Výzva Politiky, které fungují odstartovala před rokem a půl a stejně jako ostatní inovační výzvy je u konce. Veronika Pavlovská a Petr Havlíček vás v této epizodě seznámí se sedmi podpořenými projekty, které se zaměřují na různá témata, ale kromě spolupráce ministerstev s organizacemi v terénu, je spojuje i důraz na preventivní řešení.

Řeč bude o systémovém nedostatku pěstounů, moderní multidisciplinární podpoře obětí trestných činů, i o tom, jak včas zachytit nově se objevující psychoaktivní látky. Podíváme se také na to, proč sociální práce na obcích potřebuje jasná pravidla a jak efektivněji připravovat lidi ve výkonu trestu na bezpečný návrat na svobodu.

Poslední oblastí je téma včasné péče a vzájemná spolupráce dvou projektů s cílem přetnout kruh generační chudoby a vyloučení. Unikátní je, že se týmy pravidelně potkávají a ladí aktivity tak, aby se navzájem doplňovaly.

Projekty si můžete prohlédnout i v naší databázi projektů.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

(English version below)

🇨🇿

Jedním z hlavních řečníků Social Innovation Fora 2026 byla strategická designérka Anni Leppänen. Ta se zaměřuje na udržitelnost systémových změn a experiential futures. Věnuje se především procesům tvorby politik a občanské participaci. 

V této speciální epizodě si můžete poslechnout záznam její přednášky doprovázený snímky její prezentace. Anni v ní hovoří o experiential futures, tedy přístupu, který se nesnaží budoucnost jen analyzovat, ale přímo ji zhmotnit a vyvolat emoce.

Na konkrétním příkladu Room 2050, který Anni spoluvytvářela pro finský Úřad vlády, se dozvíte, jak může vypadat skutečná realizace takového přístupu a také to, že za ním stojí poměrně robustní evidence.

Pokud chcete přeskočit imaginativní cvičení, samotná přednáška začíná v čase 11:44.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

🇬🇧

One of the keynote speakers at the Social Innovation Forum 2026 was strategic designer Anni Leppänen. She focuses on the sustainability of systemic change and experiential futures. She is primarily dedicated to policymaking processes and civic participation.

In this special episode, you can listen to a recording of her talk accompanied by her presentation slides. Anni discusses experiential futures—an approach that doesn't just try to analyze the future, but directly materializes it and evokes emotions.

Using the specific example of Room 2050, which Anni co-created for the Finnish Prime Minister's Office, you will learn what the actual implementation of such an approach can look like, and that it is backed by fairly robust evidence.If you want to skip the imaginative exercise, the talk itself begins at 11:44.

This podcast was created with the support of the European Union.

Pomoc lidem v nouzi nemusí ležet jen na bedrech sociálních služeb. Může se stát přirozenou součástí našich sousedství. Denně chodíme okolo obyčejných kaváren nebo podniků, které se mohou stát solidárním zázemím pro lidi v náročné životní situaci.

Hostem tohoto dílu je Ester Pacltová, zakladatelka a ředitelka organizace Místní místním. Z nahrávky uslyšíte i Jaroslavu Zimulovou peer-pracovnici, která s Místní místním spolupracuje. Společně s Petrem Havlíčkem hovořili o projektu Šíření solidární sítě v ČR, který je aktuálně podpořen ve výzvě realizace šíření.

Dále se dozvíte, jak probíhá šíření projektu nejen po Česku, ale i v Evropě. Jarka přiblíží, jak pomáhá bourat předsudky a proč je (nejen) pro projekt zásadní přímá participace lidí se zkušeností s bezdomovectvím.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Duševní zdraví dětí a mladistvých je jedním z nejpalčivějších témat současnosti. Zatímco čekací doby na dětské psychiatry dosahují šesti až dvanácti měsíců, projekt Týmy duševního zdraví při střediscích výchovné péče, podpořený z výzvy Politiky, které fungují, přináší řešení postavené na prevenci a včasné intervenci přímo v terénu.

