- Podcasty
- Magazín Experiment

Poslechněte si podcast: Kdo a za co získal vědecké Nobelovy ceny? A jak může epikardiální tuk ovlivnit srdeční činnost?
00:00 témata magazínu00:30 vědecké Nobelovy ceny 202503:30 čisté prostory VZLU Aerospace07:00 typologie půdy v lesích09:20 tuk a srdeční selhání12:40 rozhovor s kardiologem Vojtěchem Melenovským16:10 jak tolerovat infekci?
Magazín Experiment
Vědecko-technologický magazín Radiožurnálu. Zabýváme se nejnovějšími vynálezy a zjišťujeme, nad čím bádají nejen čeští vědci. Zajímá nás také zákulisí vědy, jak vlastně žijí lidé, kteří zasvětili život vědě a jak fungují špičkové laboratoře. Nezapomínáme ani na moderní technologie – jaké je čeká budoucnost, jak budou sloužit člověku… nebo to bude jinak?
I srdce má svoji spižírnu. Epikardiální tuk přispívá ke zmírnění srdečního selhání, zjistili vědci
Nadmíra tuku člověku jednoznačně škodí, někdy z něj ale můžeme mít přeci jen i prospěch. Platí to například pro takzvaný epikardiální tuk, který je zboku nalepený na srdce. Na jeho roli v rozvoji srdečního selhání se zaměřili vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd a lékaři z pražského IKEM.
Zpočátku nikdo nechtěl, aby byly Nobelovy ceny mezinárodní, říká expert na historii ocenění
Svět už zná jména prvních letošních laureátů Nobelovy ceny. Co ale rozhodnutím o jejich udělení předcházelo, se dozvíme nejdřív za padesát let. Nobelovské archivy se totiž odtajňují až s velkým odstupem. O tom, co se v nich dá zjistit o zákulisí udělování vědeckých cen, prozradil Martinu Srbovi v rozhovoru bývalý člen nobelovských výborů a autor pěti knih o historii Nobelových cen, švédský vědec Erling Norrby.
Česká posádka se zúčastní největší simulované kosmické mise. Její modul Hydronaut „poletí“ vesmírem
Život ve vesmíru, to je hlavní téma letošního Světového kosmického týdne, který začal v sobotu. Jednou z jeho akcí bude zatím největší takzvaná analogová mise neboli simulovaný pobyt ve vesmíru. Zapojí se do něj i tým české laboratoře Hydronaut. Poslechněte si rozhovor s jejím vědeckým vedoucím Miroslavem Rozložníkem.
Jak se dá předejít ruptuře aorty? A jak se Češi zapojí do největší simulované mise do vesmíru?
00:00 témata magazínu;00:35 biokompatibilní výztuž aorty;04:05 rozhovor s vynálezcem výztuže Talem Golesworthym;07:40 Festival ptactva;09:45 genotypování ovocných plodin;13:15 simulovaný pobyt ve vesmíru;16:00 historie Nobelových cen.
Laboratoř NASA je nově vybavená českým přístrojem SELINA. Umí vytvářet mikrometeority
Čeští vědci připravili pro NASA přístroj na umělé meteority. Zařízení nazvané SELINA (Selected Ice Nanoparticle Accelerator) instalovali ve speciální laboratoři na Coloradské univerzitě v Boulderu. Pomůže například při hledání podmínek pro život ve vesmíru.
Český 3D tisk opět boduje, nový filament obstojí i ve vesmíru
V Česku vznikla speciální náplň do 3D tiskáren. Předměty z ní vyrobené obstojí i v těch nejextrémnějších podmínkách – od satelitních misí ve vesmíru přes laboratoře částicové fyziky až po pozemské provozy, kde je nutná maximální odolnost a elektrostatická bezpečnost. Náplň se dá navíc použít i v běžných 3D tiskárnách. „Je to plastová struna, taková špageta,“ ukazuje Josef Průša, zakladatel firmy Prusa Research, nový materiál pro 3D tiskárny, takzvaný polykarbonátový filament.
Čekají svět kvantové závody? „Úspěch může proměnit geopolitickou mapu světa,“ říká expert
Kvantová fyzika umí nabídnout dokonale náhodná čísla i šifrovací klíče, které zaručeně vydrží jen jedno použití. Kvantové zabezpečení šifrovacích klíčů tak trochu připomíná špionský dopis, který se při čtení sám zničí. Komerční kvantově šifrovaná linka už nějaký čas slouží i v Česku. O budoucnosti kvantových technologií si vědecký reportér Martin Srb povídal se Simonem Patkovicem, zástupcem švýcarské dodavatelské firmy IDQuantique.
Okřehkem proti odlesňování? Nenápadná rostlina z hladin rybníků by se mohla změnit ve výživné krmivo
Malá zelená rostlinka pokrývající hladiny rybníků může být v budoucnosti klíčem k levnějšímu a udržitelnějšímu zemědělství. Tým brněnských studentů z Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického chce okřehek, neboli duckweed, vylepšit a vytvořit z něj udržitelný zdroj bílkovin pro hospodářská zvířata.
Jak se z prasečích jater vypěstují lidská? A může okřehek z rybníků ulevit planetě?
00:00 témata magazínu00:30 umělá lidská játra03:55 rozhovor s Václavem Liškou z biomedicínského centra Fakultní nemocnice v Plzni07:20 požární experiment ČVUT09:40 onkogynekologické diagnózy13:20 okřehek jako udržitelný zdroj bílkovin16:55 kvantově šifrovaná linka