- Podcasty
- Mozaika
Poslechněte si podcast: O brutalismu s architektkou Iwonou Buczkowskou
Její tvorba změnila pohled na pařížské předměstí. Emigrantka z Polska, která se usadila ve Francii. Dnes patří k nejvýznamnějším představitelkám architektonického stylu zvaný brutalismus, který je patrný i v Paříži a hlavně jejím okolí. A který se pro svou, mnohdy na první pohled, mimořádost, stal i ve Francii obdivovaný. Iwona Buczkowska se ale rezolutně brání být součástí nějakého hnutí nebo stylu. Své projekty dělá prostě tak, jak se jí líbí.
Mozaika
Živě moderovaný proud kulturního zpravodajství a publicistiky.
Literatura má stejnou moc ve všech svých patrech, ať je to Diviš nebo Kája Mařík, říká Aleš Palán
Změnila nějaká kniha váš život? Pohled na svět? Názor na život a vztahy? Přiměla vás začít dělat něco jinak? Právě o to se zajímal Aleš Palán a výsledkem je další soubor rozhovorů nazvaný Tahle kniha ti změní život. V něm si povídal právě s těmi, které literatura a síla slov zavedla určitým směrem.
Architektura ČSSR 58–89 je příběh lidí, kteří v nesvobodném prostředí dělali svobodnou architekturu
Budova Federálního shromáždění, Nová scéna, plavecký stadion v Podolí nebo hotel Thermal v Karlových Varech… pro někoho ikonické, ale i vášnivé spory vzbuzující stavby nedávné historie. Do kin tento týden vstupuje první film, který uceleně mapuje československou architekturu druhé poloviny 20. století s názvem Architektura ČSSR 58–89. Stojí za ním režisér Jan Zajíček a také Vladimir 518, zejména jako autor námětu a kreativní producent.
Pěvecký sbor Palora odpočítává týdny zbývající do koncertu
Město Litovel v Olomouckém kraji bude mít na největším sborovém koncertu roku svého zástupce. Sbor zpěváků z celé České republiky rozšíří mladá generace – studenti zdejšího gymnázia. Aleš Spurný pokračoval i v říjnu v mapování příprav, které provázejí nácvik převážně českého repertoáru na tento koncert.
Nová inscenace Výletů páně Broučkových otevřela festival Janáček Brno
Operu Leoše Janáčka nastudoval kanadský režisér Robert Carsen, hlavní roli Matěje Broučka ztvárnil britský tenorista Nicky Spence. Inscenace vznikla v koprodukci Národního divadla Brno, Královského divadla v Madridu a Státní opery v Berlíně.
Udržitelný rozvoj a architektura. Poznejte kolektiv Bellastock
V dalším díle seriálu o architektuře a urbanismu ve Francii se zaměříme na nový pohled na městkou výstavbu a nové projekty. Kolektiv Bellastock sdružuje v Paříži a regionu Ile de France odbornice a odborníky nejen v architektuře, ale i sociologii, ekologii nebo cirkulární ekonomii. Jak by měla vypadat ideální městská výstavba i urbanismus budoucnosti?
S historikem Loïcem Vadelorgem
Moderní způsob bydlení – a to pro všechny, nejen pro bohaté. Už ve 30. letech vznikla slavná Athénská charta, jejímž hlavním zastáncem byl švýcarský architekt Le Corbusier. Jak se ale dařilo zejména po válce dodržovat a stavět podle tohoto konceptu? Jedním z příkladů je pařížské předměstí, kde vznikaly domy a celé komplexy s teplou vodou i ústředním topením. Další díl seriálu o architektuře a urbanismu, tentokrát s historikem Loïcem Vadelorgem.
O „květácích“ z Créteil s Virginie Grandval
Jak se rozrůstala Paříž, jedno z největších hlavních měst Evropy? Vznikem mnohdy nových měst na předměstí nebo spojením menších obcí. Dnes působí francouzská metropole dojmem, jako by byla téměř bez konce. Na předměstí Paříže se často experimentovalo víc než ve středu hlavního města. Příkladem je i jeden z projektů obytných domů v obci Créteil. Právě tam se totiž nachází komplex budov zvaný „květáky“.
S architektem Paulem Landauerem
Komfort a luxus vlastní koupelny i kuchyně. Ve Francii se po válce nastolila nová bytová výstavba a urbanistický záměr se podepsal na jedinečné podobě francouzských měst. Obří výstavbě nových sídlišť ale po 20 letech odzvonilo a jednotný styl se přestal líbit. Jak vypadá centrum a jak předměstí ve Francii? O architektuře a urbanismu se dozvíme víc od architekta Paula Landauera.
Dialog se smrtí a Skandinávií. Státní ceny za literaturu a překlad získali Kolmačka a Hartlová
Román Canto ostinato po Seifertově ceně znovu potvrzuje, že jde o jeden z nejpozoruhodnějších textů posledních let. Státní cenu za překladatelské dílo získala skandinávistka Dagmar Hartlová.