
Poslechněte si podcast: 68. Nejsi moje kamarádka: co o dospělosti prozrazuje naše komunikace
Mindshifting na Forendors
Pozvat na narozeniny i dítě, které ostatním ubližuje, nebo ne? Andrea a Evička pokračují v miniseriálu Jsem dospělá, co teď? a začínají otázkou, kterou řeší skoro každý rodič.
👧 Co učíme děti, když za ně řešíme vztahy? Proč malé děti říkají „nejsi moje kamarádka“? A jak jim ukázat jiný způsob, jak vyjádřit zlost. Nejde o to připravit cestu pro dítě, ale dítě na cestu.
🗣️ Druhá část patří komunikaci dospělých: proč věta „už nechci být tvoje kamarádka“ v dospělosti míří na zranění, jak přežít tříletou pauzu v přátelství bez spálených mostů, proč se komfortní zóna bez výzev zmenšuje a jak vypadá reakce útěk, boj nebo zamrznutí v běžné hádce doma. A teď jedno nepopulární: opravdu záleží na tom, jak věci říkáme.
🔄 Mindshifting tohoto dílu: dospělost přestává být otázkou věku a stává se schopností dát si odstup od první emoce. Místo okamžité reakce můžeš požádat o pauzu, nemusíš na všechno odpovídat ani všechno vysvětlovat a své domněnky o tom, co si myslí druzí, si můžeš ověřit.
V placené části Andrea a Evička rozebírají, co znamená věta „už nechci být tvoje kamarádka“ v dospělosti, jak přežít tříletou pauzu v přátelství a proč záleží na tom, jak věci říkáme. Celý díl najdete na Forendors.
OdkazyPřátelé – Česká Wikipedie představuje americký sitcom Přátelé o šesti kamarádech z New Yorku a pomůže posluchačům připomenout si seriál, který v dílu zazněl v souvislosti s tématem přátelství.
Kapitoly00:18 Koho pozvat na dětskou oslavu13:30 Nejsi moje kamarádka: když to řeknou děti23:37 Připravit dítě na cestu, ne cestu pro dítě
Mindshifting
🎙 Mindshifting – podcast, kde komfortní zóna dostává co proto
Podcast Mindshifting je jednoduchý rozhovor mezi expertem na mysl a normálním člověkem, který řeší, jak se ve své životní situaci posunout. Proto je každý díl jiný.
Někdy mluvíme o návycích, které ti pomůžou k zdravějšímu a efektivnějšímu životu. Jindy o leadershipu, penězích nebo strachu z odmítnutí. Ale vždycky je to mindshifting.
💡 Co získáš?
• Tolik užitečných a aplikovatelných tipů, že se prostě posuneš z místa.
• Nový pohled na to, co tě brzdí – a hlavně, jak to změnit.
• Jasné a srozumitelné strategie, které můžeš hned začít používat.
Podcast Mindshifting… místo, kde komfortní zóna dostává co proto. Protože v komfortní zóně se nic zajímavého neděje . 🎧🔥
67. Až budu mít titul, začnu vést
Odkaz na forendors.cz : 67. Az budu mit titul, budu vest
Až budu mít titul, začnu vést.Až budu manažerka, začnu mluvit do věcí.Až mi někdo dá tým, začnu přebírat odpovědnost.
Tohle zní logicky.A je to past.
V nové epizodě Mindshifting řešíme téma Leader bez titulu. Tedy leadership, který nezačíná funkcí, povýšením ani vizitkou s nápisem Head of Something.
Začíná mnohem dřív.
Ve chvíli, kdy vidíte problém a nepřejdete ho větou: „To není moje role.“Ve chvíli, kdy v chaosu nepřidáte další chaos.Ve chvíli, kdy umíte pojmenovat realitu, položit lepší otázku, podržet standard nebo pomoct týmu vrátit se k podstatě.
