- Podcasty
- MUDr.ování
Poslechněte si podcast: Čůrání v morseovce aneb Co pro muže znamená prostata a proč nechodit na vyšetření po cyklovýletu
Vyšetření prostaty patří k jistotám mužů po padesátce stejně jako řídnoucí kštice a důchodové pojištění. Tato pohlavní žláza se totiž s postupujícím věkem zvětšuje a je třeba zjistit, zda její růst nevěstí nic horšího než prostý fakt, že nikdo nemládne. Většina nálezů je sice nezhoubná, ale ani diagnostikovaný karcinom neznamená konec. Ani života, ani sexu. „Ty taky močíš v morseovce?“ ptá se v jednom komediálním seriálu stárnoucí herec kolegy. Pak mu předá kontakt na svého urologa s upozorněním, že problémy s prostatou není radno podceňovat. Jak to, že právě na toaletě se může projevit problém s orgánem, který není součástí močového ústrojí? „Prostata obklopuje jako prstenec močovou trubici. S věkem u všech mužů roste, a tím pádem může postupně utlačovat močový měchýř,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování profesor Roman Zachoval, přednosta Urologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. „Dodneška nevíme úplně přesně, proč se prostata zvětšuje, u někoho více, u někoho méně. Ale je to určitě vlivem hormonálních hladin, hormonů je celá řada a navzájem na sebe působí,“ vysvětluje profesor Zachoval. Trochu jiný pocit Přesto, že je většina nálezů, které u nás lékaři vyšetří, nezhoubná, je rakovina prostaty nejčastější nádorové onemocnění mužů v rozvinutých zemích a po karcinomu plic druhá nejčastější příčina úmrtí z onkologických důvodů. Přitom je ale třeba říci, že naprostá většina pacientů po pěti letech od stanovení diagnózy stále žije. Podle profesora Romana Zachovala je to díky včasné diagnostice a také vysoké profesionalitě českých onkologů a urologů. Někdy je ale nutné celý orgán odebrat. „Mužů bez prostaty je u nás několik desítek tisíc. A žijí docela dobře. Mohou mít i sex, ale nedochází k ejakulaci, protože jsou pohlavní cesty přerušeny. K vyvrcholení ale dochází, i když je to trochu jiný pocit,“ říká odborník. Zvětšování prostaty není jediný problém, které dokáže muže potrápit. Ve středním věku se totiž vyskytuje ještě jedno onemocnění, a tím je chronický zánět prostaty. Je to velmi nepříjemná a urputná nemoc spojená s bolestmi v oblasti pánve a jak říká profesor Roman Zachoval, pacienty vyčerpává hlavně psychicky. Bod G v mužském těle? Občas se mluví o tom, že na prostatu má negativní vliv cyklistika. Jediné spojení, které Roman Zachoval vidí, není v tom, že by tento sport ohrožoval zdraví, ale u jedinců, kteří mají orgán citlivější, může zkreslit výsledky krevních testů. „Existuje nádorový marker, který se jmenuje PSA, jehož zvýšená hladina může signalizovat, že pacient může mít rakovinu prostaty. U některých mužů po jízdě na kole hodnota PSA přechodně stoupne, proto se jim doporučuje několik dní před vyšetřením cyklistiku vynechat.“ Díky citlivosti bývá prostata občas označována za mužský bod G. Do jaké míry je to oprávněné vysvětluje odborník v podcastu. Pokud jde o prevenci onemocnění rakovinou, ta primární neexistuje. „A pokud nejste jogín, nemůžete provádět ani samovyšetření,“ říká s nadsázkou profesor Zachoval. Přesto mají muži dostatek možností, jak zdraví prostaty hlídat. Nejdůležitější je sekundární prevence, tedy screening. V současné době máme tři celostátní screeningové programy, pro ženy na rakovinu prsu a rakovinu děložního čípku, od roku 2024 by se měl přidat čtvrtý, právě na rakovinu prostaty. Jaké konkrétní potíže s močením mohou signalizovat zvětšenou prostatu? Existují léky na zmenšení? Kterým mužům prostata nikdy nezbytní? A fungují speciální potravinové doplňky, kterých jsou plné reklamy? Celý rozhovor s odborníkem si přečtěte v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali? Prof. MUDr. Roman Zachoval PhD, MBA, přednosta Urologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, předseda České urologické společnosti JEP a člen řady národních a mezinárodních odborných společností. Sám nebo v kolektivu autorů obdržel řadu cenu za publikační či prezentační aktivity v rámci České republiky i na mezinárodních fórech. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru. * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/]. * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz].
