Poslechněte si podcast: Jak žili pravěcí lidé na území Česka? V dlouhém domě s mnoha lidmi, ukazuje průzkum z Těšetic
Na poli u Těšetic na Znojemsku odkrývají archeologové z Masarykovy univerzity pozůstatky jedné z nejstarších zemědělských vesnic ve střední Evropě. Lokalita se jmenuje Amerika a podle vědců byla zřejmě domovem prvních moravských zemědělců. Výzkumníci tu teď zkoumají více než 7 tisíc let starý dlouhý dům. Chtějí zjistit, kdo v něm žil i proč nakonec zanikl v plamenech.
Magazín Experiment
Vědecko-technologický magazín Radiožurnálu. Zabýváme se nejnovějšími vynálezy a zjišťujeme, nad čím bádají nejen čeští vědci. Zajímá nás také zákulisí vědy, jak vlastně žijí lidé, kteří zasvětili život vědě a jak fungují špičkové laboratoře. Nezapomínáme ani na moderní technologie – jaké je čeká budoucnost, jak budou sloužit člověku… nebo to bude jinak?
Magazín Experiment: Kdo nahrál český vzkaz mimozemšťanům? A jak AI pomáhá odhalit poškození sítnice?
00:00 témata magazínu00:35 využití AI při vyhodnocování mamografických snímků04:15 diagnostika diabetické retinopatie pomocí AI07:50 příběh českého vzkazu na sondě Voyager09:40 archeologický výzkum u Těšetic na Znojemsku13:10 archeologická stanice Masarykovy univerzity v Těšeticích-Kyjovicích16:50 zranitelnost bezdrátových sítí
Na tropické noci není naše tělo zvyklé. Vědecké tipy a triky, jak se i v horku dobře vyspat
Na spaní v teplotách přes 20 stupňů není naše tělo zvyklé. Teď se s tím ale musí vyrovnávat. Odborníci vysvětlují, kdy a proč se začínáme potit. Poslechněte si, jak se podle nich navečer můžeme zchladit.
Evropské léto se mění. Hlavní příčinou sucha už není nedostatek deště, ale extrémní horko
Voda z krajiny mizí rychleji než dřív. Ne proto, že by přestalo pršet, ale protože se oteplující atmosféra chová jako jakási obrovská houba, má stále větší žízeň. A právě to vysvětluje, proč Evropu trápí stále silnější sucho. Vyplývá to z nové analýzy vědců z iniciativy World Weather Attribution, která zkoumá vliv klimatických změn na konkrétní extrémní projevy počasí.
Lékaři mohou pacientům s rakovinou plic vybrat léčbu přímo na míru. Pomáhá jim genetická analýza
00:00 témata magazínu00:39 klimatická změna04:15 spaní v horku07:55 Oázy chladu v Praze09:40 Světový den rakoviny plic13:40 rozhovor s Vladimírem Koblížkem17:10 mozek a počítač
Vědci zkoumají odlišné vnímání času u dětí s ADHD. Stále hledají dobrovolníky
Vědci z Národního ústavu duševního zdraví zkoumají, jak děti s ADHD vnímají čas. Právě způsob, jakým odhadují krátké časové intervaly, by mohl napovědět víc o fungování této poruchy soustředění i zpřesnit její diagnózu. Do studie stále hledají děti s ADHD i zdravé dobrovolníky od sedmi do 12 let.
Viry, šifry, léčiva. ÚOCHB vzpomíná na profesora Antonína Holého outdoorovou hrou Mise Retrovirus
Trvalo dvacet let, než výzkum profesora Antonína Holého dospěl k léku na dříve smrtelnou nemoc AIDS. Teď s pomocí chytrého telefonu stačí dvě hodiny. Nová outdoorová hra vytvořená Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd připomíná nedožité devadesátiny jednoho z nejvýznamnějších světových chemiků. Jak vypadají viry a jak fungují léky proti nim? Nejen to prozradí hra nazvaná Mise Retrovirus, která je zdarma. Hrát můžete doma nebo při procházce pražskými Dejvicemi.
Kdo mluví? Jak AI přepisuje chaotickou konverzaci? A jaké je to hrát si s viry?
00:00 témata magazínu00:40 přepis řeči pomocí AI04:25 rozhovor s odborníkem na řečové systémy Radimem Kudlou08:10 výzkum dětí s ADHD10:00 outdoorová hra Mise Retrovirus14:10 rozhovor s biochemikem Janem Konvalinkou18:10 monitoring geologických zlomů
Z Brna na železnici. První česká vlakotramvaj vyjela na trať, na cestující si ale ještě počká
Původně to byla stará tramvaj z Brna, teď jezdí na regionální železniční trati. Společnost AŽD spustila na Mladoboleslavsku mezi Dolním Bousovem a Kopidlnem na Jičínsku testování první české vlakotramvaje. Souprava by měla být schopná jezdit jak v centrech měst, tak po regionálních železnicích. První cestující by se mohhli svézt už v příštím roce.
Vědci zkoumají vůni prsu. Chemické látky přitahující novorozence by mohly pomoct s kojením
Zhruba dvě stě českých žen se zapojilo do velkého mezinárodního výzkumu kojení. Cílem osmiletého projektu je popsat směs chemických látek, která novorozence přitahuje k prsu. Pokud se ji podaří odhalit, mohla by být uměle vyráběna a využívána při nastartování kojení, například u předčasně narozených dětí.
Co umí motorka, která sleduje svého jezdce? A co odhalil velký mezinárodní výzkum kojení?
00:00 témata magazínu00:30 motorka na sběr dat04:05 vozidla a bezpečná technologie07:45 testování vlakotramvaje09:30 co je cílem výzkumu kojení13:30 jak probíhá výzkum kojení17:05 zranitelnost telekomunikačních sítí