Sledujte nás na

Facebooku 👉   / https://www.facebook.com/motylzakatrem

Instagramu  👉   / https://www.instagram.com/motylzakatrem/

Tiktoku  👉  / https://www.tiktok.com/@motyl.za.katrem

YouRadio_Talk 👉 / https://talk.youradio.cz/porady/motyl-za-katrem

  Markétin příběh vstupuje do další fáze. Už nejde jen o přežití v systému, který drtí. Tento díl je o lidech, kteří dokázali, že i za zdmi věznice může vzniknout prostor pro lidskost, důstojnost – a naději.

  Markéta vypráví o letech strávených v srílanských věznicích, kde se ředitelé střídají rychleji než roční období. Každá změna znamená nejistotu: kdo přijde, co dovolí, co zakáže, koho potrestá. A přesto se mezi nimi objevují muži, kteří nevládnou strachem, ale respektem.

  Jedním z prvních je ředitel, který vězeňkyně oslovuje „děti“. Ne rozkazem, ne číslem – ale slovem, které mění atmosféru celého místa. Z rozbitých zdí nechává vzniknout mozaiky, z hlíny dlažbu, z chaosu řád. Vězení se pomalu proměňuje, stejně jako lidé v něm. Markéta popisuje okamžik, kdy si uvědomí, že když je s člověkem jednáno jako s lidskou bytostí, začne se tak i chovat.

  Další ředitel jde ještě dál. Naslouchá. Když Markéta hubne, protože odmítá jíst jídlo servírované z kýblů, nevznikne trest – ale změna systému. Přichází základní důstojnost. Sprcha. Čistota. A dokonce cvičení – až absurdní moment, kdy se brány věznice otevírají, aby dovnitř přijel rotoped. Ne pro privilegium, ale pro přežití těla i hlavy.

  Pak přichází muž, kterému vězeňkyně začnou říkat „táta“. Zpočátku přísný, uzavřený, podrážděný. Ne kvůli nim – ale kvůli systému, který ho drtí stejně jako je. Postupně se ukáže jako člověk, který se učí důvěřovat. Zavede schránku přání a stížností. Začne chodit mezi ženy. Poslouchá. Sedí s nimi. Odpočívá mezi těmi, které by podle stereotypu měly být nebezpečné.

  Markéta ho provokuje nápadem, který zní jako šílenství: chce zahradu. Motyku. Semínka. V „zóně nikoho“, mezi plotem a zdí. Ředitel se směje, říká jí blázen – a čeká, že to vzdá. Nechá ji kopat tvrdou zem bez vody. A právě v tom okamžiku se láme vztah. Když Markéta nevzdá ani hlínu, ani pot, získá něco mnohem většího než zahradu: respekt.

  Z vězení se stává místo nečekaných scén. Letní kino pod širým nebem. Hudba z YouTube. Písně z celého světa. A pak moment, který mění všechno – talentová soutěž, kde na jednom pódiu stojí vězni i dozorci. Bez uniforem. Bez označení. Jen lidé.

  Markéta zpívá. Dostává standing ovation. Poprvé po letech slyší, že má talent. Že má hodnotu. Že je viděna.

  A tím to nekončí. Projekt se mění v celostátní televizní show. Vězeňkyně jsou převezeny do obávané Valikady. Tři měsíce tvrdého tréninku, hladu, vyčerpání – ale také spolupráce, která maže hranici mezi „námi“ a „jimi“. Dozorci tančí s vězni. Smějí se spolu. Dřou spolu.

  Markéta v tomto chaosu potkává dalšího anděla – Indiru, slavnou srílanskou herečku, která se sama ocitla za mřížemi. Dvě ženy z naprosto odlišných světů, spojené stejným pádem.

  Díl končí tichým, ale silným poznáním: většina žen ve vězení nejsou kriminálnice z podstaty. Jsou to ženy, které se zamilovaly, chránily, věřily špatným lidem. A když se s nimi jedná s úctou, dokážou znovu růst.

  Tenhle díl není o zločinu.

Je o lidskosti tam, kde by ji nikdo nehledal.

O tom, že i ve vězení může vyrůst zahrada.