MUDr.ování
Rozhovory o zdraví se zdravým nadhledem. Publicistka Lucie Šilhová zpovídá lékaře a odborníky v podcastu MUDr.ování a s jejich pomocí hledá odpovědi na otázky, které zajímají většinu z nás. Poslouchejte mudrování s odborníky každou středu v 11:00 na ProZeny.cz
Každý třetí přijde o vlasy. Nebo aspoň o jejich část
Možná nejde o život. Na druhou stranu, jaký to je život – bez vlasů? Muži nad tím mohou mávnout rukou. Ale ženy? A co děti sotva školou povinné? Alopecie neboli nadměrná ztráta vlasů bez náhrady není zrovna vstupenka do klubu nejoblíbenějších holek ve třídě. Představte si, že jste dítě, které si právě vytváří sociální vazby, někdy možná i na celý život. Jenže máte problém: vypadávají vám vlasy. A nové bohužel nerostou. Někomu dokonce chybí obočí. I to může být důsledek nadměrného stresu. „Vidíme to u školních dětí, které přijdou do první třídy a paní učitelka je možná náročnější a dítě si na to nemůže zvyknout. Též rodiče vyžadují určitý výkon a dítě to nezvládá. V tu chvíli může vypuknout alopecia areata. To je sice autoimunní onemocnění, ale i to může vzniknout přes psychiku, kdy je potřeba zvýšit obranyschopnost organismu. Jenomže ta odezva je přehnaná, protože si začne si všímat tkání, kterých si všímat nemá,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování profesor Petr Arenberger. Vlasy na přechodu Ztráta vlasů tedy není jen kosmetická záležitost, ale nemoc, která zakotvila v organismu. „Nekoukáme proto jen na vlasy, ale u alopecia areata necháme vyšetřit pacienta celkově,“ vysvětluje dermatolog. U tohoto typu onemocnění, kdy se tvoří ve kštici lysiny, které se mohou nakonec spojit v jednu velkou plochu bez vlasů, zánět poškozuje vlasové váčky. Někdy mohou chybět nejen vlasy, ale celé ochlupení včetně obočí. Podle profesora Arenbergera toto onemocnění postihuje víc ženy, a jak již bylo řečeno, výjimkou bohužel nejsou ani děti. Androgenetickou formu alopecie, tedy plešatění, jež vídáme často u mužů, mají na svědomí hormony. „K ubývání vlasů vede vnímavost vlasových cibulek vůči aktivním formám mužských pohlavních hormonů. Vlasy na hlavě jejich působením ubývají, naopak ostatní ochlupení přibývá. Ale androgenetickou formu alopecie máme i u žen, tam se to projevuje většinou v přechodu. Tehdy dochází k určité nerovnováze, protože ženské pohlavní hormony ubývají, zatímco ty mužské nebo jejich deriváty se tvoří v nadledvinách v podstatě stále, takže v organismu jakoby převáží a vlasové folikuly na to zareagují,“ říká profesor Petr Arenberger. Asi se nenajde žena, která si řekne, fajn, aspoň ušetřím za kadeřníka. „Řešení je domluvit se s gynekology na substituční léčbě, která je dnes šetrná a nezatěžuje,“ radí odborník. Nejprve zkuste kadeřníka Kdykoliv dojde řeč na přirozený úbytek vlasů, při kterém není třeba panikařit, odborníci udávají počet sto za den. Jenže kdo by od rána do večera počítal vlasy, které za sebou trousí… Přesto, máte-li podezření, že je něco špatně, dermatolog v podcastu radí spočítat vypadané vlasy po umytí. „Když jich vypadne pět set a víc, je už to případ k řešení. Důvodů nadměrného úbytku může být mnoho, ale ne všechno je třeba hned probírat s dermatologem, někdy pomůže konzultace s kadeřníkem, který doporučí vhodné přípravky. Pokud běžné prostředky nepomáhají, vlasy jsou přemaštěné, pokožka na hlavě svědí či padají lupy na límec, to je hranice, kdy je třeba oslovit dermatologa. V řadě případů jsme schopni pomoci,“ dává profesor Petr Arenberger naději pětatřiceti procentům české populace, které trápí nadměrné vypadávání vlasů. Jaké možnosti léčby alopecie medicína nabízí? Za co může genetika a kdy jde o poruchu v organismu? A proč bychom si neměli vlasy stahovat gumičkou příliš těsně? Celý rozhovor s odborníkem si poslechněte v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali? Profesor MUDr. Petr Arenberger, DrSc. MBA, FCMA, je přední český dermatolog, přednosta Dermatovenerologické kliniky VFN Královské Vinohrady. Je předseda České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP a místopředseda České lékařské společnosti JEP. Přednáší obor dermatovenerologie na lékařské fakultě. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru. * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/]. * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz].
Někdy stačí přidat vodu a začnete hubnout, říká výživová specialistka u národních reprezentací
Za jak dlouho přibereme jeden kilogram tuku? A kolik dní či týdnů ho budeme shazovat? Proč nefungují výživové aplikace a jaké je vlastně optimální množství jídel za den? Dávno víme, že návod na hubnutí je jednoduchý. Přijmout méně, než vydáme. Jenže to se lehko řekne a hůř realizuje. Zvlášť, když potřebujeme, aby i snížené množství jídla stále pokrývalo potřeby našeho organismu. Jestli se spoléháte, že vám napoví výživová aplikace, může to být spíš kontraproduktivní. „Nejsem příznivce takových aplikací, podle mého mohou vést k narušenému vztahu k jídlu. I pro mě, která se věnuji dietologii patnáct let, je těžké odhadnout energetickou potřebu konkrétního člověka. Natož pak pro uživatele, který se tím vůbec nezabývá. Vstupní číslo tak může být velice zkreslené. Stejně jako údaje o jídle, které do aplikace zadáváte. Jsou to pořád jenom čísla. My máme tendenci v našem západním světě všechno zvážit a změřit. Ale tělo takhle nefunguje,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování nutriční specialistka Zuzana Šafářová. Jakmile se přiblíží čas dovolených, začneme řešit hubnutí do plavek. A když se z dovolené vrátíme, počítáme, kolik kil jsme v režimu all inclusive přibrali. Padají šílené cifry jako pět nebo dokonce sedm, ale co je vlastně reálné? „Kilogram tělesného tuku lze přibrat za tři až sedm dní. Vyšší nárůsty po dovolené neznamenají jen tuk, ale na váze se projeví i vyšší obsah vody či střev,“ vysvětluje odbornice. Zatím jsme ale ještě doma a řešíme, jestli ještě vůbec stihneme do dovolené se svým tělem něco udělat. Nejdůležitější rada odbornice je zapomenout slovo musím a také neřešit číslo na váze, respektive počet kil, která chcete shodit. „Když se urputně soustředíte na nějaké konkrétní číslo, tak to většinou nejde. To je popsáno i v psychologické literatuře. Dovolenou ale můžete vzít jako příležitost změnit stravovací návyky, nebrat hubnutí jako nějakou jednorázovou akci. Jasně, když si nasadíte drastickou dietu a značně snížíte energetický příjem, tak se to může povést. A zdravé dospělé ženě to nejspíš neublíží. Ale pak se zase vrátí do svého normálního režimu, přibere a ocitne se v začarovaném kruhu,“ popisuje Zuzana Šafářová všem dobře známý příběh. Co podle odbornice funguje, je dokumentace toho, co přes den sníme. „Tři dny si všechno foťte, díky tomu si jasně uvědomíte, kde děláte chyby. Pak si stanovte dvě tři stravovací zásady a ty dodržujte.