Jsou Vánoce roku 1066 a v nedávno vystavěném Westminsterském opatství v Londýně je korunován anglickým králem normandský vévoda, kterému se doteď – kvůli nemanželskému původu – říkalo Vilém Bastard, ale odteď už bude mnohem častěji zván Vilém Dobyvatel. Před pár týdny totiž s největší flotilou své doby přeplul z Normandie kanál La Manche, v epické bitvě u Hastingsu porazil dosavadního krále Harolda Godwinsona – a vládu v Anglii si tak uzurpoval pro sebe. Mohla by to být jen jedna z mnoha středověkých peripetií, při kterých se chaotickým způsobem měnili vládcové tam a zase zpátky, ale tentokrát to bude jiné. Vilémovou korunovací se totiž pro Anglii změní úplně všechno. Počínaje jazykem, přes správní systém, až po povýšení dosud rozdrobeného ostrova do pozice evropské mocnosti. Není proto náhoda, že tento zdánlivě nenápadný okamžik se považuje za prapočátek Anglie tak, jak ji známe dnes. 

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Vídeň, 12. prosince 1792. Talentovaný německý hudebník Ludwig van Beethoven přichází těsně před svými 22. narozeninami na první hodinu kompozice k 60letému Josefu Haydnovi – v té době pravděpodobně největšímu žijícímu hudebnímu skladateli na světě. Zaplatí za ní 8 grošů – což je typická částka, kterou Haydn účtuje nearistokratickým studentům. Haydn dobře rozpozná ohromný Beethovenův talent. Snaží se ho vést, pomáhat mu … ale je to těžké. Beethovenova prudká a značně arogantní povaha jejich vztah komplikuje. V jedné chvíli dokonce mladý skladatel odmítne dobře míněnou nabídku, že se může prezentovat jako „Haydnův žák“ – což bylo tehdy skvělé doporučení – s tím, že ho slavný skladatel nic nenaučil. Přes tuto, i další rozdmýšky, však oba muži zůstanou v kontaktu až do Haydnovy smrti v roce 1809. V té době už bude Ludwig van Beethoven respektovaný jako velký skladatel a později ho jeho cesta dovede až k pozici jednoho z nejuznávanějších hudebních géniů všech dob. Naneštěstí to však bude také cesta plná smutku, utrpení a zoufalství…

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 3.prosince 1979. Íránský duchovní a politik Rúholláh Chomejní, dnes známější spíš jako ajatolláh – tedy vysoce vážený znalec islámského práva v šíitské větvi islámu – se po schválení nové ústavy v referendu stává vůdcem země. Od tohoto okamžiku je i formálně nejen nejvyšší íránskou náboženskou autoritou, ale zároveň i nejdůležitější politickou figurou. Završuje se tak série událostí, které vejdou do dějin jako íránská islámská revoluce. Během ní se Írán změnil k nepoznání. Z proamericky orientované světské monarchie se stal strohý náboženský stát, který vyhlásil důslednou islamizaci všech oblastí lidského života. A mužem, který to všechno vedl, byl právě ajatolláh Chomejní.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | 17. listopad roku 1558. Ve svatojakubském paláci v Londýně umírá anglická královna Marie I. Tudorovna – první nezpochybňovaná žena, která kdy vedla Anglii jako hlava státu. Ironií osudu se její nástupkyní stává téhož dne další žena: Mariina mladší sestra Alžběta. Je jí 25 let a už si prošla mnoha těžkými okamžiky, z nichž by se slabší povaha dost možná sesypala. Přes to všechno tu teď stojí jako nová královna. Má vládnout ekonomicky slabé a nábožensky nesmiřitelně rozdělené zemi, zemi, která nemá žádné kolonie, z nichž by jí plynuly zisky, a proti níž budou už zakrátko stát evropské katolické mocnosti v čele se Španělskem a papežským státem. Nemůže tušit, že na trůně setrvá dlouhých 45 let, které její zemi přinesou rozvoj a v té době nevídanou stabilitu, učiní z ní námořní velmoc a dají lidstvu takové velikány jako dramatika Williama Shakespeara nebo filosofa Francise Bacona. Celé této době se bude později nostalgicky říkat „alžbětinská“ nebo „Zlatý věk“.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | 11. říjen 1984. Švédský král Karel XVI. Gustav předává na slavnostním ceremoniálu ve Stockholmu Nobelovu cenu za literaturu. Švédská akademie se ji rozhodla udělit českému básníkovi, spisovateli, novináři a překladateli Jaroslavu Seifertovi. 

