Anna Přemyslovna přišla na svět dne 15. října roku 1290 jako druhá dcera českého krále Václava II. a jeho manželky Guty Habsburské. Rodiče ji pojmenovali po babičce z matčiny strany, Anně Habsburské a nutno říci, že toto jméno bylo v přemyslovské dynastii poměrně neobvyklé. Princezna svá mladá léta strávila v bezpečí komnat Pražského hradu, spolu se svými sourozenci, budoucím králem Václavem III. a sestrou Anežkou. K nim později přibyla ještě Eliška, narozená v roce 1292. Annin život se však začal zásadně měnit až na přelomu let 1304 a 1305, kdy její otec Václav II. rozhodl o tom, že se má zasnoubit s korutanským vévodou a tyrolským hrabětem Jindřichem z rodu Menhartovců. Jaký byl její příběh? Dozvíte se v epizodě!

Vánoce jsou druhým nejvýznamnějším křesťanským svátkem v roce a jsou považovány za nejvýznamnější svátek i pro nekřesťany. Se slavením Vánoc a s dobou adventní, která jim předchází, je proto spojeno množství nejrůznějších rituálů a zvyklostí, na které se v rámci dnešní epizody podíváme. Kdy se ale Vánoce vlastně začaly slavit a jaký byl jejich vývoj? Pohodlně se usaďte a začínáme!

Je právě 28. září roku 995. Krajinu zalévá slunce babího léta a na knížecím sídle v Libici nad Cidlinou se připravuje náboženská slavnost. Kněží se chystají uctít památku svatého Václava a v ulicích hradiště panuje shon. Avšak místo oslav čekal na přítomné masakr, který vyústil v jednu z nejkrutějších událostí českých středověkých dějin – vyvraždění Slavníkovského rodu. Proč k této události vlastně došlo a co se tehdy na Libici stalo? Pohodlně se usaďte, právě zahajujeme historické vyšetřování. Ale upřímně, odborníci nejsou dosud schopni jednoznačně odpovědět ani na otázku, kdo to byli Slavníkovci a jaké postavení v rámci raného českého státu zastávali. Historikové se přiklánějí k názoru, že se jednalo o vedlejší větev vládnoucích Přemyslovců, kterým panovník Boleslav I. svěřil správu území kolem hradišť Libice a Malín. Slavníkovci v průběhu 10. století přetrhali vazby k vládnoucímu přemyslovskému rodu a postupně se etablovali jako významný a ekonomicky silný subjekt, který navíc kontroloval klíčové obchodní stezky vedoucí do Slezska, na Moravu a do Malopolska. Základ jejich bohatství tedy tvořila především těžba drahých kovů. Na území jejich panství se totiž nacházela bohatá ložiska stříbra a zlata, která rodu umožnila i ražbu vlastních mincí. Slavníkovské denáry představovaly významný projev ekonomické nezávislosti a politických ambicí rodu. Jejich mincovnictví dosáhlo vrcholu za knížete Soběslava Slavníka mezi lety 985 až 995 Kulturní a politický význam Slavníkovců navíc dokládá i postava druhého pražského biskupa svatého Vojtěcha (956-997), , který pocházel právě z tohoto rodu. Jeho evropské kontakty, vzdělání a bohatá církevní kariéra nepřímo vypovídá o vysoké úrovni slavníkovské kultury. Proč tedy došlo k jejich vyvraždění?

Osud Guty Habsburské, manželky českého krále Václava II., ukazuje, jak zásadně sňatková politika formovala život středověkých princezen. Guta měla být od dětství pouhým nástrojem k urovnání sporů mezi Habsburky a Přemyslovci. Přesto nezůstala jen pasivní figurkou. Po svém příchodu do Prahy se stala důležitým prostředníkem mezi oběma dynastiemi i oporou svého manžela. Její život však nebyl snadný. Během dekády přivedla na svět deset dětí, ale nekonečný sled těhotenství ji vyčerpával. Guta přesto dokázala plnit roli královny s neobyčejným nasazením. Odměnou za její úsilí pak měla být korunovace, která se však rychle proměnila v noční můru. Souhra okolností zapříčinila, že se náročný obřad konal jen čtrnáct dní po tom, co Guta prošla těžkým porodem. Přesto se zlomená bolestmi a vyčerpáním postavila po bok svého manžela. Ale právě účast na náročné slavnosti nejspíš zapříčinila smrt. Gutin osud je tak obrazem ženy, která za lásku a věrnost zaplatila životem. Pojďme si spolu její příběh znovu připomenout.

Následující epizoda vznikla na základě projektu ústavu pro studium s názvem Portréty usmrcených. Hlavní aktér našeho prvního příběhu, Bedřich Bartoněk se narodil dne 21. listopadu roku 1912 v Bystrovanech u Přerova. V roce 1943 se oženil s Miroslavou Brožovou, s níž měl tři děti a společně bydleli v Jablonci nad Nisou. Bartoněk pracoval jako modelář v jabloneckém podniku Plastimat a podle výpovědí kolegů byl velmi zručný a pracovitý. Myšlenkou ilegálně opustit Československo se podle manželky začal intenzivně zabývat kolem roku 1954. Tehdy byl se svým přítelem Oldřichem Lopatou na lesní brigádě v Josefově Dole. Zde se oba pustili do stavby modelů různých plavidel. Když se Bartoňková ptala Lopaty, co to její muž neustále montuje, prozradil jí, že přemýšlí nad útěkem do zahraničí. I když se mu to snažila vymluvit, bylo jasné, že Bedřich se již rozhodl. Jak tohle dopadne? Dozvíte se v epizodě!