“ Proč muži hubnou snadněji? Jeden z největších protivníků při shazování je drobné uzobávání přes den. A nejde jen o to, že zbytečně zvyšujete příjem kalorií. „Tak zvané uzobávání neustále stimuluje trávicí systém. Už jedno sousto vložené do úst aktivuje trávicí enzymy. Když to děláme několikrát denně, oslabujeme je, což má vliv na tloustnutí,“ vysvětluje nutriční specialistka a rovněž uvádí do souvislostí s ději v organismu nabádaní k dodržování pitného režimu. Říkat, že tak ošálíte žaludek, je totiž velmi zjednodušené tvrzení. „My jsme vlastně chemická továrna a všechny děje potřebují vodu. Když ji dostanou, bude vše v těle lépe fungovat, budete mít víc energie. Dokonce i na pohyb a hubnutí. Proto je pitný režim tak důležitý. Někdy opravdu stačí přidat vodu a začnete hubnout.“ Jaké další tipy a fígle má pro všechny, které trápí pár kilo navíc, nutriční specialistka? Proč muži redukují tuk snadněji? Po čem sáhnout, když si potřebujete tak zvaně obalit nervy cukrem? Na co by člověk neměl zapomínat, pokud zvolí jako svou stravovací strategii půst? Za jak dlouho zhubneme kilo tuku? A jaké nebezpečí může hrozit těm, kdo začnou jídlo řešit až příliš? Celý rozhovor s nutriční specialistkou si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali? Mgr. Zuzana Šafářová působí jako nutriční specialistka u národních mužských a ženských reprezentací. Má terapeutické zkušenosti s poruchami příjmu potravy z vlastní praxe a Centra sportovní medicíny, kde byla součástí odborného týmu zaměřeného na léčbu poruch příjmu potravy u vrcholových sportovkyň. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru. * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/]. * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz].
Jediné pravidlo šťastného vztahu je, že žádné takové pravidlo neexistuje
Kdyby existoval návod na spokojený vztah, nemusely by vycházet stovky knih o tom, jak něco takového v životě vybudovat. Přesto šťastné páry existují. I bez návodů. A nemusí jít zdaleka jen o páry… Ti mají ale pěkný vztah, řeknete si možná o lidech ve svém okolí. Co to ale znamená? Že se k sobě chovají slušně? Nebo že se často pohladí a políbí? Případně si navzájem ochotně plní svá přání? „Vše, co vám váš selský rozum napovídá, že by mohl být dobrý vztah, co vám dává smysl, se v realitě většinou nepotvrdí, jak ukazují i klinické výzkumy,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování psycholožka a psychoterapeutka Barbora Downes, jež působí na klinice Canadian Medical. Hádky ano i ne Hádka čistí vzduch. Protivy se přitahují. Jsou spolu kvůli sexu. Kolik takových vztahových „pravd“ znáte a možná se jimi řídíte? Nejspíš hledáte zlatý grál partnerství v podobných poučkách marně, což psycholožka ilustruje na příkladu hádek: „V odborné literatuře jsou zmiňovány páry, které se moc nehádají, čímž se vlastně vyhýbají konfliktu. Přesto to tomu vztahu nic nedělá.“ Což je s podivem, protože člověk by si řekl, že takový potlačovaný konflikt může být živnou půdou pro budoucí nesváry. Emoce přece musí ven. „No a pak jsou tady páry, které se hádkám nevyhýbají, a ono je to pak úplně rozloží,“ doplňuje odbornice a ještě přidává téma hádek před dětmi. To se přece nemá dělat! „Doporučení nehádat se před dětmi je také trochu mýtus. Sama se setkávám s klienty, kteří vyrostli v rodině, kde se nikdo nikdy nehádal, což může přinášet problémy. Když si pak najdou partnera italského typu, tak si s tím absolutně nevědí rady.“ Rozhoduje muž Co z toho plyne? Víme, že nic nevíme, řekl by klasik. Ale nějaká vodítka, jak udržet partnerství nejen funkční, ale hlavně příjemné, přece musejí existovat. „Dobrý vztah není v tom, co vidíme na první pohled. Rozhodují mikromomenty, říká se tomu vzájemné naladění,“ reaguje v rozhovoru Barbora Downes. A jak je to s komunikací? Bez ní se ve vztahu určitě neobejdeme. „Je to zase jenom jedna z mnoha součástí. Ona určuje, jak budeme zacházet s konfliktem. Co rozhoduje, je míra emoční inteligence. Dokonce si troufnu tvrdit, že rozhoduje výše emoční inteligence muže,“ říká psycholožka s tím, že ženy se přece jen dokážou lépe vyznat samy v sobě, a hlavně o tom umějí mluvit. Kdo se teď ošívá, že ženy někdy mluví až příliš, zatímco muži jen tehdy, když mají co sdělit, nechť pomne, že emoce hrají ve vztazích velkou roli, nelze je proto opomíjet. „Být suchý a komunikovat precizně zkrátka nestačí,“ domnívá se Barbora Downes. Většinu problémů nevyřešíme Jaké konflikty podle zkušeností párové psychoterapeutky lidé nejčastěji řeší? Jsou to prý peníze, tchyně, vztahy se širší rodinou a sex. „Ale není to určující, já jako pozorovatel procesu sleduji, jak se lidé o konfliktech baví. Ono totiž nejde ani tak o obsah, ale o to, jak k tomu přistupují. Výzkumy ukázaly, že přes sedmdesát procent problémů v páru je nevyřešitelných. Je tedy jasné, že téma se zřejmě bude opakovat, ale můžeme to zkusit vyřešit tak, aby příště neskončilo konfliktem,“ poodhaluje tajemství párové terapie psycholožka. Je vztah opravdu práce? Jak s naší touhou sytit citovou potřebu koresponduje trend singles nebo naopak polyamorie? A co se stane se všemi „neměnnými“ konflikty, když vyměníme partnera? Celý rozhovor na téma vztahů si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali? Mgr. Barbora Downes je psycholožka a psychoterapeutka, která se věnuje párové a individuální terapii dospělých. Kromě vlastní praxe působí také na klinice Canadian Medical. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru. * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/]. * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz].