V epizodě se opíráme i o myšlenky Robina Sharmy a jeho knihu The Leader Who Had No Title. Ale nečekejte motivační plakát do open spacu. Spíš praktický rozbor toho, proč tolik chytrých a schopných lidí čeká na povolení, než si dovolí mít vliv.
Mluvíme o tom:
proč titul sám o sobě z nikoho lídra neudělá,proč mozek miluje formální autoritu a bojí se sociálního rizika,jak vypadá leadership bez titulu v běžné pracovní realitě,proč vztahy nejsou „soft věc“, ale infrastruktura výkonu,a kde je hranice mezi zdravou iniciativou a tím, že se z vás stane levná pracovní síla s vysokou vnitřní motivací.
Protože leader bez titulu není samozvaný šéf.Není to člověk, který všem říká, co mají dělat.A už vůbec to není firemní spasitel, který zachraňuje systém vlastním vyhořením.
Leader bez titulu je člověk, po kterém je v místnosti víc jasno.Člověk, který zvedá kvalitu prostoru kolem sebe.Člověk, který nečeká, až mu někdo dovolí chovat se odpovědně.
Možná nepotřebujete čekat na titul.Možná stačí přestat čekat na povolení.
🎧 Mindshifting — V závěru epizody probíráme to hlavní dělení lidí, na kterém záleží - givers a takers. Jaké lidi máte v týmu? A vy jste giver nebo taker?
Odkaz na forendors.cz : 67. Az budu mit titul, budu vest
66. Soutěživost u dětí: Proč druhé místo někdy bolí víc než pád
edna malá holka stojí na stupních vítězů.
Má medaili.Má diplom.Skončila druhá.
A pláče.
Dospělí kolem nechápou.
„Vždyť jsi byla skvělá.“„Vždyť jsi druhá.“„Vždyť o nic nejde.“
Jenže jejímu mozku o něco jde.
Pro některé děti není druhé místo téměř výhra. Je to prohra.
V tomhle díle jsme se bavili o soutěživosti, o Gallup talentech a o tom, proč některé děti ženou vpřed malé úspěchy, zatímco jiné sráží každé místo, které není první.
Proč prohra skutečně bolí. Ne obrazně. Doslova. Protože mozek zpracovává sociální odmítnutí, ztrátu statusu nebo neúspěch v podobných oblastech jako fyzickou bolest.Řešili jsme také SCARF model a to, proč může být soutěž pro jedno dítě zábava a pro druhé obrovský zásah do sebevědomí.
A hlavně jednu věc, kterou děláme často a v dobré víře: Bagatelizujeme.
„Vždyť o nic nejde.“ Jenže když druhému popřeme jeho realitu, nepomáháme mu. Naopak ho necháváme v ní samotného.
💡 Mindshifting moment:
Dítě nepotřebuje slyšet, že o nic nejde. Potřebuje slyšet:„Vidím, že tě to mrzí.“A teprve potom se může začít zvedat.
Tento dil najdete i na forendors.cz
65. Jsem dospělá - co teď?
Pamatuju si, že jako dítě jsem měla pocit, že dospělí mají všechno vyřešené.
Vědí, co dělají.Vědí, jak funguje svět.Mají plán.
Pak jsem vyrostla.
A zjistila jsem, že většina dospělých jen velmi přesvědčivě improvizuje.
Nikdo nás neučí, jak být dospělí. Psychologie má návody na dětství, pubertu, rodičovství, důchod i krize. Ale na to dlouhé období mezi tím?
Tady máš život. Hodně štěstí.
S Hankou jsme si povídaly o tom, kdy člověku vlastně dojde, že je dospělý. Jestli ve chvíli, kdy platí složenky. Když se odstěhuje. Když má děti. Nebo když poprvé udělá špatné rozhodnutí a místo hledání viníka řekne:
„Jo. Tohle bylo moje. Příště to udělám líp.“
Bavily jsme se o tom, proč není ostuda říct „nevím“, proč nemusíme reagovat na každou provokaci, proč emoční mozek mluví rychleji než ten logický a proč je někdy největší známkou vyspělosti právě to, že neřekneme první věc, která nás napadne.
