Kateřina Klimánková působí od roku 2017 jako produkční a manažerka v oblasti klasické hudby. Spolupracovala s předními českými orchestry, festivaly a sólisty a v roce 2025 založila vlastní uměleckou agenturu Belcrea Art. Její profesní činnost spojuje organizační dovednosti, uměleckou vizi a širokou síť kontaktů doma i v zahraničí.

Vystudovala operní zpěv, ale stala se z ní dirigentka. Exotické příjmení získala po svatbě s Brňákem. A proč se neustále vzdělává? Nejen na to odpoví Anna Pozidis. Anna Pozidis je dirigentkou Národního divadla a Státní opery v Praze, ale hostuje i v Brně, Olomouci či Liberci.

Do Vídeňské státní opery přišlo pozvání, když seděla u kadeřníka. Od té doby je doma na velkých světových podiích, kde ztvárňuje výhradně dramatické heroiny.

Nejnovějším projektem Aleny Peškové je celovečerní taneční site-specific Vlasta. Přináší velmi dramatický život skutečné ženy Vlasty, na kterou život naložil nebývale těžká břemena.

K opernímu zpěvu se dostal, když chtěl udělat dojem na svoji spolužačku. Nejraději relaxuje s whiskey a doutníkem, ale to se mu příliš nedaří, protože má doma tři malé raubíře. Co ještě na sebe prozradil sólista Národního divadla v Praze?

Každý týden na otočku do Londýna, kde učí na prestižní Royal College of Music. Hraní na harfu ji nabíjí, i když denně to je i 9 hodin. A poprvé v životě si letos vzala měsíc volno. I to je naše přední harfistka Jana Boušková.

Tomáš Ondřej Pilař patří k výrazným osobnostem české operní režie a managementu. Již ve 25 letech se stal nejmladším šéfem opery v Česku a od té doby úspěšně formuje směřování významných divadelních souborů. V Plzni i Českých Budějovicích prosadil výraznou uměleckou vizi, otevřenost mezinárodní spolupráci a inovativní formy opery, včetně site-specific a imerzivních projektů. Je režisérem více než stovky inscenací, držitelem několika ocenění a členem řady profesních platforem.

Kateřina Kněžíková je sólistkou Národního divadla v Praze, ale můžete ji vídat na dalších scénách, a to nejenom českých. Na konci letošního léta se vrátila z festivalu v Glyndenborne, kde s triumfálním úspěchem zpívala Janáčkovu Káťu Kabanovou.

Zpívá na těch nejvýznamnějších scénách - v Metropolitní opeře, v La scale, Národním divadle v Praze. Spolupracuje s věhlasnými dirigenty, vynikajícími pěvci a pěvkyněmi, nebojí se crossoveru ani intimních písní, ale přesto stále působí dojmem obyčejného kluka s veselým úsměvem a nakažlivou životní energií, který je neustále v letu.