- Podcasty
- Příběhy z kalendáře
Poslechněte si podcast: Malý princ. Útlá knížka fascinující už několik generací
Malý princ. Tahle zvláštní nadčasová pohádka se poprvé objevila na pultech 6. dubna 1943. Rychle si našla cestu k srdcím čtenářů, které nepřestává fascinovat dodnes. Během téměř osmi dekád byla přeložena do více než tří set jazyků a je jednou z padesáti nejprodávanějších knih vůbec. V Příbězích z kalendáře si budeme povídat také o duchovním otci pohádky Antoine de Saint-Exupérym, o vzletech, pádech a psaní.
Příběhy z kalendáře
Netradičním způsobem představují posluchačům významné osobnosti, objevy, stavby, dějinné události i témata v souvislostech. Kolektiv autorů, který Příběhy z kalendáře pro vaše uši píše, se zaměřuje na zajímavé a málo známé okolnosti týkající se konkrétního tématu a předkládá je formou zábavných příběhů, nikoliv jako lekci z dějepisu. Každý všední den vám tak dvojice moderátorů Tereza Stýblová a Jan Kovařík nebo Jitka Novotná a Jan Čenský nabídne příběh, který chcete slyšet.
Světlana Alexijevičová. Kronikářka smutné doby
Jediná běloruská laureátka Nobelovy ceny za literaturu se narodila 31. května 1948 v bělorusko-ukrajinské rodině. Většinu života žila a pracovala jako investigativní novinářka a spisovatelka Vytvořila svébytný literární žánr označovaný jako „román hlasů“, který vzniká z velkého množství rozhovorů a jejich úryvků poskládaných do jednotného toku vyprávění. Ve svých knihách se zabývá válečnou, ale i nedávnou historií zemí postsovětského prostoru.
Palác Žofín. Jedním z prvních hostů byl arcivévoda František Karel
Palác Žofín se v Praze poprvé otevřel 30. května 1837. Tehdy klasicistní budova stála na Barvířském ostrově, který vznikl nánosy půdy během 17. století. Původně ho využívali barvíři a rameno řeky, které ho dnes odděluje od Masarykova nábřeží, bylo zastavěno mlýny. V roce 1835 koupil ostrov Václav Antonín Novotný a rozhodl se vybudovat významné společenské a kulturní centrum Prahy. Jedním z prvních hostů nového paláce byl arcivévoda František Karel.
Výstup na Mount Everest. Byli Edmund Hillary a Tenzing Norgay skutečně první?
Lidská noha poprvé vstoupila na nejvyšší horu světa Mount Everest v roce 1953. Nesmazatelnou stopu v dějinách lidstva tehdy zanechali sir Edmund Hillary a Tenzing Norgay. To jim se první zdolání nejvyšší hory světa připisuje. Byli ale skutečně první? Jestli je o víc než 30 let předběhli jiní, to se nám dnes nepodaří vyvrátit ani potvrdit.
Závod 24 hodin Le Mans. Slavná vítězství i nejhorší nehoda v dějinách motorsportu
Snad nejslavnější automobilový závod 24 hodin Le Mans se jel poprvé 26. května 1923. Od té doby se konal každoročně, s výjimkou válečných let. Do jeho historie se zapsal například francouzský pilot Pierre Levegh, který se v roce 1952 pokusil odřídit celých 24 hodin bez střídání a o tři roky později byl hlavním aktérem nejhorší nehody v dějinách motorsportu, když jeho mercedes po nezaviněné nehodě vletěl mezi diváky na tribuně, 90 jich zabil a desítky zranil.
Hvězdné války IV: Nová naděje. Nejvýdělečnější film všech dob získal 7 Oscarů
25. května 1977 vstoupil do kin první díl mezigalaktické série Star Wars a přepsal filmovou historii. Do té doby se producenti báli financovat sci-fi filmy, protože se netěšily oblibě u diváků a většinou propadly. Vedení studia 20th Century Fox ale věřilo potenciálu režiséra George Lucase. Ten za poměrně směšných 10 milionů dolarů vytvořil vesmírné dobrodružství plné bizarních bytostí, stovek různých světů, mezigalaktických bitev a šermířských soubojů světelnými meči.
Mikuláš Koperník. Polák, nebo Němec? A jak to vnímal sám Koperník?
Mikuláš Koperník je zakladatel moderní astronomie a autor knihy O oběhu nebeských sfér. Narodil se v 16. století v polském městě Toruň. Možná i proto o něm Poláci říkají, že byl Polák. Toruň, stejně jako Frombork, kde astronom 24. května 1543 zemřel, ale založili Prusové. Jaká je tedy pravda? Polák, nebo Němec? A jak to vnímal sám Koperník? Proč trvalo 150 let, než Isaac Newton rozmetal poslední pochybnosti o heliocentrické soustavě.
Čeští stavové vyhodili opozici z okna. Následovala třicetiletá válka
V roce 1618 je České království oficiálně zemí náboženské tolerance. Je to oáza bezpečná asi jako soudek střelného prachu. Spory mezi skupinami věřících prorostly do nejvyšší politiky. Radikální křídlo českých stavů je řeší metodou zvanou defenestrace. Vyházení opozice oknem je považováno za „starý český obyčej“. Dne 23. května jsou z okna Pražského hradu vyhozeni dva vysocí královští úředníci a jeden užvaněný písař. Všichni pád z velké výšky přežijí a tvrdí, že šlo o zázrak.
Richard Wagner. Skvělý hudebník, který měl schopnost okouzlit ženy
Richard Wagner byl skvělý, talentovaný hudebník. Pohyboval se v nejvyšší společnosti, jeho přítelem byl bavorský král Ludvík, přesto se celý život potýkal s nedostatkem peněz a musel dokonce prchat před věřiteli. Je vykreslován jako mimořádně egocentrický člověk, přesto měl nepochybně schopnost okouzlit ženy. Podléhaly jeho kouzlu ať svobodné či vdané. Jeho život by vydal na několik románů a vy si o něm můžete poslechnout v Příbězích z kalendáře.
Lázně Třeboň. Slatinné koupele začali využívat lázeňští hosté od roku 1883
Lázně Třeboň se pro veřejnost otevřely 19. května 1883. Václav Hucek při svých cestách navštívil spolu s manželkou Marií a dcerou Bertou západočeské lázně a inspiroval se tamní rašelinnou terapií. Po návratu do Třeboně nechal odborně prozkoumat zdejší slatinu a zjistil, že je mnohem účinnější než ta mariánskolázeňská. Na svém pozemku, kde do té doby byla zahradní restaurace, nechal postavit první lázeňský dům.
Československý rozhlas. Pravidelné vysílání začalo ze skautského stanu
V Paříži se zkoušelo vysílání z Eiffelovy věže, Vídeň si vysílač teprve stavěla, u nás se postavil stan. Pravidelné vysílání Československého rozhlasu bylo zahájeno 18. května 1923 – třetí na světě a první v pevninské části Evropy. Průkopnické začátky mnoha vynálezů, ale i prosazování již vynalezeného bývají velmi krkolomné. Své by o tom mohli vyprávět i tři otcové zakladatelé našeho rozhlasu, tedy – abychom byli přesní – tehdy společnosti Radiojournal.