Jak se cestovalo na počátku 20. století v meziválečné době Češkám? To na osudech Růženy Fikejzlové Baumové vykresluje kulturní historik Jan Pezda.

Bezprostřední pocit, jako byste si četli postřehy všímavé kamarádky – tak působí zápisky ukrajinské cestovatelky, fotografky a filmařky Sofije Jablonské, kterou představují filoložka Solomiia Khorob a básnířka Marie Iljašenko.

Ve fondu přírodovědce Jiřího Bauma lze nalézt nejen jeho zelené deníky, ale také zápisníky v červených deskách. V nich jejich společné cesty po světě popisuje i jeho žena Růžena. Jaká byla jejich cesta do Afriky, jak viděli meziválečné Československo cizinci a jak do životů Baumových zasáhla 2. světová válka?

Když se narodíte na Ukrajině roku 1907, jakou máte šanci, že vystudujete dokumetární tvorbu v Paříži a pak s kamerou a fotoaparátem procestujete celý svět? Sofija Jablonská to ale dokázala.

Co si myslela o carském Rusku v první polovině 19. století vzdělaná středostavovská Britka? Jak se Elizabeth Rigby stala Lady Eastlake (ačkoli byla bytostně proti vdavkám z rozumu mladších žen za bohaté starší pány), to prozrazuje historička Marie Michlová.

To se takhle vydáte na návštěvu za sestrou – jenže je začátek 19. století, vy jste neprovdaná Britka a do (pro Angličany exotického) carského Ruska se vydáváte na vlastní pěst. Právě tohle udělala Elizabeth Rigby a své zkušenosti přetavila v populární cestopis.

Knihou roku 2025 se staly Letnice Miroslava Hlauča, které jsou zároveň Debutem roku. Právě s tím asi počítala porota v kategorii próza, která Literu udělila J. A. Pitínskému za sbírku povídek Domácí potřeby. Dvě Litery byly uděleny posmrtně, v kategorie poezie zvítězila Ahava Tomáše Tomáška, v kategorii humoristiky komiks autora s pseudonymem Albrecht Smuten nazvaný Kapitán Chemo.

Náš přední český sklář a designér Rony Plesl se podílí na hlavní instalaci v českém pavilonu na EXPU 2025 v japonské Ósace. Český dům se tam otvírá už 13. dubna. V českém pavilonu se chystá spousta zajímavých akcí, vrcholem bude v červenci tzv. Národní den, na který se už teď připravuje i principál Cirku La Putyka Rostislav Novák ml.

Opera Manon Lescaut, jejíž děj vychází z francouzského milostného románu Abbého Prévosta Příběh rytíře des Grieux a Manon Lescaut, byla prvním velkým úspěchem Giacoma Pucciniho. Premiéra se odehrála v roce 1893 v Turíně, a od té doby se toto dílo pravidelně objevuje na repertoárech snad všech světových domů. Na scénu Státní opery v Praze se Manon Lescaut vrací po patnácti letech – a to v hudebním nastudování italského dirigenta Simona Di Feliceho a v režii Slávy Daubnerové.