Polil vás studený pot? A kde zůstal ten teplý…
Nic proti sluníčku a teplu. Ale chladnější jaro má také něco do sebe. Minimálně v hromadné dopravě se dá zhluboka nadechnout, aniž by člověka uzemnil odér propoceného cestujícího. Proč se někdo potí hojně a jiný málo? A co to znamená, když se řekne, polil mě studený pot? Jako by už tak nebylo v našem těle dost složitostí, i proces pocení nemá jenom jednu příčinu. Třeba když sníme ostré jídlo, zpotí se nám horní polovina těla. Tomu se říká pocení gustatorní. Na někoho podobně působí i káva. „Pití kávy nebo čehokoli s kofeinem aktivuje centrální nervový systém, který ovládá potní žlázy,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování MUDr. Michael Novotný. Pot tedy nemá jen funkci ochlazující, ale spouští ho i jiné vlivy než pouze horko a fyzická námaha. Jako otisk prstu Teplota potu je více méně stejná. Proč tedy máme pocit, že nás někdy polévá ten studený?Je to dáno tím, že ochlazení nevnímáme negativně. Zato když pot spustí nějaká emoční reakce, může nám tekutina připadat chladnější, protože pokožka není přehřátá. Lidé si nejspíš potřebovali termoregulační a emocionální pot nějak slovně odlišit, proto použili slovo studený, domnívá se odborník s tím, že činnost potních žláz v tomto případě spouštějí hormony stresu. Typickým příkladem, kdy nás zalije „studený pot“, je bolest. Kdo si někdy zvrtnul kotník nebo si nakopl malíček o rám dveří, ví dobře, o čem je řeč. Emocionální pot pochází z apokrinních žláz, které řídí hormonální systém. „Aktivní se stanou až během puberty. Pot z těchto žláz obsahuje bílkoviny a tuky, proto jsou také při rozkladu víc cítit,“ vysvětluje doktor Novotný fakt, proč teenagera začasté poznáme po čichu. Malé děti se potí mnohem méně, protože jejich pot pochází pouze z ekrinních žláz, tedy těch, které mají v případě nutnosti za úkol ochlazovat pokožku. Složení potu pocházejícího z ekrinních žláz je podle odborníka tak přísně individuální, že jej lze přirovnat k otisku prstu. A mimochodem, ztráty tekutiny způsobené činností ekrinních žláz je vždycky velmi důležité co nejdříve nahradit. Proto nás také lékaři varují, že při horku a zvýšené námaze musíme více pít. Každý se potí jinak Hustota potních žláz není u všech stejná, navíc také záleží na jejich velikosti a na tom, kolik potu jedna potní žláza vyloučí. Svou roli hraje také citlivost nervového systému, proto se každý člověk potí trochu jinak. Kromě rozdílů mezi malými dětmi a teenagery jsou ještě rozdíly mezi pohlavími, ženy totiž mají potních žláz méně než muži. „A méně se potí i staří lidé,“ říká doktor Novotný a v rozhovoru podrobně vysvětluje proč. U žen pak nastává zvýšené pocení v období menopauzy. Změněná hladina estrogenu mate organismus, kterému chvíli trvá, než si zvykne na nové poměry. Celý mechanismus takzvaných návalů během menopauzy vysvětluje odborník v podcastu MUDr.ování, kde se dozvíte také to, proč je dobré aplikovat deodorant na pokožku či oblečení hned poránu a na kterých místech se nikdy nikdo nemůže zpotit. S kým jsme si povídali MUDr. Michael Novotný je internista, který spolupracuje s kosmetickými a farmaceutickými firmami v oblasti dermatologického poradenství. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru. * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/]. * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz].
Antikoncepce po padesátce: na co si dát pozor?