Hosty Veroniky Pavlovské je trojice odborníků, kteří stojí za inovativním propojením neziskového sektoru a státní správy: Lenka Hečková z organizace Society for All, Miloš Březina z kutnohorského týmu duševního zdraví a Ondřej Valchař z Národního pedagogického institutu.

Z rozhovoru se dozvíte:

• Co jsou týmy duševního zdraví a jak fungují
• Jak funguje propojení středisek výchovné péče a týmů duševního zdraví
• Co je to trauma respektující přístup
• Jak probíhá spolupráce mezi SOFA, MŠMT a NPI na tom, aby se z pilotního provozu na Kutnohorsku stal stabilní a udržitelně financovaný prvek českého školství

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Ve druhé části jubilejního 100. dílu podcastu Ministerský jednorožec, jenž se nahrával živě s publikem, přivítali moderátoři Veronika Pavlovská a Petr Havlíček kolegyni Ivu Kovandovou, která píše newsletter Politiky, které fungují.

Společně se podívali do ideální budoucnosti, trochu se zasnili a zaspekulovali, jak by vypadal svět sociálních inovací, kdyby nebyl svázaný obvyklými byrokratickými překážkami, pravidly ministerstev a evropských fondů.

Zaměřili se na témata posunu od industriálních sociálních služeb k budování komunit a vztahů, systémového přístupu a nutnosti propojování aktérů, zaměřování se na tzv. bílá místa systému, a skupin, o kterých se nemluví a nemají moc, ale také na využívání kreativity a hravosti při řešení komplexních společenských výzev.

V epizodě jsou zmíněny:

• Hillary Cottam a její kniha Radical Help
• Nordic Baltic Design in Government
• Navlékání korálků jako způsob vedení výzkumného rozhovoru s dětmi
• Projekt využívající experiential design Room2050

Děkujeme všem posluchačům za vaši přízeň, všem hostům, že díky vám může náš podcast vznikat, všem účastníkům živého nahrávání, že jste u toho byli s námi, a všem technikům, že nám pomáháte udržovat kvalitu zvuku na vysoké úrovni.

Tento díl (stejně jako celý podcast) vznikl za finanční podpory Evropské unie.

V první části jubilejního 100. dílu podcastu Ministerský jednorožec, jenž se nahrával živě s publikem, přivítali moderátoři Veronika Pavlovská a Petr Havlíček kolegyně a vedoucí sociálních inovací Markétu Pěchoučkovou a Moniku Švandovou. Obě ve státní správě působí kolem 20 let a posledních 10 let věnují právě sociálním inovacím.

Společně jsme se ohlédli za tím, jak se právě sociální inovace v posledních letech vyvíjely, odkud kam jsme došli, čím jsme si prošli a jak nás to celé ovlivnilo v přemýšlení o sociálních inovacích v současnosti.

Děkujeme všem posluchačům za vaši přízeň, všem hostům, že díky vám může náš podcast vznikat, všem účastníkům živého nahrávání, že jste u toho byli s námi a všem technikům, že nám pomáháte udržovat kvalitu zvuku na vysoké úrovni.

Tento díl (stejně jako celý podcast) vznikl za finanční podpory Evropské unie.

V tomto díle podcastu Ministerský jednorožec si Veronika Pavlovská povídá s Ditou Vojířovou z organizace TUDYTAM o tématu, které se dotýká samotných základů lidské důstojnosti – o právu lidí se zdravotním znevýhodněním rozhodovat o vlastním životě.

Rozhovor se zaměřuje na hledání rovnováhy mezi ochranou a samostatností a na to, proč je v Česku stále tak často využíváno omezení svéprávnosti, přestože legislativa už od roku 2014 nabízí i jiné, důstojnější cesty.

Dita Vojířová v rozhovoru představuje projekt Podpůrce není odpůrce, který se snaží v českém prostředí rozvíjet a ukazovat, že podpora nemusí znamenat kontrolu. Naopak – může být cestou k větší autonomii, odpovědnosti i sebedůvěře. Projekt není podpořen v rámci inovačních výzev, ale představujeme ho pro jeho soulad s inovačními principy.

