Jak, čím a hlavně proč nás dokáže umění pobouřit? A co nám naše rozhořčení říká o umění, kultuře, společnosti, ale také o nás samotných? Český rozhlas Vltava ode dneška uvádí novou podcastovou sérii Umění pobouřit. V šesti epizodách si připomeneme výrazné umělecké kontroverze. Zamyslíme se i nad tím, co v umění šokovalo dříve a co budí vášně dnes.

Venezuela, Kostarika, Mosambik, Nikaragua, Peru nebo Srí Lanka. Tam všude nás nejen na křídlech vážek vzal ve svém podcastu Nevinnosti světa zpěvák Dan Bárta. Teď jeho povídání vychází knižně. Jaká byla cesta jeho zážitků z vltavských vln na tištěnou stránku? Je to cestopis, deníček, terénní hlášení z přírodovědného výzkumu, nebo spíš vzpomínková výprava k sobě, autentická i poetická retrospektiva?

Městská divadla pražská otevírají novou sezónu v čele s novým uměleckým šéfem. Tím se po Michalu Dočekalovi stává Marián Amsler, který od loňského roku působil ve funkci kmenového režiséra. Na této pozici naopak v divadle zůstává Michal Dočekal a nově ho doplní i dramatik a režisér Tomáš Ráliš. Na tyto a další změny v Městských divadlech pražských jsme se ptali právě Mariána Amslera.

Festival Antická Štvanice iniciovaný souborem Tygr v tísni uvádí už deset let na pražském ostrově Štvanice inscenace antických dramat nebo her s antickým námětem. Letos se nechal inspirovat mýtem o Iásonovi. Současná adaptace nazvaná Argonauti se v režii Zuzany Burianové hraje jen do poloviny září.

V pátek 5. září začíná 18. ročník festivalu Dvořákova Praha. Během devatenácti dní nabídne prestižní zahraniční orchestry, slavné sólisty i nové programové řady – od písní Antonína Dvořáka v kurátorské péči Kateřiny Kněžíkové až po neformální cyklus „Bez kravaty“.

Dovezl na Ukrajinu tři prorusky smýšlející spoluobčany, a ukázal jim zničená města a obce, lidi, kteří pod ruskými bombami přišli o celé rodiny, školy v krytech i stovky masových hrobů zavražděných ukrajinských civilistů. Zkoumal, co to s nimi udělá. Zjistil, že téměř nic, a natočil o tom film. Řeč je o dokumentaristovi Robinu Kvapilovi, třech dobrovolnících, kteří s ním jeli do napadené a válkou sužované země, a snímku Velký vlastenecký výlet.

Jak se cestovalo na počátku 20. století v meziválečné době Češkám? To na osudech Růženy Fikejzlové Baumové vykresluje kulturní historik Jan Pezda.

Bezprostřední pocit, jako byste si četli postřehy všímavé kamarádky – tak působí zápisky ukrajinské cestovatelky, fotografky a filmařky Sofije Jablonské, kterou představují filoložka Solomiia Khorob a básnířka Marie Iljašenko.

Ve fondu přírodovědce Jiřího Bauma lze nalézt nejen jeho zelené deníky, ale také zápisníky v červených deskách. V nich jejich společné cesty po světě popisuje i jeho žena Růžena. Jaká byla jejich cesta do Afriky, jak viděli meziválečné Československo cizinci a jak do životů Baumových zasáhla 2. světová válka?

Když se narodíte na Ukrajině roku 1907, jakou máte šanci, že vystudujete dokumetární tvorbu v Paříži a pak s kamerou a fotoaparátem procestujete celý svět? Sofija Jablonská to ale dokázala.