Obavy z nechtěného těhotenství nemají jen mladí lidé. I sexuálně aktivní páry po padesátce řeší, jak zabránit případnému početí. Má antikoncepce v tomto věku nějaká specifika a jsou druhy, které by lékař už nedoporučil? Případ, kdy si žena myslí, že přestala menstruovat kvůli menopauze, a přitom byla „v tom“, není žádná rarita. A i když matek ve vyšším věku přibývá, po padesátce už přece jen drtivá většina žen mateřské slasti i strasti s úlevou přenechá mladším. O sexu to ovšem neplatí, proto je třeba se chránit. „Chuť užít si kvalitní sex je namístě stejně jako potřeba ochrany. Protože pokud se mě zeptáte, zda může žena po padesátce otěhotnět, pak odpovím, že ano. Jistá možnost, že k tomu dojde, tady je,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování gynekolog a sexuolog Luděk Fiala s tím, že volba vhodné ochrany ovšem nemusí zůstat jen na ženě. Renesance pesaru Na oblibě stoupá vasektomie, ale ne každý muž je ochoten tento drobný, asi půl hodiny trvající zákrok podstoupit. Někteří raději sáhnou po kondomu, ale jeho použití má v pokročilém věku svá drobná úskalí. „Může se stát, že erekce netrvá dlouho, penis ochabne, kondom sklouzne. S podporou preparátů erekce vydrží delší dobu, pak je možné kondom používat,“ říká Luděk Fiala. Vedle kondomu patří k bariérové antikoncepci také pesar, jenž podle odborníka zažívá renesanci. A to zejména u mladších žen, které nechtějí užívat hormonální antikoncepci. Doktor Fiala tuto rozvážnost chválí: „Užívání hormonů by mělo být velmi obezřetné, stejně jako by řekli kolegové internisti, že obezřetní musíme být v antibiotikách. Vždycky je dobré vážit pro a proti. Pokud žena hormonální antikoncepci užívá, gynekolog ji má instruovat, že musí chodit častěji na kontroly, a to nejen gynekologické, ale i do nějakého mama centra,“ upozorňuje v podcastu. Hormony ano i ne Ženám, které od starostí s otěhotněním po padesátce pomalu přejdou ke starostem s nadcházejícím klimakteriem, by doktor Fiala naopak hormonální substituci doporučil. „Nedostatek hormonů vede k osteoporóze, ovlivňuje hmotnost, tedy je zde riziko diabetu stejně jako hypertenze nebo ischemické choroby. Některé ženy mají s příchodem klimakteria deprese a podle mého je lepší, když v tomhle případě budou užívat substituci než antidepresiva.“ Prodlužuje se s delší dobou dožití také věk, kdy je žena plodná? A jak ovlivní její plodnost hormonální substituce? Jak pozná, že je v přechodu, když jí menstruaci řídí hormonální antikoncepce? A je vasektomie ještě stále nevratný zákrok? Celý rozhovor s odborníkem si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali Doc. MUDr. Luděk Fiala, MBA, Ph.D., je přední český sexuolog a gynekolog. Pracuje v Sexuologickém ústavu Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Působí též na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Plzeň. Má bohatou přednáškovou a publikační činnost, je soudní znalec v oboru sexuologie a napsal také několik cestopisů a knížek pro nejmenší. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru. * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/]. * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz].
Za dvacet let budeme alergičtí všichni, říká imunolog Radek Klubal
Přípravky tlumící příznaky alergie jsou k dostání stejně jednoduše jako třeba léky na bolest hlavy. Alergie dávno není něco vzácného, naopak. Jedinců s popletenou imunitou přibývá. Že ještě nejste mezi nimi? Všeho do času, vážení přátelé. Když jsme byli malí a snědli první jahody z babiččiny zahrádky, nejdřív přistál pohlavek, že jsme se nepodělili s ostatními, a pak nám naskákaly pupínky. Kopřivka za pár dní zmizela, jahody před námi schovali a bylo to vyřešené. Dneska se ale s vyrážkou a dalšími alergickými reakcemi tělo potýká mnohem déle. Jak je to možné? Lidský organismus se nestíhá přizpůsobit novým podmínkám, evoluce je holt pomalejší než revoluce, což se týká hlavně obrovských změn v životním stylu. Kvůli tomu bude nějaká forma alergie za dvacet let trápit každého, jak v podcastu MUDr.ování potvrdil imunolog a alergolog Radek Klubal. „Nežijeme v harmonii se světem kolem nás, cestujeme do krajin, kde naši předci nebyli. Pokud naše rodina po generace vyrůstala ve stejných klimatických podmínkách, byli její členové vystaveni stále stejným potravinám. Na podzim se sklízela jablka, ta byla uložena ve sklepě, kde vždycky trochu scvrkla. Dnes si v lednu či únoru koupíme čerstvá vypěstovaná někde ve skleníku ve Středomoří, takže jíme šťavnaté plody, s čímž imunitní systém nepočítá,“ přibližuje na příkladu změnu v chování, která mate náš organismus, odborník. Kupka hnoje je sexy Kromě toho, že nežijeme v souladu s místem, kde pobývaly generace našich předků, máme kolem sebe až příliš čisto, což může k rozvoji alergii také přispět. Imunita zlenivěla a taky se trochu nudí. A z nudy ještě nikdy nepovstalo nic dobrého. Ale i když by posílení zdraví bylo skvělým argumentem, proč navždy odložit vysavač a prachovku, tak jednoduché to bohužel není. Ostatně ani oblíbené rčení, že by měl člověk za svůj život sníst kupku hnoje, nefunguje generálně. „Ano, to je tak zvaná hygienická hypotéza, která se otevřela laické i odborné veřejnosti před nějakými třiceti lety. Tehdy se dokazovalo na dětech vyrůstajících na vesnici čili v kontaktu nejen se psy a kočkami, ale i hospodářskými zvířaty, že trpí na alergie méně. Ta teorie je hezká, jak se říká sexy, takže zaujala laickou i odbornou veřejnost, ale není to tak úplně přímočaré,“ říká Radek Klubal s tím, že celý problém popletené imunity je složitější. A ještě s tím vším míchá mikrobiom. „Je to společenství složené ze stovek tisíc organismů. Formuje zevnitř nás imunitní systém, jeho špatné nastavení vede ke ztrátě harmonie,“ vysvětluje v podcastu imunolog Klubal. Naděje do budoucna Právě detailní poznání mikrobiomu by mohlo do budoucna přinést lidstvu úlevu od alergií. Do té doby budeme muset bojovat zbraněmi, které již máme. A některé dokonce držíme sami v ruce. Minimálně můžeme vyhledat staré recepty našich babiček a vařit ze surovin, které se u nás historicky konzumovaly. Neuškodí také trochu zvolnit tempo, ostatně sami víme, že když jsme přetažení a unavení, reagujeme na své okolí podrážděně. Nelze se pak divit, že naše imunita se chová podobně. Trpěli alergiemi pralidé? Proč mají kortikoidy špatnou pověst? A jak je možné, že v dospělosti některé alergické reakce mizí? Celý rozhovor s odborníkem si poslechněte v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali? MUDr. Radek Klubal, vedoucí lékař kliniky Medicínské centrum Praha vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Jeho specializací je alergologie, imunologie, dermatologie (i dětská), infekční lékařství, preventivní medicína a venerologie. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru. * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/]. * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz].