A taky o jedné nepříjemné pravdě:
Dospělost není chvíle, kdy máš odpovědi.
Dospělost je chvíle, kdy přestaneš čekat, že je bude mít někdo za tebe.
💡 Mindshifting moment:
Z role oběti se nestaneš tvůrcem ve chvíli, kdy se ti začne dařit.Staneš se jím ve chvíli, kdy převezmeš odpovědnost za svůj příběh.
odkaz: Princezny v hlavěV dnešním díle mluvíme i o této epizodě.
64. Strach z veřejného vystupování
Jana Peroutkova moderuje v televizi.Já přednáším.A stejně obě víme, jaké to je, když se ti před vystoupením stáhne žaludek.
👉 Tréma není důkaz, že jsi slabý. Často je to důkaz, že ti na tom záleží.
Lidi si myslí, že řečníci, moderátoři nebo influenceři jsou „bez stresu“.Nejsou.Jen se naučili s tím stresem pracovat.
V tomhle díle jsme rozebraly:• proč mozek bere veřejné vystupování skoro jako ohrožení života,• proč je tak důležitý první dojem a začátek,• proč pomáhá mluvit pomalu,• proč autenticita funguje víc než dokonalost,• a proč je úplně v pohodě se přeřeknout.
Protože víš, co je mnohem horší než přeřeknutí? 👉 Člověk, který zní perfektně… ale vůbec mu nevěříš.
Bavily jsme se i o:• trénování hlasu,• hraní si s tempem a důrazy,• reframingu,• vděčnosti před vystoupením,• a o tom, proč osobní rozvoj tolik lidí odmítá… dokud jim nezačne měnit život.
A jedna z nejlepších myšlenek? 👉 Důvěryhodnost nevzniká tím, že všechny ubiješ argumenty. Vzniká tím, že působíš lidsky, klidně a opravdově.
💡 Mindshifting moment:Možná nepotřebuješ být méně nervózní.Možná se jen potřebuješ přestat bát toho, že nervózní jsi.
Odkaz na celý díl na forendors.cz .
63. Rád bych, ale nechce se mi... Aneb, když v životě nic nezměníš, tak se nic nezmění
Tenhle díl je trochu chaos.Ale takový ten dobrý chaos, po kterém máš chuť jít něco změnit.
S Hankou jsme si prostě sedly a začaly házet na stůl věci, které nám reálně pomáhají:• podcasty,• knihy,• mentální hacky,• drobnosti,• otázky,• návyky,• a malé změny, které dělají překvapivě velký rozdíl.
Od Huberman Lab podcastu přes Atomové návyky až po naši vlastní disciplínu jménem: 👉 „ emoční detox “.
Třeba:• jeden den bez sebekritiky,• naučit mozek, že si nemusí pořád nadávat,• nebo otázka: „Co je jedna věc, kterou si z dneška nechci zapomenout?“
A zjistíš, že problém často není v tom, že nevíme CO dělat.Problém je, že to neaplikujeme dost dlouho.
Protože mozek je trochu drama queen:👉 když selžeš, pamatuje si to roky👉 když se ti něco povede, za 5 minut chce další mamuty
A přesně proto je tak důležité nenaučit svůj mozek na permanentní nespokojenost.
💡 Mindshifting moment:Možná nepotřebuješ další motivační video.Možná potřebuješ začít dělat malé věci dost dlouho na to, aby tě změnily.