V epizodě se dozvíte:

• proč je podpůrcovství důstojnější alternativou k omezení svéprávnosti
• jaký je rozdíl mezi opatrovníkem a podpůrcem,
• proč je právo na chybu důležitou součástí učení i samostatnosti,
• jak může nadměrná ochrana člověka ve skutečnosti držet na místě,
• a proč je potřeba měnit nejen sociální systém, ale i přístup soudů, bank nebo dalších institucí.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Lidé krátce po vynesení odsuzujícího rozsudku často padají před nástupem do vězení do informačního vakua. Ukazuje se, že ačkoliv v Česku ročně nastoupí k výkonu trestu přes 9 000 osob, mnohé z nich vůbec nevědí, jak se na něj připravit, co si vzít s sebou nebo jak zabezpečit rodinu a vyřešit své závazky. Třetinu z nich přitom tvoří lidé, kteří před spácháním trestného činu (například z nedbalosti) vedli zcela běžný život.

„Mám rozsudek a co dál?⁠ “ je inovační projekt organizace Sovia, který se tento problém snaží řešit. Hostem Petra Havlíčka byla manažerka této organizace Lenka Kuti, která popsala, že projekt chce nastartovat prepenitenciární péči stojící na třech pilířích. Tím prvním jsou funkční základy a udržitelnost. To znamená, že se projekt nesnaží vytvářet novou službu, ale staví na těch stávajících. Druhý pilíř, odbornost a informace, vychází z potřeb odborníků zvyšovat své kompetence. Třetím pilířem je šance pro všechny – odsouzeným lidem budou k dispozici nejen informační materiály, ale právě i kompetentní odborníci.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Skleněné děti jsou sourozenci dětí, které vyžadují speciální péči a pozornost rodičů. Představit si můžete nejen děti se zdravotním znevýhodněním, ale také děti vážně či dlouhodobě nemocné a potýkající se s vážnými psychickými potížemi nebo závislostmi. Podle dostupných dat tvoří sourozenci dětí s postižením zhruba osm procent populace. Skleněných dětí ale bude ještě mnohem více. 

Veronika Pavlovská si do podcastu pozvala Lenku Bittmanovou, speciální pedagožku a terapeutku z organizace NAUTIS. Společně probírají, jak tyto děti vyrůstají s předčasným pocitem zodpovědnosti, potlačují vlastní potřeby a snaží se být „bezproblémové“.

Rozhovor ukazuje, že nejde o selhání rodičů, ale o nedostatek podpory pro celé rodiny. Projekt Sourozenectví: Horizonty porozumění proto vytváří bezpečný prostor pro sdílení i systémovou změnu – od většího povědomí až po zapojení odborníků. Klíčové je začít s podporou včas a vnímat potřeby všech dětí v rodině, aby mohla fungovat zdravěji a s větší odolností.

• V rozhovoru je zmíněn film Ta druhá.
• Existující a vznikající služby pro skleněné děti můžete najít na Místa podpory | AutismPort.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Social Innovation Forum mělo letos podtitul Připraveni na budoucnost. Součástí programu byla panelová diskuse na téma resilience a odolná společnost, jejíž záznam vám dnes přinášíme.

Hosty Veroniky Pavlovské byli:

• Barbora Pšenicová, terapeutka a ředitelka Nevypusť duši
• Ivana Štefková, psycholožka, konzultantka a vypravěčka
• Maru Kortanová, multidisciplinární designérka a produktová manažerka.
• Jan Paťawa, expert na krizovou komunikaci a autor projektu 72 hodin

Společně probírali, proč je resilience důležitá, co si pod ní můžeme představit a jak nám může pomoci s přípravou na budoucnost. Sdíleli i praktické tipy a triky - co můžeme každý z nás dělat. Ale hlavně se soustředili, že odolní nikdy nemůžeme být sami. Bez vztahů, důvěry a blízkosti se nikam nedostaneme. A potřebujeme také dovednost proměňovat se, přizpůsobovat se a přitom zůstat věrní sami sobě.

Podcast ani Social Innovation Forum by nevzniklo bez podpory Evropské unie.