Pata, špička, celá noha a všechno do lavoru! Je čas na pedikúru a péči o chodidla
Jaký je rozdíl mezi mokrou a suchou pedikúrou? Co způsobuje kuří oka? A proč se někdy kůže na chodidlech chová jako podrážka a tlumí nárazy? Při pohledu z okna se to nezdá, ale opravdu je za dveřmi chvíle, kdy se vzduch ohřeje natolik, že vykročíme do světa naboso. Takže vytáhněte lavory, pilníky a nůžtičky, je čas na pedikúru! Anebo to zvládnete bez vody, jen tak nasucho? Záleží, co je vám příjemnější. Pokud si nohám kromě ošetření chcete dopřát i relaxaci, pak je voda dobrý začátek. Na pedikúře v salonu už se ale setkáte spíš se suchou metodou. „Přístrojová technika, tedy ošetření nohou nasucho, je modernější cesta, kterou se dá zvládnout úplně všechno. Navíc je bezpečnější z hlediska epidemiologie, protože se nepoužívají ostré řezné nástroje, takže téměř nehrozí riziko poranění,“ říká v další epizodě podcastu MUDr.ování podolog Jaroslav Fešar s tím, že z hlediska jeho odbornosti jsou mu milejší boty, které nosíme v zimě. Noha je v nich dobře schovaná a nehrozí bolestivé otlaky jako v létě. Což může potvrdit každá žena, která si někdy obula sandálky z tenkých pásků. Elegantní, ale bolestivé! Reakce na tlak Co si budeme povídat, my, ženy, jsme nějakou tu bolest pro krásu ochotny vytrpět. Ale co opravdu nemusíme, pomrkávat na svět kuřími oky. Nebo vystavovat ztvrdlou kůži na patách. Kde se tam vlastně pořád bere? Dříve pokožka na chodidle do jisté míry nahrazovala podrážku. Proto ve chvíli, kdy začneme chodit, trochu ztvrdne, aby dokázala tlumit nárazy. Když nohu uzavřeme do boty, je na ni vyvíjen tlak nejen zespoda, ale třeba i zezadu na patě. „A kde je tlak, je také rohovatění,“ vysvětluje podolog. Kdybychom v tomto stadiu pokožku neošetřili, vytvoří se zde žlutá, nevzhledná kůže. „Nejhorší ale je, co se děje potom, tedy vznik prasklin. Mohou se zanítit, skrz ně se může do těla dostat infekce a způsobit mohou i další komplikace,“ varuje Jaroslav Fešar. Vznik kuřího oka je také spojen s tlakem, tentokrát bodovým. Bota tlačí na prst, pokožka se brání zesílením až zrohovatěním. „Ale protože kůže nemůže růst donekonečna, protože ji nahoře blokuje bota, začne se v tu chvíli propadat. Rohovina se zapíchne dovnitř, tlačí na nervy, což způsobuje citlivost a bolest.“ Jako první pomoc fungují hydrogelové náplasti, následovat by mělo ošetření u pedikéra nebo podologa. Problémy neskrývejte pod lak Ne všechny problémy s nohama nám ale způsobují boty. Někdy si trable způsobíme sami nevhodným ošetřením nebo nepozorností. „Až osmdesát procent lidí si špatně stříhá nehty u nohou, což může mít za následek vrůstající nehet a s ním spojené bolestivé píchání a někdy i zánět,“ říká podolog a v podcastu detailně popisuje správnou techniku. Těžší kalibr jsou různé úrazy, které poškodí nehtové lůžko. Zejména v létě není nouze o situace, kdy lidem spadne na bosou nohu něco těžkého. „To může skončit zástavou růstu nehtu, což je problém z hlediska zdravotního, protože nehet kryje lůžko plné cév a nervů, ale i estetického, zejména u žen. V tento okamžik přijde na řadu zhotovování nehtových náhrad, které jsou od pravého nehtu k nerozeznání,“ říká Jaroslav Fešar. A když už jsme zmínili ženy, tak jedna rada do našich řad, milé dámy. Pokud objevíte na nehtech jakoukoliv anomálii, barevnou či jinou, nepřekrývejte ji lakem na nehty. Poraďte se s odborníkem, co by to mohlo být. Jak říká Jaroslav Fešar, ženy se často dostaví až ve chvíli, kdy je značná část nehtu poškozena, přitom původně šlo o lapálii, jež by šla celkem dobře vyřešit. Jaké pomůcky se při ozdravování nehtů používají? A proč se lidem potí nohy více než třeba záda? A proč je dobré mít jednorázové pilníky na ošetření ztvrdlé kůže i doma? Celý rozhovor s odborníkem si poslechněte v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali Mgr. Jaroslav Fešar, MBA, je zakladatel a vedoucí Centra péče o nohy a tělo. Jeho specializací je podologie nabízející nejen detailní ošetření nohou, ale hlavně mezioborovou spolupráci s dermatology, chirurgy, diabetology a fyzioterapeuty. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru. * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/]. * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz].