A jo… taky jsme řešily knihu, ve které se „vůbec nic nestane“. 😄
Tady se můžete prokliknout téměř na vše, o čem v této epizodě mluvíme:
Podcast Namažte si rohlík: https://open.spotify.com/show/3kgmiTiHcMABl6vbYQpfEaPodcast Andrew Huberman: https://open.spotify.com/episode/0TQK3j70e1WqEMrK3u6anzPodcast Přepište dějiny: https://open.spotify.com/show/2R7xJEg1YXq3lw5HUM0YzTPodcast Zjisti víc: https://open.spotify.com/show/5RWtEUxRqTxZQectprdb75Podcast o mikroutrácení: https://open.spotify.com/episode/67Fzlc60tOBDiqCXWmvhCN
Kniha Atomové návyky: https://www.databazeknih.cz/knihy/atomove-navyky-418125Kniha Rád bych, ale nechce se mi https://www.databazeknih.cz/knihy/rad-bych-ale-nechce-se-mi-552866Kniha Raději zešílet v divočině: https://www.databazeknih.cz/knihy/radeji-zesilet-v-divocine-410140Kniha Vše, co potřebuji znát jsem se naučil v mateřské škole: https://www.databazeknih.cz/knihy/vsechno-co-opravdu-potrebuju-znat-jsem-se-naucil-v-materske-skolce-1286
A tento díl na forendors : https://www.forendors.cz/p/966447141474145531
62. Falešný přítel ti řekne, co chceš slyšet. Pravý přítel to, co potřebuješ slyšet
Ve vztazích si často neříkáme pravdu.Říkáme si to, co je bezpečné. Co se dobře poslouchá. Co nevyvolá konflikt.
Jenže tím nevzniká blízkost.Vzniká hra.
V tomhle díle jsme otevřeli, jak tyhle hry ve vztazích fungují –přes transakční analýzu podle Erica Berna:
👉 Já jsem OK / nejsem OK👉 Ty jsi OK / nejsi OK
A jak tahle kombinace rozhoduje o tom,jestli pravda léčí… nebo ubližuje.
Pak jdeme ještě hlouběji.
Drama triangle podle Stephena Karpmana:
zachránceoběťpronásledovatel
Role, ve kterých se točíme častěji, než bychom chtěli.A manipulátoři? Ti mezi nimi přepínají jako profíci.
A nejzajímavější moment?
👉 Pravdu je těžké slyšet, když nejsi v pohodě.👉 Ale někdy je těžké ji slyšet… i když jsi.
Řešíme i to, jak z těch rolí vystoupit,jak poznat, že v nich jsi (hint: často to poznáš na těle),a proč je role zachránce tak vyčerpávající.
💡 Mindshifting moment:Nejtěžší pravdy často nepřichází od nepřátel.Ale od lidí, kteří to s tebou myslí vážně.
Najdete nas na forendors.
61. Zaručený recept na úspěch (spoiler: vaří se z víc než 3 ingrediencí)
„Já bych chtěl být úspěšný.“Jo?A chceš i dělat ty věci, které k tomu vedou?Protože tady se to láme.Úspěch totiž není jen talent. Ani motivace. Ani vision board nad postelí.Je to schopnost dělat důležité věci i ve chvíli, kdy:• se ti nechce,• nevidíš výsledek,• jsi unavený,• mozek ti šeptá „vykašli se na to“.
V tomhle díle jsme rozebrali slavný bonbonový experiment na dětech — a proč schopnost odložit odměnu brutálně souvisí s tím, jak dopadneš v životě.Proč někdo vydrží budovat roky… a někdo to vzdá po třech týdnech.Proč mozek miluje rychlý dopamin a sabotuje dlouhodobé cíle.A taky proč výkon bez radosti není úspěch, ale často jen hezky zabalené vyhoření.Bavili jsme se o:• strachu z úspěchu i selhání,• future discounting,• prioritách vs. time managementu,• Eisenhowerově matici,• disciplíně,• návycích,• a o tom, proč osobní rozvoj není „nice to have“, ale součást receptu.
A jedna věta z dílu, která mi zůstala v hlavě:👉 Úspěšní lidé často nedělají jiné věci.Jen vydrží dělat to, co ostatní přestane bavit.