A že někdy stačí, aby někdo řekl: „Tohle jsou moje holky.“

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Osmý díl vypráví o tom, jak Markéta prožívala Vánoce daleko od domova – od iluzorních svátků v asijském kasínu až po syrovou realitu vězeňských cel – a jak se pro ni postupně proměnily z bolestné připomínky ztráty rodiny v tichý, duchovní prostor sdílení, solidarity a přežití; Vánoce za mřížemi nejsou radostné ani hezké, ale skutečné, protože i tam dokážou přinést lidskost, odpuštění a krátký pocit domova, který si člověka najde, i když doma není.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Sledujte nás na

Facebooku 👉   / https://www.facebook.com/motylzakatrem

Instagramu  👉   / https://www.instagram.com/motylzakatrem/

Tiktoku  👉  / https://www.tiktok.com/@motyl.za.katrem

YouRadio_Talk 👉 / https://talk.youradio.cz/porady/motyl-za-katrem

  Markéta v tomto dílu vypráví o okamžiku, kdy stojí tváří v tvář možnosti trestu smrti. Na Srí Lance čeká na hlavní soudní líčení za pašování pěti kilogramů kokainu. Ví, že existují jen dvě varianty: doživotí, nebo smrt. Mezitím se stará o těžce nemocnou vězeňkyni Premawati – péče o cizí umírající ženu se stává jejím způsobem, jak přežít vlastní strach a nemyslet na vlastní konec.

  Před soudem zažívá Markéta jeden z nejhorších psychických momentů: vidí jinou vězeňkyni, která byla ujištěna advokátem, že bude propuštěna, a přesto je náhle odsouzena k trestu smrti. Dochází jí, že žádná slova, žádné sliby a žádné uklidňování nemají v tomto systému váhu. Popisuje děsivý rituál vynášení trestu smrti – zavřené dveře, zhasnutá světla, zlomené pero – a uvědomění, že rozhodnutí je definitivní a neodvolatelné.

  Když konečně přichází její den soudu, rozsudek není vynesen kvůli chybějícím otiskům prstů. Mučení se tak prodlužuje. Markéta se vrací do vězení s vědomím, že další termín může znamenat konec. Přesto si všímá drobného lidského gesta – soudce jí nedá datum třináctého, jako by i on věřil v symboliku a snažil se zmírnit krutost okamžiku.

  V den skutečného rozsudku Markéta odevzdává všechno Bohu. Jde k soudu smířená s možností, že už se nikdy nedostane ven. Když státní zástupce znovu popisuje její čin, cítí stud a bolest – ne proto, že by si vinu nepřipouštěla, ale proto, že už vnitřně není tím člověkem, který to spáchal. Její obhájce zdůrazňuje nejen její bezúhonnost, ale i fakt, že je jediná dcera svých rodičů. V Markétě to spustí další strach: že by zemřeli sami, bez možnosti se s ní rozloučit.

  Když se nezavírají dveře soudní síně, dochází jí, že trest smrti tentokrát nepřijde. Rozsudek zní: doživotí. A víc než to – soudce výjimečně souhlasí s jejím převozem do České republiky a s možností přehodnocení trestu podle českého práva. Je to moment zázraku uprostřed temnoty. Až později se dozví, že ve skutečnosti dostala tři doživotní tresty.

  Po návratu do vězení se Markéta nehroutí. Převléká se do mundúru odsouzené, uklidňuje ostatní ženy a místo pláče je svolá do kapličky, kde se poprvé v životě modlí nahlas. Těsně před svým převozem řeší ještě jednu věc: osud Premawati. Nikdo ji nechce přijmout. V poslední chvíli se díky Markétině intuici dostává do domu Matky Terezy, kde krátce nato umírá – důstojně a v péči.

  Rozloučení s věznicí je bolestné. Markéta odchází od žen, které se staly jejími sestrami, od dozorkyň, které ji respektují, i z místa, kde prošla vnitřním přerodem. Při noční eskortě poprvé po letech vidí hvězdy. Ví, že odjíždí z pekla, ale zároveň opouští kus života, který ji navždy změnil.