Babička není dementní. Možná jen špatně slyší
Stáří není nemoc. Ale běžné nemoci se v tomto období mohou projevit jinak, než jsme byli doposud zvyklí. Starší lidé třeba nemívají horečky a infarkt je vůbec nemusí bolet. Když se řekne starý člověk, člověk si automaticky představí spoustu zdravotních neduhů. Ale není to vždycky tak jednoznačné. Některé nemoci dokonce ve vyšším věku zmizí, protože souvisí s mládím. Co je ale důležité, u starších lidí se stírají typické příznaky nemocí. „Kromě toho, že starý člověk nemusí mít při močové infekci horečku, nemusí mít ani pálivé řezání. Nebo ho bolí celé tělo, ale probíhající infarkt ho bolet nemusí,“ říká v další epizodě podcastu MUDr.ování geriatrička Zuzana Šnajdrová z Nemocnice milosrdných sester svatého Karla Boromejského v Praze. Kdy začíná stáří Lékařka, jejíž specializací jsou právě lidé ve vyšším věku, říká, že existuje několik druhů stáří. Tak zvané „young old“, kdy je člověk ještě celkem v kondici a při síle. „Od pětasedmdesátého roku přichází vlastní stáří, to už přibývají choroby. Vysoké stáří je nad pětaosmdesát, devadesát let, kdy už třeba řešíme problém soběstačnosti,“ vypočítává geriatrička. A to ještě zdaleka není všechno. Vedle tohoto kalendářního stáří ještě existuje stáří biologické a sociální. Křehké bytí Další ze specifik seniorského věku je takzvaná geriatrická křehkost. Člověk s tímto syndromem vykazuje větší riziko, pokud jde třeba o soběstačnost nebo způsobilost k operačnímu výkonu. „Jedním z příčin křehkosti může být syndrom demence,“ vysvětluje Zuzana Šnajdrová. Neznamená to ale, že každý starý člověk musí nutně určitým druhem demence trpět. I když to tak možná někdy vypadá. Jestli si váš stařeček nepamatuje, co mu říkáte, možná nemá poruchu paměti. „Kognitivní stav může ovlivnit třeba jen špatný sluch – a co neslyšíme, to si nemůžeme pamatovat,“ říká odbornice a v podcastu vypočítává další příčiny, které mohou vyvolat zmatenost. Velmi častá je třeba dehydratace. Nic není ztraceno Ve stáří se zvýrazňují všechny negativní vlastnosti, říká se. Platí to i pro ty dobré? Jednoznačné není žádné z těchto tvrzení, podle Zuzany Šnajdrové jde spíš o to, že v pozdějším věku nám leckteré věci nejdou a kvůli tomu se můžeme na sebe někdy zlobit. Ale pořád není nic ztraceno, naučit se můžeme spoustu nového. „Potřebujeme častější opakování a víc času, ale učit se můžeme do vysokého věku,“ vysvětluje lékařka, která v podcastu dále hovoří o tom, kolik návštěv potřebuje, aby se dozvěděla, jaké léky pacient skutečně užívá, a proč vyšetřuje už ode dveří. S kým jsme si povídali? MUDr. Zuzana Šnajdrová z České gerontologické a geriatrické společnosti pracuje v Nemocnice milosrdných sester svatého Karla Boromejského v Praze 1. Je členkou České lékařské komory a její specializací je gerontologie, v níž se vyprofilovala zejména na oblast pacientů se syndromem demence. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru. * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/]. * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz].
Kde se berou kruhy pod očima a jak vyřešit unavený vzhled?
Pokožka kolem očí je mnohem tenčí než na zbytku obličeje, uvádí se asi desetina milimetru. Není proto divu, že právě v této oblasti se každá probdělá noc nebo starost projeví jako první. A naopak. Čím zářivější oční okolí, tím zářivější celý obličej! Není to neobvyklá situace. Po měsících váhání se žena konečně odhodlá se sebou „něco udělat“ a vyhledá odborníka na omlazující zákroky s tím, že by ráda nějaké to vypnutí pokožky. Odchází ale s doporučením na operaci víček. Stejnou zkušenost má i doktorka Petra Moravcová. „Klientky chtějí omladit, mají takové ty mračící vrásky a spadlé koutky úst. Ano, to únavu dělá, ale gros obličeje je okolí očí,“ říká v další epizodě podcastu MUDr.ování odbornice z kliniky DiVine clinic s tím, že ne vždy je hned nutná operace. Existuje mnoho kosmetických přípravků, které pokožku vypnou a osvěží. Ostatně tradiční plátky okurek, které si na víčka kladly naše babičky a maminky, nejsou nic jiného než jakýsi druh biokosmetiky. „Okurka obsahuje vitaminy, antioxidanty, má hodně vody, působí dobře na pokožku, hydratuje,“ popisuje lékařka. Co vám dělá vrásky na čele? Okurka je fajn, ale spásná není. Nepomůže ani na otoky, ani na tmavé kruhy pod očima. „Tukové polštářky v sobě zadržují lymfatickou tekutinu, to je dáno genetikou, nevyspáním nebo stresem. Temné kruhy zase může mít na svědomí prosvítající kruhový sval, který je kolem oka a má tmavou barvu,“ vysvětluje lékařka. Tukových polštářků vás může zbavit operace očních víček, při které lékař nejen napraví jejich pokles, ale může vyjmout i nahromaděný tuk. Zákrok okamžitě omladí obličej a preventivně funguje i do budoucna. „Těžká víčka mohou způsobit vrásky na čele, protože jak se jim člověk snaží odlehčit, zvedá obočí. Všechno je to jedna propojená oblast,“ vysvětluje odbornice. Pokles víček je dán nejen stárnutím, kdy je v pokožce méně kolagenních vláken, svaly se ztenčují a nejsou už tak pružné. „Očnice mají také jiný tvar. Když se podíváte na lebku dvacetiletého člověka, tak očnice vypadají jinak než u šedesátiletého,“ říká Petra Moravcová. Dvakrát za život Smyslem operace víček není udělat z padesátky dvacítku, ale jde o to, aby se žena či muž (u nich je to nejčastější estetický zákrok vůbec) cítili dobře a zároveň to byli pořád oni. A ačkoliv jde o nenáročný zákrok, je to pořád operace, takže by ji člověk neměl absolvovat příliš často. „Já ji doporučuji zopakovat maximálně dvakrát za život,“ říká Petra Moravcová, jež v podcastu také prozrazuje, jak dlouho efekt zákroku vydrží. Proč lékařka nechce vidět při operaci víček oko? Jak dlouho zákrok trvá a jak dlouho se hojí? Kdy zmizí modřiny a lze proces nějak urychlit? Jsou vidět jizvy? A kdy se může žena poprvé po operaci nalíčit a kdy jít do práce? Celý rozhovor o operaci očních víček si poslechněte v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali? MUDr. Petra Moravcová z kliniky DiVine clinic absolvovala 1. lékařskou fakultu UK. Pracovala na Oddělení plastické chirurgie v rámci Chirurgické kliniky 2. lékařské fakulty UK ve Fakultní nemocnici v Motole a na Klinice plastické chirurgie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru. * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/]. * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz].
