Co spojuje životopisný film o posledních šestnácti letech Bedřicha Smetany a celovečerní kinodokument o výpravě do Papui-Nové Guinei? Je to osoba Marka Najbrta.

Na scénu Národního divadla v Praze se po 45 letech vrací Fibichova opera Šárka. Tento mýtický příběh bude v rukou dirigenta Roberta Jindry a německého režiséra Kaye Linka.

Změnila nějaká kniha váš život? Pohled na svět? Názor na život a vztahy? Přiměla vás začít dělat něco jinak? Právě o to se zajímal Aleš Palán a výsledkem je další soubor rozhovorů nazvaný Tahle kniha ti změní život. V něm si povídal právě s těmi, které literatura a síla slov zavedla určitým směrem.

Budova Federálního shromáždění, Nová scéna, plavecký stadion v Podolí nebo hotel Thermal v Karlových Varech… pro někoho ikonické, ale i vášnivé spory vzbuzující stavby nedávné historie. Do kin tento týden vstupuje první film, který uceleně mapuje československou architekturu druhé poloviny 20. století s názvem Architektura ČSSR 58–89. Stojí za ním režisér Jan Zajíček a také Vladimir 518, zejména jako autor námětu a kreativní producent.

Město Litovel v Olomouckém kraji bude mít na největším sborovém koncertu roku svého zástupce. Sbor zpěváků z celé České republiky rozšíří mladá generace – studenti zdejšího gymnázia. Aleš Spurný pokračoval i v říjnu v mapování příprav, které provázejí nácvik převážně českého repertoáru na tento koncert.

Operu Leoše Janáčka nastudoval kanadský režisér Robert Carsen, hlavní roli Matěje Broučka ztvárnil britský tenorista Nicky Spence. Inscenace vznikla v koprodukci Národního divadla Brno, Královského divadla v Madridu a Státní opery v Berlíně.

Její tvorba změnila pohled na pařížské předměstí. Emigrantka z Polska, která se usadila ve Francii. Dnes patří k nejvýznamnějším představitelkám architektonického stylu zvaný brutalismus, který je patrný i v Paříži a hlavně jejím okolí. A který se pro svou, mnohdy na první pohled, mimořádost, stal i ve Francii obdivovaný. Iwona Buczkowska se ale rezolutně brání být součástí nějakého hnutí nebo stylu. Své projekty dělá prostě tak, jak se jí líbí.

V dalším díle seriálu o architektuře a urbanismu ve Francii se zaměříme na nový pohled na městkou výstavbu a nové projekty. Kolektiv Bellastock sdružuje v Paříži a regionu Ile de France odbornice a odborníky nejen v architektuře, ale i sociologii, ekologii nebo cirkulární ekonomii. Jak by měla vypadat ideální městská výstavba i urbanismus budoucnosti?

Moderní způsob bydlení – a to pro všechny, nejen pro bohaté. Už ve 30. letech vznikla slavná Athénská charta, jejímž hlavním zastáncem byl švýcarský architekt Le Corbusier. Jak se ale dařilo zejména po válce dodržovat a stavět podle tohoto konceptu? Jedním z příkladů je pařížské předměstí, kde vznikaly domy a celé komplexy s teplou vodou i ústředním topením. Další díl seriálu o architektuře a urbanismu, tentokrát s historikem Loïcem Vadelorgem.

Jak se rozrůstala Paříž, jedno z největších hlavních měst Evropy? Vznikem mnohdy nových měst na předměstí nebo spojením menších obcí. Dnes působí francouzská metropole dojmem, jako by byla téměř bez konce. Na předměstí Paříže se často experimentovalo víc než ve středu hlavního města. Příkladem je i jeden z projektů obytných domů v obci Créteil. Právě tam se totiž nachází komplex budov zvaný „květáky“.