- Podcasty
- Život k nezaplacení
Poslechněte si podcast: Mrazák jsem vypnula, reguluji bojler, popisuje paní Věra. Denně musí hlídat spotřebu elektřiny
Přibývá domácností, kterým po zaplacení všech výdajů nezbývají žádné peníze. Nejvíc jich je v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde se to týká 41 procent domácností. Ukazují to nová data z našeho projektu Život k nezaplacení. V reportáži přinášíme příběh paní Věry z Chebska – má 4 děti, jedno je vážně postižené. Aby ušetřila, vypojila řadu spotřebičů a denně sleduje spotřebu elektřiny.
Život k nezaplacení
Unikátní projekt Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz mapuje, jak se rekordní inflace a další nepříznivé ekonomické ukazatele promítnou do rodinných rozpočtů. Ve kterých krajích nejvíce stoupají ceny energií? Které společenské skupiny nezvládají splácet hypotéku? A kdo radši prodá chatu nebo jinou nemovitost? Rozhovor Jana Pokorného se sociologem Danielem Prokopem nejen o ekonomických výzvách pro domácnosti v roce, který ovlivnila pandemie a válka na Ukrajině.
„Když překročíte o korunu, zaplatíte tisíce.“ Jaké limity budou platit pro takzvané dohodáře?
V dohodách o provedení práce se chystá změna, aby se zamezilo jejich vysoké kumulaci. „Český stát nevěděl, kdo má kolik dohod,“ objasňuje sociolog Daniel Prokop, podle kterého budou na dohodách limity – měsíčně by se celkově nemělo překročit 17 tisíc. To může přinést větší administrativní zátěž. „Když překročíte o korunu, zaplatíte tisíce korun za jednu chybu. Jdeme směrem, který je systémově špatný, limitujeme využívání alternativní cesty.“
Tři a více exekucí má 450 tisíc lidí. Stát ztrácí miliardy na nezaplacených odvodech, říká sociolog
Prvním čtením prošla novela oddlužení, která se zabývá exekucemi. Přestože se situace zlepšuje, stále má téměř 450 tisíc lidí tři a více exekucí. „Jsou v nich dlouhodobě, takže je to vytlačilo do šedé ekonomiky, polovina z nich pracuje načerno a neodvádí odvody,“ přibližuje sociolog Daniel Prokop.
Příspěvek na bydlení v Praze může čerpat i rodina s příjmem 70 tisíc čistého, kritizuje sociolog
Chystá se reforma některých dávek, například příspěvků na bydlení, na dítě a dávek pomoci v hmotné nouzi. „O dávky v Česku žádá zhruba 20 procent těch, kteří na ně mají nárok, řada lidí o tom neví nebo s k nim přes přehlcené úřady práce nedostanou. Na druhou stranu mají hodně širokou cílovou skupinu. Třeba příspěvek na bydlení v Praze může čerpat rodina, která má příjem 70 až 80 tisíc korun čistého,“ říká sociolog Daniel Prokop.
Osmiletá základní škola? Takový krok by vyžadoval změnu struktury středních škol, hodnotí sociolog
Zkrácení základní školy na osm let a povinné dva roky střední školy? Takový krok by systémově dával smysl, ale vyžaduje změnu struktury středních škol, poukazuje sociolog Daniel Prokop. „Vyžaduje to také reformu obsahu vzdělávání na základní škole, muselo by dojít k velké redukci a přesunout to do dvou let ve všeobecném středním vzdělávání,“ říká sociolog, podle kterého jde o věc, která by mohla nastartovat pozitivní změny, ale je nutné na to školství připravit.
Pro vysokopříjmové domácnosti už inflace není největší riziko, říká sociolog
Na začátku roku bylo zdražování strašákem číslo jedna pro celou společnost, to se ale změnilo. Vysokopříjmové domácnosti se inflace už tolik nebojí, a tak začínají víc utrácet. Ukazuje to výzkum společnost PAQ Research. „Na podzim bylo ve všech skupinách společnosti největší riziko inflace, mezi horní pětinou domácnosti to ale od prosince začalo klesat, zdražování se zastavilo, ceny jsou pro ně relativně přijatelné,“ konstatuje sociolog Daniel Prokop.
Třetí penzijní pilíř nefunguje, stát by měl motivovat mladé lidi a omezit poplatky, tvrdí sociolog
Třetí pilíř důchodové reformy nefunguje, přitom tam byly velké státní příspěvky, proto jsou nutné změny, myslí si sociolog Daniel Prokop, podle kterého navrhované kroky vlády nejdou dostatečně daleko a neřeší zásadní věc – motivace lidí k přispívání a výraznější snížení poplatků bank, aby výnosy byly velké. „Je na zvážení, jestli investice má smysl, lidé si to přesouvají z účtu na jinou část účtu, dostanou k tomu příspěvky a vlastně to nehraje roli penzijního pilíře.“
Vybrat daně u alkoholu by bylo racionálnější než škrtat ve vědě, domnívá se sociolog Daniel Prokop
Nejde mít chytřejší ekonomiku, která není složená jenom z montoven, a zároveň škrtit výdaje na vědu a výzkum, říká sociolog Daniel Prokop, podle kterého by na druhé straně výdaje na vědu měly být účelnější. „Vláda by měla škrtat tam, kde jsou pochybnosti v účelu. Víme, že alkoholismus v Česku je velký problém a působí další náklady. Vybrat daně tam a omezit alkoholismus by bylo racionálnější než škrtat ve vědě.“
Zvýšení odvodů? Do problémů se mohou dostat lidé s nízkými příjmy, hodnotí ekonom
Do konsolidačního balíčku je zahrnut návrh na úpravy odvodů OSVČ. Nejdůležitější má být zvýšení minimálního vyměřovacího základu sociálního pojištění z 25 na 40 procent průměrné mzdy. Co takový návrh řeší? Podle ekonoma Filipa Pertolda jsou pozitivní stránkou budoucí důchody lidí, kteří jsou na minimech. „Na druhou stranu to výrazně zatěžuje jejich výdaje, když jim zvýšíme odvody z 2700 na 4500 Kč v relativně krátké době.“
Do žáků se vyplatí investovat. Lepší je i učňák, než aby vypadli ze školy, míní sociolog
Žáci, kteří nebudou po skončení základní školy dál studovat, by si měli začít po letních prázdninách platit zdravotní pojištění. Stát je bude za ně dál hradit, když se přihlásí na Úřad práce. Co na to říká sociolog Daniel Prokop? „Určitě se vyplatí do těch lidí investovat a dostat je aspoň k tomu, aby měli učňák, než je nechat vypadnout, snížit jejich příjmy celoživotně a zvýšit dávky.“