💡 Mindshifting moment:Úspěch není jedna velká heroická chvíle.Je to tisíc malých rozhodnutí, kdy mozek chce pohodlí… a ty řekneš „ještě ne“.
60. Rapport: jak si získat lidi (aniž bys byl fake)
Znáš ten pocit, když si s někým sedneš během pár minut?
A pak jsou lidi, se kterými se snažíš hodinu…a nic.
To není náhoda.To je rapport.
Ne nějaká manipulace.Ne „technika na lidi“.Ale způsob, jak mozek pozná:👉 „Tenhle člověk je bezpečný. Rozumíme si.“
V tomhle díle jsme rozebrali:
Co je vlastně charisma (a proč to není o tom být nejhlasitější v místnosti)Jak rapport funguje na úrovni mozkuA proč se lidi otevírají těm, kteří jsou jim podobní
A pak jsme šli do praxe.
👉 Jak to využít třeba při uspávání dětí👉 Jak navázat spojení, aniž bys působil/a jako herec👉 A co jsou dvě klíčové fáze: pacing (naladění) a leading (vedení)
Protože pokud přeskočíš naladění a začneš rovnou vést…lidi tě prostě následovat nebudou.
💡 Mindshifting moment:Lidi neposlouchají ty, kdo mají pravdu.Poslouchají ty, se kterými se cítí v bezpečí.
Slíbený odkaz : Podcast pratele
Jsme i na forendors s přídavky a specialními díly : https://www.forendors.cz/mindshifting
Investování: Kam dáváte svůj život
Dostaneš přidáno.A co uděláš?
Začneš víc utrácet…nebo víc investovat?
Většina lidí si myslí, že rozhoduje hlavou. Ale realita je jiná. Mozek chce radost teď hned. Investování je o tom říct: počkej. A tenhle souboj většinou nevyhrává prefrontální kůra, ale limbický systém.
V tomhle díle jsme to vzali zeširoka:
• proč investování bez znalostí často není investování, ale pokus–omyl• jak poznat, komu můžeš svěřit peníze (a proč se podívat na seznam ČNB)• co s námi dělá hedonická adaptace, když začneme víc vydělávat• proč náš mozek investování přirozeně sabotuje
A hlavně: Investování není jen o penězích. Je o tom, kam dáváš:• svůj čas• energii• pozornost
🧑🧑🧒🧒Do vztahů.❤️🩹Do zdraví.📚Do vzdělání.🙋🏻♀️Do sebe.
💡 Mindshifting moment: Nejhorší investice není ta, která nevydělá. Je to ta, kterou neuděláš do sebe.
Partner jako zrcadlo
Jedna z nejnepříjemnějších myšlenek ve vztazích je tahle:
Partner není náhoda.Partner je zrcadlo.
To, koho si pustíme do života, často hodně vypovídá o tom, jaký vztah máme sami k sobě.
Ne vždycky si vybíráme to nejlepší.Často si vybíráme to známé.
Mozek totiž miluje komfortní zónu.A komfortní zóna není vždycky něco příjemného.Je to jen něco, co už známe.
Proto se někdy ptáme:Proč končím pořád ve stejném typu vztahu?Proč mě přitahují lidé, kteří mě zraňují?Proč mi některé věci ve vztahu připadají „normální“, i když vlastně nejsou?
V tomhle díle jsme otevřeli několik nepohodlných, ale důležitých témat:
proč může partner odrážet náš vztah k sobě
jak do vztahů vstupuje sebeláska i sebesabotáž
jestli opravdu vybíráme partnera podle rodičovského vzoru
a proč mozek často vyhledává to, co už jednou poznal
A taky jsme si položili jednu jednoduchou otázku:
Co vlastně milujete na svém partnerovi – a co to říká o vás?
💡 Mindshifting moment:Někdy nehledáme lásku.Někdy jen opakujeme to, co už náš mozek zná.