Po dvou letech svízelné pandemie koronaviru se zdá, že nás čeká první uvolněné léto. Cestování přinejmenším po Evropě neomezují pandemická opatření a dříve opuštěná letiště se začínají opět plnit lidmi. Možná až moc. Aerolinky nestíhají. Dopad covidu-19 na turistický ruch se začíná viditelně projevovat až teď, kdy začalo odvětví konečně znovu ožívat.

Česká republika se od 1. července ujme půlročního vedení v Radě Evropské unie. Řízení ministerských schůzek a dalších jednání v Bruselu nebo Lucemburku bude mít na starosti podruhé v historii. První předsednictví v roce 2009 poznamenal pád kabinetu Mirka Topolánka (ODS) v jeho průběhu. Současná česká vláda se tak bude snažit o reparát.

Královna Alžběta usedla na trůn před 70 lety. Jedna z vůbec nejdéle vládnoucích panovnic představuje pro mnohé symbol koruny a monarchie. V Evropě leží ale i další království, knížectví nebo velkovévodství. Je jejich fungování a význam srovnatelný se Spojeným královstvím?

Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO. V důsledku ruské agrese na Ukrajině se obě severské země rozhodly ukončit svou dlouhodobou neutralitu a vstoupit do vojenské aliance, která jim má zajistit obranu před nevypočitatelnou východní mocností.

Cesta k digitální dekádě obsahuje seznam konkrétních kroků, které by měly udělat členské země EU do roku 2030. To, aby si jejich obyvatelé osvojili dovednosti pro život ve světě, kde bude bezpapírová komunikace stále více pronikat do veřejných služeb, ale i do průmyslu, vzdělávání nebo do zdravotnictví.

Jak bude vypadat Evropská unie v příštích letech? Odpověď měla přinést Konference o budoucnosti Evropy. Celý rok mohli lidé přinášet své návrhy a nápady. Účast sice nebyla velká, jeden z přijatých návrhů ale pochází z Česka. „Jednou takovou konkrétní stopou je nápad šestnáctiletého Nicolase Morávka, aby v celé EU byla cenově dostupná zubní péče. Tento nápad se dostal i do finálního dokumentu Konference,“ potvrzuje Kateřina Zichová ze serveru Euractiv.cz.

V polovině března se rozjela série nevídaných cest do válečné Ukrajiny. A možná neočekávaně stála u začátku i Česká republika. Návštěvu premiérů Česka, Polska a Slovinska sledoval celý svět. A brzy se k nim hlavně evropští státníci začali přidávat. Bude se někdy tento seznam politiků hodnotit, a co to bude znamenat pro ty, kteří na něm chybí?

Byl to lítý boj o směřování Francie v příštích pěti letech. Prezidentské volby nakonec skončily druhým pětiletým mandátem pro Emmanuela Macrona, a to s 58 procenty hlasů proti 42 procentům pro Marine Le Penové. Jaké to je ale vítězství, když nového prezidenta lidé zvolili hlavně jako menší zlo? Jak to, že posiluje ve Francii nacionalistická strana Le Penové? Jaké úkoly teď před staronovým prezidentem stojí?

Konflikt na Ukrajině provází také informační válka. Mediální prostor a sociální sítě zaplavily dezinformace hájící ruskou invazi a zpochybňující zločiny spáchané ruskými vojáky. Evropská unie v reakci na to zakázala na svém území působení ruských státních médií Russia Today a Sputnik, které se na šíření těchto zpráv podle Evropské komise podílejí. Nástup těchto dezinformací ale nebyl podle odborníka na Rusko Pavla Havlíčka okamžitý.

Skoro 28 procent pro současného prezidenta Emmanuela Macrona, 23 procent pro šéfku nacionalistického Národního sdružení Marine Le Penovou. Takový je výsledek prvního kola prezidentských voleb ve Francii. V neděli 24. května si mezi nimi budou voliči vybírat. Jak vypadalo první volební kolo? To sledovali ve Francii zpravodajové Martin Balucha a Pavel Novák.