Letos v květnu uplyne 170 let od prvního vydání Babičky Boženy Němcové. Slavný román původně vyšel v roce 1855 ve čtyřech sešitech. Vzácný výtisk knihy z depozitáře Muzea Říčany byl zcela jistě mnohokrát přečtený. Na první pohled je patrné, že knížka putovala z ruky do ruky. Není divu, už v 19. století byla Babička čtenářským hitem.

Česko sice moře nemá, ale ve Veletově na Kolínsku můžete navštívit Námořní muzeum. Parta nadšenců tam sbírá příběhy lidí, kteří se plavili na zaoceánských lodích a mnohdy svému řemeslu obětovali celý svůj život.

Děti cizinců na Základní škole Marjánka na Břevnově v Praze 6 se učí podle tří nových učebnic češtiny. Připravily je přímo pedagožky, které na škole pracují. S výukou žáků s odlišným mateřským jazykem mají totiž více než osm let zkušeností. Podobně komplexní a interaktivní studijní materiály učitelům dosud chyběly.

O jednom z lesů v Pojizeří se ví, že v něm na konci 2. světové války tábořila Rudá armáda. Prošli jsme se tam s Martinem Dobešem, spolupracovníkem mladoboleslavského muzea a Filipem Krásným, archeologem Muzea Mladoboleslavska.

Nacistické Německo kapitulovalo v noci z 8. na 9. května a svět se radoval, že je válce konec. Některé německé jednotky ale pokračovaly v boji a události ve středních Čechách dostaly tragický spád. Poslední bitva se odehrála teprve o několik dnů později. Krveprolití dodnes připomíná Památník ve Slivici u Milína.

Jan Juřena, archivář Státního okresního archivu v Mladé Boleslavi a vojenský historik, a Sylva Městecká, odborná pracovnice Muzea Mladoboleslavska, hovoří o bombardování města 9. května 1945.

Tank číslo 23 do Prahy nepřijel v květnu, ale až v červenci roku 1945. Natřený na růžovo teď stojí ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech.

V Dobříši sice nikdy nebydlel, přesto se tu díky široké rodině cítil jako doma. Zázrakem přežil pochod smrti a po návratu domů doufal, že se alespoň s někým ze svých 25 nejbližších příbuzných setká. Zůstal sám. Celý život se pak snažil, aby se na jeho rodinu a další naše zmizelé sousedy nezapomnělo.

Generál Karel Kutlvašr byl v květnu 1945 v čele povstaleckých jednotek v Praze a dovedl Čechy k osvobození z německé okupace. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl z armády propuštěný a skončil ve vězení.