Co se stane, když se pět filmových insiderů potká u jednoho mikrofonu? Vznikne průvodce českým filmem od roku 1898 do roku 2026 s názvem „To byl můj film!“. Český rozhlas Vltava spouští letní jízdu, kde nečekejte žádné suchopárné přednášky. Místo toho se připravte na emoce, osobní vyznání, a hlavně na možnost vyříkat si to s autory naživo ve vysílání. Kterých 50 filmů nakonec usedne na český filmový trůn?

Ve dvacátých a třicátých letech minulého století bylo v Československu kolem osmnácti set kin. Dnes jich z tohoto množství funguje jenom zlomek.

Víte, kde bylo pražské kino Alma? A kino Metro? Právě těmto biografům je věnována dnešní část letního cyklu věnovaného zaniklým kinům. Vypravíme se v ní do oblasti, která se rozprostírá mezi Jungmannovým náměstím, Národním divadlem a Betlémským náměstím.

Proč je Laterna magika fenoménem plným paradoxů? A jak dnes její odkaz zachraňuje digitalizace a archivní výzkum? Filmové léto na Vltavě přináší nový seriál věnovaný Laterně magice v rukou Národního filmového archivu.

Rozpočet na kulturu v roce 2026 klesá navzdory protestům i tlaku odborné veřejnosti. Škrty v řádu miliard mohou ovlivnit fungování divadel, orchestrů i nezávislé scény a otevřít otázku, jakou prioritu má kultura v Česku dnes.

S jarními měsíci začíná pučet i česká festivalová scéna. Pozadu samozřejmě nezůstávají ani akce pro rodinné publikum. Pravidelní rubrika KULTIvátor pro zvídavé děti aktivních rodičů se proto věnuje zejména festivalům a jedné mimořádné inscenace.

Ještě před vznikem prvních velkých civilizací lovili lidé na jihu Arábie velké mořské predátory – a zřejmě na nich stavěli i svůj jídelníček. Překvapivý objev z lokality Vádí Nafún, za kterým stojí tým Archeologický ústav Akademie věd, přepisuje dosavadní představy o životě v neolitu. Jak se z kostí a zubů dá vyčíst nejen strava, ale i pohyb lidí v krajině? A co nám nejstarší megalitický hrob v regionu prozrazuje o jejich rituálech i každodennosti?

Symfonický orchestr Českého rozhlasu dnes v pražském Rudolfinu uvádí koncertní verzi jednoaktové opery Bély Bartóka „Hrad knížete Modrovouse“. Bartókovo dílo z roku 1911 vyrůstá z maďarské hudebnosti, ale zároveň v sobě nese i barvy francouzského impresionismu; příběh sedmi dveří na Modrovousově hradě je přitom možné číst nejen jako baladický děj, ale i jako cestu do nitra lidské duše. Více v rozhovoru popisuje dirigent Robert Jindra.

Je sice teprve březen, ale už teď známe zářiový program 19. ročníku festivalu Dvořákova Praha. Jeho dramaturgie opět propojí Dvořákovu hudbu s širším kontextem světového repertoáru. Do Prahy přijedou špičkové orchestry i významní sólisté – například Vídeňští filharmonikové, Hilary Hahn, Rafal Blechacz nebo Brad Mehldau. Rezidenční umělkyní bude mezzosopranistka Magdalena Kožená. V jakých rolích se festivalovému publiku představí?

V karlínských kasárnách je už od ledna živo. Kvůli rekonstrukci hlavní budovy na náměstí Jana Palacha tu dočasně sídlí Vysoká škola uměleckoprůmyslová. A vypadá to, že se studenti i kantoři dobře zabydleli. Po nezbytných úpravách pro fungování školy se tu někteří pustili i do vlastních menších úprav. Studenti i vedení školy se shodují na tom, že nové prostředí přináší výzvy a svěží myšlenky.