Hlavním a jediných tématem druhých květnových sousedů je 80. výročí od konce 2. světové války. Jednak si uvádíme několik česko-německých akcí, které se konají právě u příležitosti této události. Například česko-německé putování podél Labe a návštěv míst spojených s válkou s názvem Řeka naděje, anebo setkání českého a německého studentského bigbandu.

V prvním květnovém vydání Sousedů jsme se vydali na Plzeňsko, do areálu pivovaru v obci Chříč, který funguje na bázi sociálního podniku. Pivovarský areál, kde je mimo jiné také muzeum každodennosti, spravuje sdružení Propolis, jenž také provozuje školu.

V Chemnitz v galerii Nichts v kulturním domě Artur byla 15. dubna zahájena výstava s názvem Místa ženské paměti mezi Saskem a Prahou.

Osobností výročí týdne je tentokrát průmyslník a mecenáš Theodor Grohmann. Narodil se 27. dubna 1844 ve Cvikově v rodině textilního průmyslníka Karla Grohmanna – muže, který do Čech přinesl tajemství barvení příze na červeno.

Tentokrát si povídáme s panem Alfrédem Bauerem z Tisé na Ústecku, dalším potomkem neodsunutých českých Němců. Dozvíme se nejen, proč Bauerovi mohli zůstat v Čechách, ale také o jejich sžívání se s českou většinou, o pískovcových skalách, o podobě hraničního pásma do roku 1961 nebo o tom, jak užitečná je v pohraničí znalost němčiny.

Už dva roky funguje v Karlových Varech pobočka Paměti národa – organizace, která zachycuje vzpomínky obyvatel České republiky. Novým ředitelem pobočky se stal Jaroslav Vyčichlo. Pozvali jsme si ho k mikrofonu, abychom se zeptali na činnost organizace zejména s ohledem na německou menšinu.

Také tentokrát si představíme jeden z osudů příslušníků německé menšiny, a to opět v chebském nářečí. Zpovídaný pan Roman Kirch ze Skalné je důkazem toho, že nositeli tohoto dialektu nejsou zdaleka jen senioři.

Mezinárodní veletrh cestovního ruchu Holiday World, který se minulý víkend konal v Praze, byl tentokrát zaměřen na cykloturistiku. Na výstavišti v Letňanech probíhal zároveň veletrh For Bike.

Exilová literatura je významnou součástí české literatury 20. století. Minulý týden se v pražském domě německy hovořících autorů uskutečnila přednáška Lucie Antošíkové z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd na téma: Emigrace jako výzva a odpověď. Československé spisovatelky a hledání vlastního hlasu.