- Podcasty
- Den na Moravě
Poslechněte si podcast: Miloš Roman Slonek
Brněnský rodák Miloš Roman Slonek se v létě 1968 vydal na prázdninovou cestu po Rakousku a Švýcarsku. Tam ho v srpnu zastihla zpráva o okupaci Československa, do kterého se až do Sametové revoluce nevrátil. Většinu života strávil v Kanadě, kde měl mimo jiné obchod s lyžařskými potřebami. V roce 2001 se po rozvodu vrátil na rodnou Moravu.
Den na Moravě
Zpravodajsko-publicistický podvečerní souhrn Českého rozhlasu Brno. Rozšířené informace o počasí, aktuální dění na Moravě i informace integrovaného záchranného systému proložené hudbou.
Jaroslav Smutný
Jaroslav Smutný byl profesí projektant, hlavně ale slavný muzikant, zpěvák, skladatel a sběratel lidových písní. Spolu s manželkou založil a vedl řadu folklórních souborů a zapsal více než tři tisíce lidových písniček. K hudbě přimkl v Jihlavě a v Brně, většinu života ale prožil ve Veselí nad Moravou. Po srpnu 1968 vystoupil z komunistické strany a nahlas odsoudil srpnovou okupaci, za což trpěla celá rodina.
Alena Hudcová
Alena Hudcová se narodila na Silvestra roku 1941 v Brně, záhy se ale spolu s rodiči přestěhovala do rodinného domu ve Veverské Bítýšce. Tam tak prožila konec války, kterou spolu s dalšími obyvateli městečka strávila v podzemním úkrytu za Bítýškou. Celá rodina přečkala přechod fronty bez větší újmy, přesto Hudcová na válečná léta nevzpomíná ráda. I po desítkách let se jí vybavuje úzkost, kterou kdysi jako malé děvčátko cítila.
Miroslav Klepáček
Miroslav Klepáček vyrůstal v Křižánkách na Vysočině, později žil v Brně. Tam se jako čerstvě dospělý zapojil do disentu – účastnil se bytových seminářů i demonstrací a vydával samizdatovou literaturu, z velké části křesťanskou. Vzniku literatury, kterou režim oficiálně nedovolil vydávat, pomohl i cyklostyl od Dominika Duky. Po roce 1989 se stal Klepáček redaktorem Lidové demokracie, záhy založil nakladatelství Sursum.
Natalia Chutorská
Natalia Chutorská je původem ruská lékařka, která žije od roku 2016 v Česku. Když v únoru 2022 Rusko vpadlo na Ukrajinu, byla to pro ni velká rána. Pro agresi a její schvalovatele nemá pochopení, i když kvůli svému postoji ztratila některé přátele. Je vděčná za to, že ji a její rodinu nikdo v Česku neodsuzuje kvůli původu. Nadšená je i z toho, jak uctivě se lidé na Moravě chovají k vlastní historii. Komplimenty nešetří ani na adresu českého zdravotnictví.
Zdeňka Kristová
Zdeňka Kristová, rodačka z Říčan u Brna, výtvarnice, folkloristka a manželka Jana Miroslava Krista, absolvovala Střední školu uměleckých řemesel v Brně a po krátké praxi pak strávila ještě rok na studiích v Moskvě. Tehdy už byla čerstvou členkou KSČ. Jenže přišel srpen 1968, okupace a následné čistky v řadách komunistické strany. Tu musela i s manželem opustit a následně se vypořádat s četnými profesními ústrky. Celá rodina tak musela žít velmi skromně, nikdy ale nelitovali.
Světluše Košíčková
Brněnská rodačka Světluše Košíčková se po vzoru své maminky rozhodla stát farářkou. Duchovní cesta ale v době vlády totalitního režimu rozhodně nebyla jednoduchá. Navíc se spolu s manželem zapojila také do rozmnožování ilegálních náboženských tiskovin. Jako farářka působila Košíčková postupně na několika místech – ve Žďáru nad Sázavou, v Prostějově i v Brně. Všechny aktivity a všechny etapy svého života vždy považovala za stejně smysluplné.
Roman Frait
Roman Frait z Brna se v 15 letech rozhodl, že uteče z totalitního Československa. Tehdy na počátku 50. let měl namířeno přes Polsko a Německo do Ameriky, skončil ale v Sovětském svazu. Tam nakonec strávil asi tři roky. Mezitím ho hledala jeho matka i další příbuzní. Nepomohl ani Červený kříž, Sověti prý popřeli, že by se Frait na jejich území nacházel. Domů se vrátil až po smrti sovětského vůdce Stalina. V roce 1960 se pokusil z Československa znovu prchnout, ovšem neúspěšně.
Anna Macková
Anna Macková prožila dětství prakticky bez jednoho z rodičů. Když jí byly čtyři měsíce, její otec byl zatčen za protistátní činnost a odsouzen na 22 let. Přestože trpěl on i celá rodina, Anna Macková vzpomíná na své dětství jako na hezké období.
Mojmír Kyselka
Brněnský architekt Mojmír Kyselka byl v mládí horlivým příznivcem levice. Z náklonnosti ho postupně vyléčilo poúnorové dění v Československu a hlavně návštěva Sovětského svazu.