Rituály a tradice dodávají jistotu a sebevědomí. I když je máme někdy popletené
Právě teď nastal čas, kdy vykonáváme podobné věci. Zdobíme byt zelenými větvičkami, pečeme mazance, malujeme vajíčka. Jsou to činnosti spojené s určitou tradicí, někdy rituálem. Proč tak lpíme na zvyklostech? Dávají jistotou, že jsme součástí jednoho společenství. A to je pro nás velmi důležité. Nějaký osobní rituál má většina z nás. Někdo pohladí plyšáka, někdo si řekne pár slov, jiný vykoná určitou činnost. Hlavně nezapomenout, protože když člověka čeká důležitá událost, potřebuje jistotu, že to dobře dopadne. A tu jistotu nám může dát právě rituál, kterému se říká ochranný. Kromě něj existují i rituály přechodové, integrační a další, jak v nové epizodě podcastu MUDr.ování popisuje internistka a psychoterapeutka Kateřina Cajthamlová. „Rituály nám pomáhají neodhadnutelnost života udělat odhadnutelnější,“ říká s tím, že přechodové rituály se z našeho života pomalu vytrácejí, což má za následek znejistění. Zkrátka najednou tak úplně nevíme, kam patříme. Hlavně se nelišit Zvláštní kapitolou jsou rituály kalendářní, což jsou například Velikonoce. „Tyto svátky byly tradičně spojeny s velkou řadou různých rituálů, které se však pomaličku vyprazdňují. Tím se z nich stává trochu obtěžující tradice, kterou člověk dodržuje jen proto, aby se nelišil,“ poukazuje doktorka Cajthamlová na typický český zvyk pomlazování žen vrbovými proutky. Lišit se od druhých, to opravdu nepotřebujeme. I když si někdy možná myslíme opak. Člověk je tvor stádní, potřebuje někam patřit. Vědomí „někampatření“ posilujeme právě tím, že v určitý čas děláme stejné věci jako ostatní. To nás uklidňuje a posiluje nám to sebevědomí. „Rituály mají velkou závažnost, člověk by se k nim měl vztahovat. Příklad může být třeba integrační rituál anonymních alkoholiků. Člověk se díky němu stane členem skupiny, a když je mu úzko nebo zapomene na své rozhodnutí, tak mu právě toto dodá sílu. Rituály se týkají vyššího smyslu, nějaké ideje,“ vysvětluje v podcastu Kateřina Cajthamlová. Tichá pošta Zmíněná velikonoční tradice pomlazování se v poslední době občas označuje za sadisiticko-sexistický čin. „Víte, čeho je symbol zajíc?“ reaguje na to doktorka Cajthamlová. „Nezřízené sexuality.“ Takže hledání velikonočního zajíce, které se k nám rozšířilo z Německa, rozhodně není vhodná rituální aktivita pro dítě. „Ale takhle je to v kontaktu kultur často, že vlastně člověk ani neví, proč určité věci dělá a co konkrétně znamenají,“ říká lékařka s tím, že popletené máme někdy i naše tradice. Například vyfouknutá vejce symbolizují smrt stejně jako modrá barva. To už ale z mladší generace ví dnes málokdo. „Rituály souvisí s kulturou, odcházejí s vývojem, některé vyhasínají a jiné se tradují. Já bych řekla, že tradice je něco jako tichá pošta. Předává se ústním podáním,“ vysvětluje psychoterapeutka, proč se naše konání někdy na hony liší od toho, čím žili naši předci. Proč není svatba jenom papír a co nám bude chybět, když definitivně zmizí všechny přechodové rituály? Kde se vzalo rituální klepání na zuby? Jak zajistit, aby se rodinné tradice netloukly, když mladí lidé vytvoří novou rodinu? Proč by měly tento podcast poslouchat tchyně? Celý rozhovor s MUDr. Kateřinou Cajthamlovou si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali? Internistka a psychoterapeutka Kateřina Cajthamlová vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Po sametové revoluci si otevřela nestátní zdravotnické zařízení a věnovala se hlavně léčení cizinců. Známou se stala díky televizním pořadům o hubnutí a zdraví a v současné době se věnuje především psychoterapii. S autorkou podcastu MUDr.ování Lucií Šilhovou společně napsaly knižní rozhovor Zázraky jsou logické. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru. * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/]. * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz].