Spisovatelka a scénáristka Klára Vlásaková se nově zabydluje i na divadle. Hořko-směšná hra Lhářky, kterou napsala v rámci rezidenčního programu Divadla LETÍ přímo pro herečky Pavlu Tomicovou, Natálii Drabiščákovou a Simonu Lewandowskou, má zítra premiéru v Divadle VILA Štvanice. Příběh dvou stárnoucích žen, které neumí žít ani spolu, ani bez sebe, režíruje Natália Deáková.

Námět celovečerní prvotiny Pavola Martina Repky vychází z jeho vzpomínek na rodinu a na specifickou situaci, která se v ní udála. To mu bylo patnáct. Poměrně pozdní těhotenství jeho matky mu zůstalo v paměti dodnes. Do scénáře filmu zaznamenal i další osobní prožitky.

Nikolaj Rimskij-Korsakov složil Šeherezádu jako symfonickou báseň. První baletní verze vznikla až začátkem 20. století. A pro Národní divadlo v Praze, kam se titul vrací po padesáti letech, vytvořil teď zcela novou choreografii Mauro Bigonzetti. Uznávaný italský choreograf se souborem Baletu naší první scény spolupracuje už počtvrté. Jeho Šeherezádu čeká premiéra dnes večer.

Přelaďte se na noční vysílání. Dramaturgyně Dora Štědroňová zve na nezvyklou novinku Divadla Na zábradlí, inscenaci Šubyduby. V hlavní roli je zde moderátor nočního rozhlasového vysílání. Inscenace nabídne koláž scén, písní, obrazů i mluveného slova napříč vlastním repertoárem.

František Kupka, Josef Šíma, Jindřich Štyrský nebo Toyen – právě s nimi si nejčastěji pojíme české umění v meziválečné Francii. Aktuální výstava Národní galerie ale ukazuje, že tehdejší pařížské publikum mělo zcela jiné favority. K těm největším patřili Georges Kars, Othon Coubin a François Zdeněk Eberl. I s jejich tvorbou se teď můžete seznámit ve Vladštejnské jízdárně. Expozici École de Paris: Umělci z Čech a meziválečná Paříž tam připravila kurátorka Anna Pravdová.

Lucie Jindrák Skřivánková (1982) je intermediální umělkyně žijící v Praze. Patří mezi výrazné osobnosti výtvarné scény. Je absolventkou ateliéru Michaela Rittsteina na pražské AVU. Vytváří hlavně barevné abstraktní obrazy, kde kombinuje materiály, pracuje se strukturami, reliéfy a vrstvami. Maluje to, co zrovna cítí a prožívá. Hnací silou jejích děl jsou emoce.

Přípravy na koncerty největšího sborového projektu Roku české hudby 2024 vrcholí. Tisíc hlasů adventu rozezní Smetanovu síň Obecního domu už za necelý měsíc. Sbory intenzivně zkouší – a to nejen osamoceně! Poslechněte si reportáž z první hromadné zkoušky, při které spojily své síly čtyři pražská tělesa: A je to, Vokalion, Pražský filmový sbor a nám již dobře známý seniorský sbor Rosanka.

Literární dílo tureckého spisovatele a nobelisty Orhana Pamuka je uznávané po celém světě, jeho výtvarná tvorba však dosud zůstávala širší veřejnosti neznámá. Výstava nabízí třeba fotografie z pracovního stolu a kresby z románu Morové noci, který vyjde v českém překladu v novém roce.

Když se řekne jméno Oscara Wilda, tak si vybavíme Jak je důležité míti Filipa nebo třeba komedii Ideální manžel. Novela Zločin lorda Artura Savila vyšla už v roce 1891, jaká byla její cesta na jeviště? Poslechněte si rozhovor s režisérkou Lídou Engelovou a hercem Otakarem Brouskem ml.