  Vyprávění končí nástupem do dalšího vězení – Valikady, přezdívaného „peklo na zemi“, kde je okamžitě zavřena do cely s odsouzenými k smrti. Cesta ke svobodě ještě zdaleka nekončí, ale Markéta už není stejná žena jako na začátku. Tohle je příběh přežití, viny, milosti a pomalého návratu lidské důstojnosti tam, kde ji mělo být už dávno konec.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Tento díl podcastu otevírá příběh Markéty jako bránu do místa, kde čas neplyne, jen se vrství. Tři doživotní tresty na Srí Lance — rozsudek, který člověka zbaví jména, kůže i stínu. A přesto právě tady Markéta rozpoznala, že čím víc je člověk zahnán do tmy, tím ostřeji vidí světlo.

V úvodu slyšíme o vězení jako o podivném mikrosvětě, kde náboženské rituály, modlitby, amulety a pověry vaří jeden společný vývar pro ztracené duše. Markéta sem vstupovala jako ateista a pozorovatel, ale brzy zjistila, že víra není dekorace — je to jediná pevná věc, když se všechno ostatní rozpadá. A že lidská důstojnost je křehká nádoba, která se tříští o každý výkřik dozorce.

V další vrstvě příběhu se otevírá její boj s odpuštěním. Markéta popisuje chvíle, kdy její nitro připomínalo popraskanou sklenici plnou hněvu. Věděla, že pokud se nepostaví svým démonům, zůstanou uvěznění všichni — ona, viníci i ti, kdo jí ublížili. První pokus odpustit byl jako sahat do ohně. Ale časem se z popela rodilo tiché porozumění: člověk nemůže odpustit druhému, dokud neodpustí sám sobě. A to je největší soudní proces, který kdy vedla.

Uslyšíme také o její fascinaci lidskou psychikou a kartářkami, které dokázaly číst příběhy dřív, než klient otevřel ústa. Markéta proniká do jejich způsobu práce — ne jako do magie, ale jako do anatomie duše. Karty se pro ni stávají spíš rentgenem lidského trápení než nástrojem předpovědí. Obnažují příběhy, které lidé skrývají i před sebou.

Potom se příběh propadá do reality vězení: přeplněné cely, kde se spí v koridorech, panika před nově příchozími, zoufalý dopis soudci, aby vůbec někdo slyšel výkřik žen odsouzených k doživotí. Je to svět, kde i naděje musí žít na příděl.

Další kapitola přináší temnější rovinu — strach z HIV, dezinformace, ponižování. Markéta vypráví o zkouškách, o dozorkyni, která ji zradila rozesláním lží o jejím zdravotním stavu, o panice, která se šíří vězením jako bezhlavá zvěst. A přesto se znovu nezhroutila. Naučila se vyžadovat pravdu i tam, kde se pravda pálí jako žhavý kámen.

A pak přichází nejjemnější a zároveň nejkrutější momenty: její péče o ty, kteří už neměli nikoho. Stará paní po úrazu, Apple Ačí, tiché ženy s životy polámanými dřív, než se stačily rozběhnout. Markéta je myla, krmila, učila se jejich rytmus bolesti. Sama ve tmě si vzala za úkol být pro ně světlem. Ne z povinnosti — ale proto, že v péči o druhé se člověk znovu učí být člověkem.

Celý příběh se tak skládá do portrétu ženy, která byla zavřená za železem i uvnitř sebe — a přesto si dokázala vytesat cestu ven. Její minulost je hrubá, nevypočitatelná a temná. Ale její proměna připomíná motýla, který si prorazí kuklu i tehdy, kdy je kukla z betonu. Markéta nevypráví o trestech. Vypráví o znovuzrození. O přijetí vlastní křehkosti. O síle odpustit, i když svět okolo křičí opak. A hlavně o tom, že i v nejtvrdším vězení se dá najít svoboda — ale musí se začít uvnitř.

Sledujte nás

Facebook 👉 https://www.facebook.com/motylzakatrem

Instagram 👉 https://www.instagram.com/motylzakatrem

Tiktok 👉 https://www.tiktok.com/@motyl.za.katrem

YouRadio_Talk 👉 https://talk.youradio.cz/porady/motyl-za-katrem

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Díl pátý: Markéta - Madam Clean čistí toalety i duši #podcast #motylzakatrem

Díl čtvrtý: Markéta - Tichá bolest v osamění

Díl třetí: Markéta – Smrad a špína ve vazbě. Životní prostor o velikosti plážové rohože.

Díl druhý: Markéta - Zadržení za držení

Díl první: Markéta – Na letišti s kufrem plným kokainu