Vážně nemocný, tehdy 83letý Seifert se slavnostního ceremoniálu osobně zúčastnit nemůže. Cenu tak přebírá jeho dcera. To však nic nemění na tom, že pro naši zemi je to historický okamžik. Seifert je totiž po chemikovi Jaroslavu Heyrovském teprve druhým Čechem, který Nobelovu cenu, udělovanou od roku 1901 za zásadní přínos pro lidské společenství, získal. Přesto ho tehdejší vládnoucí režim nejen neoslavoval, ale naopak: nesl tohle ocenění se značnou nelibostí. V českých novinách vyšly celé o události pouhé dvě věty, ve slovenských dokonce jen jedna. Jaroslav Seifert byl totiž v té době v nemilosti...

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Noc z 15. na 16. října 1946. Ve vězení tzv. Norimberského tribunálu - jenž během uplynulého roku soudil největší nacistické zločince, které se spojencům po konci druhé světové války podařilo zadržet - čekají odsouzení na výkon trestu. Za úsvitu má být 11 z nich popraveno. Protože panují velké obavy, aby se někdo z nich nechtěl vyhnout spravedlnosti sebevraždou, stráže jim do cel celou noc svítí a odsouzení nesmějí spát na břiše, aby jim byly neustále vidět ruce. Přesto, ve 22 hodin 44 minut, začne jeden z nich pod dekou podezřele chrčet a než stráže stačí zasáhnout, muž na lůžku je mrtvý. Bohužel, jde o zdaleka největší rybu celého procesu, dlouhá léta muže číslo 2 v nacistické hierarchii, Hitlerova zástupce, zakladatele gestapa, ministra letectví a říšského maršála Hermanna Göringa.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 7. října 2009 a v budově Kapitolu, v hlavním městě Spojených států Washingtonu, se čeká na odhalení nového uměleckého díla – bronzové sochy holčičky stojící u pumpy na vodu. Ta holčička se jmenovala Helen Kellerová a byla to absolventka prestižní Harvardovy univerzity, která zasvětila svůj život tomu, aby pomáhala lidem s postižením po celém světě. Co je ale vůbec nejdůležitější: ona sama trpěla jedním z nejstrašnějších hendikepů, jaké si vůbec lze představit. Byla slepá a zároveň hluchá, což v její době v podstatě vylučovalo jakoukoliv smysluplnou komunikaci s okolním světem. A pak, náhle, přišel onen téměř zázračný den, kdy v sedmi letech, právě u vodní pumpy, pochopila, že každá věc má své jméno. A že tekutá substance, která jí omývá ruce, se jmenuje voda. Tento moment je ale jen malým fragmentem životního příběhu Helen Kellerové, který je jedním slovem úchvatný…

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 7. září 1914 a v Praze se právě manželům Babkovým narodila dcera Ludmila – krásná, talentovaná dívka, do které její matka promítne všechny své nenaplněné sny. Z malé Lidušky vyroste nádherná dívka s nesporným talentem, pro kterou si maminka maluje skvělou budoucnost. Z velké části bude mít pravdu. Jenom asi netuší, jak velkou roli může sehrát vrtkavá paní Štěstěna. A rodině Babkových bude souzeno poznat to bolestněji, než by si vůbec dokázala představit…

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Po takzvaném Vítězném únoru v roce 1948 rozjíždějí komunisté pod taktovkou sovětských poradců čistky, které mají upevnit jejich moc v zemi. Po politických odpůrcích se procesy začnou týkat i samotných členů strany. Jednou z obětí se stane také Gustáv Husák. Z vězení se dostane – díky amnestii prezidenta Antonína Novotného – po 9 letech. Paradoxní je, že týž muž se později stane hlavním představitelem tvrdé linie téhož totalitního režimu, který ho poslal do vězení. Jako šéf komunistů, a následně také jako československý prezident, ovlivní Gustáv Husák naše moderní dějiny tak jako málokdo. Ve vedení strany stráví 21 let a stane symbolem takzvané normalizace.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Maximilien Robespierre je jednou z nejparadoxnějších postav historie. Sám vychován humanistickými ideály, velký odpůrce trestu smrti, a během Velké francouzské revoluce se právě on postavil do čela jakobínského teroru, který tisíce lidí posílal pod gilotinu, včetně jeho nejbližších přátel. Jeho příběh je plný bizarních revolučních nápadů – jako na nový kalendář, nový způsob počítání času nebo nového náboženství.

Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.