Osud Guty Habsburské, manželky českého krále Václava II., ukazuje, jak zásadně sňatková politika formovala život středověkých princezen. Guta měla být od dětství pouhým nástrojem k urovnání sporů mezi Habsburky a Přemyslovci. Přesto nezůstala jen pasivní figurkou. Po svém příchodu do Prahy se stala důležitým prostředníkem mezi oběma dynastiemi i oporou svého manžela. Její život však nebyl snadný. Během dekády přivedla na svět deset dětí, ale nekonečný sled těhotenství ji vyčerpával. Guta přesto dokázala plnit roli královny s neobyčejným nasazením. Odměnou za její úsilí pak měla být korunovace, která se však rychle proměnila v noční můru. Souhra okolností zapříčinila, že se náročný obřad konal jen čtrnáct dní po tom, co Guta prošla těžkým porodem. Přesto se zlomená bolestmi a vyčerpáním postavila po bok svého manžela. Ale právě účast na náročné slavnosti nejspíš zapříčinila smrt. Gutin osud je tak obrazem ženy, která za lásku a věrnost zaplatila životem. Pojďme si spolu její příběh znovu připomenout.

Následující epizoda vznikla na základě projektu ústavu pro studium s názvem Portréty usmrcených. Hlavní aktér našeho prvního příběhu, Bedřich Bartoněk se narodil dne 21. listopadu roku 1912 v Bystrovanech u Přerova. V roce 1943 se oženil s Miroslavou Brožovou, s níž měl tři děti a společně bydleli v Jablonci nad Nisou. Bartoněk pracoval jako modelář v jabloneckém podniku Plastimat a podle výpovědí kolegů byl velmi zručný a pracovitý. Myšlenkou ilegálně opustit Československo se podle manželky začal intenzivně zabývat kolem roku 1954. Tehdy byl se svým přítelem Oldřichem Lopatou na lesní brigádě v Josefově Dole. Zde se oba pustili do stavby modelů různých plavidel. Když se Bartoňková ptala Lopaty, co to její muž neustále montuje, prozradil jí, že přemýšlí nad útěkem do zahraničí. I když se mu to snažila vymluvit, bylo jasné, že Bedřich se již rozhodl. Jak tohle dopadne? Dozvíte se v epizodě!