zřejmě s úmyslem tam zakotvit. Když ale přišly revoluční změny, využili jich k přesídlení do Finska. Tam, mimochodem, převládá ve výslovnosti dirigentčina příjmení varianta znějící Staševska, nicméně v anglosaském světě, kam se později také probojovala, bývá nazývána Stasevska.

Epizoda 7416. srpen 2022 11:20

Příval vjemů v plynojemu (Multifunkční hala Gong Dolní Vítkovice)

Multifunkční aula Gong v oblasti Dolních Vítkovic je projektem proslulého pražského architekta naší doby Josefa Pleskota, který by nevznikl, nebýt buldočí vůle ostravského podnikatele Jana Světlíka a financí z evropských podpůrných fondů. Gong se stal místem, kde se daří, byť ne vždy snadno, i klasické hudbě.

Epizoda 739. srpen 2022 11:38

Hospitální hodokvas (festival Hudební léto Kuks)

Mezinárodní festival Hudební léto Kuks sice občas vyráží i do nedalekých míst, například do Dvora Králové, ale jeho hlavním domovem je majestátní Kostel nejsvětější trojice v srdci Šporkova areálu. Když k němu člověk pozvolna stoupá po dlouhém svahu, cítí dodnes úctu i pokoru k dílu, které se kolem něj rozkládá. Kostel byl prvním, co zde vzniklo. Stavět se začal roku 1707, slavnostně vysvěcen byl o deset let později. A postupně se v režii tvůrců jako architekt Giovanni Batista Alliprandi anebo sochař Matyáš Bernard Braun rodil jeden skvost za druhým.

Epizoda 722. srpen 2022 11:26

Velký jantar na pobřeží (Koncertní sál The Great Amber Hall v Lijepale)

Lotyšsko. Země jezer, lesů a moře. Žijí v ní jen dva miliony obyvatel, ale výčet zdejších slavných jmen, působících v klasické hudbě, je úctyhodný. Pěvkyně Elina Garanča, mezzosoprán, a Kristina Opolais, soprán. Dirigenti Andris Nelsons a Mariss Jansons. Violoncellista Mischa Maisky a skladatel Peteris Vasks. Navíc je v této zemi staletá tradice sborového zpívání. Říká se, možná v nevelké nadsázce, že každý druhý Lotyš či Lotyška v nějakém sboru zpívá anebo si zpíváním alespoň osladil své mládí. V neposlední řadě platí, že lidové písně považovali Lotyši odjakživa za pilíř národního uvědomění – a jejich masovým zpěvem na demonstracích si koncem 80. let minulého století připravili půdu pro svoji samostatnost po následném rozpadu Sovětského svazu.

Epizoda 7126. červenec 2022 11:19

Žačka mistra Leonarda. Dirigentka a houslistka Marin Alsop

Být doyenem mezi světovými dirigenty klasické hudby vyžaduje aktivní kariéru do pozdního věku. Osobnosti jako Herbert Blomstedt, před ním třeba Georges Pretrem, o Herbertu von Karajanovi ani nemluvě, jsou toho důkazem. A výčet by snadno mohl směřovat i k Zubinu Mehtovi a dalším. Jako by plus mínus devadesát let pro ně nebyl žádný věk, stále dirigují, natáčejí, cestují. U žen s taktovkou v ruce je situace jiná. Jistě to souvisí se skutečností, že se na dirigentský stupínek začaly probojovávat de facto až v posledních desetiletích minulého století. Jména jako Nadja Boulanger, méně známá Američanky Antonia Brico, naše Vitka Kaprálová a později též Miriam Němcová budiž důkazem, že výjimky potvrzují pravidlo. Své může hrát rovněž fakt, že ne všechny ženy jsou ochotny se veřejnosti svěřovat se svým nemilosrdně postupujícím věkem. Je zde ale jedna poměrně jasná kandidátka na to, abychom ji za doyena mezi dirigentkami považovali. Svůj věk nijak netají, takže lze zveřejnit, že na svět přišla 16. října 1956. A jmenuje se Marin Alsop.