Čeští příznivci turistiky založili svůj spolek 11. června 1888 v Praze. Hned v dalším roce vyrazili na Světovou výstavu do Paříže, kde byli okouzleni Eiffelovou věží. První turistickou trasu označili červenou barvou tzv. značkaři mezi Štěchovicemi a Svatojánskými proudy. Od té doby přidali postupně téměř 44000 značených kilometrů křížem krážem republikou. V posledních letech se pak turisté mohou vydat i po hranicích naší země na tzv. Stezce Českem.

László Bíró vynalezl v Budapešti kuličkové pero, v Paříži si ho nechal 10. června 1938 patentovat a pak s ním utekl do Argentiny! Dal světu revoluci v podobě propisky. Vynález za války používali piloti RAF a jeho alternativou píšou i v NASA. Nejprodávanější reklamní předmět na světě, jehož se v USA prý vyrobí víc než dvě miliardy ročně. A co víc, jedná se o vynález který možná zachránil i expedici Apollo 11.

Otáčivé hlediště v Českém Krumlově přivítalo první diváky 9. června 1958. S nápadem přišli divadelní scénograf lotyšského původu Joan Brehms a tehdejší ředitel Jihočeského divadla režisér Otto Haas. Jejich první točna byla dřevěná a vešlo se na ni jen 60 diváků. Její otáčení navíc musela zajišťovat lidská síla. Experiment měl úspěch, a proto o rok později vyrostla na stejném místě točna větší, pro 400 diváků a otevřelo se tak první stálé otáčivé divadlo v Evropě.

Akademik Filip v Návštěvnících, inspektor Brůžek v seriálu Hříšní lidé města pražského nebo hudební skladatel Petr Karát v komedii Hodíme se k sobě, miláčku. To jsou některé z nejslavnějších postav Josefa Bláhy, který se narodil 8. června 1924. Prvních jedenáct let života prožil na samotě v hájence uprostřed slovinských hvozdů. Když se s rodinou stěhoval do Československa, neuměl česky ani slovo, přesto později češtinou vládl lépe než leckterý rodilý mluvčí.

Významný malíř se od tuctového pozná snadno. Tedy občas se tak stane až po jeho smrti. Jeho díla poznáme na první pohled. Když uvidíte pestrobarevné obrazy, jejichž linie jsou jednouché a námětem jsou dívky z Tahiti, můžete si být jisti, že je autorem Paul Gauguin. Narodil se 7. čevna 1848. Nejprve přišel mezi impresionisty, kterým se akademici posmívali. A někteří impresionisté se zase posmívali Gauguinovi. Prožil život plný zklamání, chudoby, ale naplněný touhou malovat.

“Píšu o ženách, jaké opravdu jsou, ne jaké by podle mužů měly být,” prohlásila novinářka Candace Bushnell. Knížka, ve které vyšly její postřehy ze života nezadaných třicátnic v New Yorku, se stala předlohou pro kultovní seriál. Vysílat příběhy žen, jejichž životním naplněním nemusí být rodina, ale kariéra, zábava a sex, byl odvážný televizní počin. HBO se ale bohatě vyplatil. Čtveřice přítelkyň v čele s Carrie Bradshaw se na obrazovce poprvé potkala 6. června 1998.

Neovládám své psaní – ono ovládá mě. Těmito slovy komentoval své neutuchající puzení k tvorbě americký spisovatel Ray Bradbury, jeden ze zakladatelů žánru sci-fi a autor slavného románu z budoucnosti 451 stupňů Fahrenheita. Svět fanoušků sci-fi se 5. června 2012 ponořil do smutku. Ve věku jednadevadesáti let ho Ray Bradbury navždy opustil. Je považovaný za jednoho z nejslavnějších spisovatelů moderní éry.

Robert Fulghum říká, že u nás žije výjimečná komunita lidí, která mu je blízká a v níž se sám cítí jako doma. Česká jasnovidka mu dokonce jednou předpověděla, že se ve svém dalším životě narodí opět v Česku, v tom minulém tu prý už žil. Robert Fulghum se narodil 4. července 1937 v americkém Texasu, kde vyrůstal v nábožensky konzervativním prostředí, ve svém dalším životě se však naučil nahlížet na věci také z jiných úhlů pohledu.

Allen Ginsberg se narodil 3. června 1926 v Newarku, ve státě New Jersey. Studoval literaturu na Kolumbijské univerzitě, kde potkal své soukmenovce Jacka Kerouacka, Williama Burroughse, Neala Cassadyho či Kennetha Rexrotha, s nimiž založil umělecké hnutí Beat generation. Zlom v jeho literární kariéře nastal 7. října 1955, kdy v sanfranciské Six Gallery četl svou poému Kvílení. U publika měla ohromný úspěch nejenom pro svůj obsah, ale i pro Ginsbergův uhrančivý způsob přednesu.

1. června 1898 byla položena symbolická základní kolej pražské podzemky neboli metra. Už roku 1898 předložil pražský obchodník se železářským zbožím Ladislav Rott městské radě první návrh na její vybudování. Chtěl využít právě probíhající asanace Josefova a budování kanalizace. Neuspěl a metra se za svého života nedočkal. Pražané si museli počkat ještě další tři čtvrtě století. Vydejte se na rychlou projížďku historií „krtka“ s několika zajímavými zastávkami.