Ondřej Fišer o sobě říká, že je ptačí psycholog. Zkoumá chování a rozhodování zvířat, hlavně ptáků. Natáčeli jsme v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde nám prozradil mnoho zajímavostí ze světa zvířat a sdílel i zkušenosti z tříměsíčního terénního výzkumu chování papoušků v indonéské džungli.

„Rád bych po sobě v rámci svojí kariéry a života zanechal planetu v lepším stavu, než jsem ji našel,“ říká Marek Miltner, který pravidelně cestuje mezi Prahou a Stanfordem. Jak se takový život dá skloubit s čerstvým otcovstvím? Co ho nabíjí, když už nemůže a jak vnímá možné negativní dopady umělé inteligence?

Levné, ekologické, vysokopacitní a výkonnné materiály pro ukládání energie vyvíjí fyzikální chemička Veronika Šedajová. Rok a půl teď pracovala na univerzitě v Cambridge. Nedávno se ale vrátila zpět do Česka a nyní působí ve výzkumném centru CATRIN v Olomouci a také ve společnosti Atomiver, což je spinoff Univerzity Palackého v Olomouci, který se snaží dostat jejich nové materiály do praxe.

Prokop Pithart je mladý ochránce přírody, dokumentarista a fotograf, který se věnuje osvětě na sociálních sítích. Mnohem víc času ale tráví v terénu. Ať už pozorováním, nebo prací na polích se zvířaty nebo rybnících a mokřadech, které se snaží revitalizovat. A co může každý z nás udělat, aby se zapojil do ochrany přírody?

Molekulární bioložka Eliška Zgarbová je vědkyní-farmářkou. V laboratoři totiž umí vypěstovat organoid, miniaturní lidské střevo. Na něm pak zkoumá léčbu Crohnovy choroby nebo rakoviny. „Naše střevo je velké asi jako zrnko písku. Ale díky tomu, že vyroste z pacientských buněk, napodobuje skutečnou strukturu a funkci původního orgánu. Na takovém modelu pak můžeme zkoumat molekulární mechanismy nemoci i hledat personalizovanou léčbu,“ říká vědkyně. Co ji k výzkumu motivovalo?

Přemýšlíte někdy o budoucnosti? Jak se promění medicína, co za nás bude dělat umělá inteligence, jak zvládneme klimatickou změnu a energetickou krizi? Jak se v tom všem vyznat? V Žárovkách si Pavla Hubálková a Jan Lukačevič povídají s mladými vědci a vědkyněmi, kteří mění svět. Probírají s nimi jejich výzkumy, směřování oborů, ale i jejich osobní motivace a sny. Zkrátka, že mají vědu jako vášeň.

Přemýšlíte někdy o budoucnosti? Jak se promění medicína, co za nás bude dělat umělá inteligence, jak zvládneme klimatickou změnu a energetickou krizi? Jak se v tom všem vyznat? V Žárovkách si Pavla Hubálková a Jan Lukačevič povídají s mladými vědci a vědkyněmi, kteří mění svět. Probírají s nimi jejich výzkumy, směřování oborů, ale i jejich osobní motivace a sny. Zkrátka, že mají vědu jako vášeň.