- Podcasty
- Magazín Experiment
Poslechněte si podcast: Smrček krásně voní, ale rychle opadá. U jedle to je naopak. Proč? Vysvětlení nabízí chemie a fyzika
Obývací pokoje mnoha českých domácností právě teď voní smrkovým jehličím. Za pár týdnů se ale ze stromečku uvolní a opadá. Na borovici přitom jehlice vydrží o poznání déle a na jedli nám můžou dělat radost až do jara. Podle odborníků to má hned několik příčin. Důležité mimo jiné je, jak strom hospodaří s vodou. Smrček, borovice a jedle totiž vysychají různou rychlostí hlavně kvůli odlišným jehlicím.
Magazín Experiment
Vědecko-technologický magazín Radiožurnálu. Zabýváme se nejnovějšími vynálezy a zjišťujeme, nad čím bádají nejen čeští vědci. Zajímá nás také zákulisí vědy, jak vlastně žijí lidé, kteří zasvětili život vědě a jak fungují špičkové laboratoře. Nezapomínáme ani na moderní technologie – jaké je čeká budoucnost, jak budou sloužit člověku… nebo to bude jinak?
Vánoční dobroty mohou být tikající bomba. Jak si pod stromeček nenadělit žlučníkový záchvat?
Přibližně pětina populace má podle odhadů gastroenterologů problémy se žlučníkem nebo přímo žlučníkové kameny. Některým pacientům obtíže nedělají, jiní kvůli nim skončí na operačním stole. Právě začínající vánoční svátky mohou být pro lidi s nemocným žlučníkem rizikové. Ani během nich by totiž neměli porušovat dietu.
Magazín Experiment: Jak opravit zvony bez svařování? A jak se vyhnout žlučníkovému záchvatu?
00:37 technika opravy historických zvonů;04:33 slitina pro výrobu zvonů se nemění;08:39 družice českých středoškoláků;10:22 rizika žlučníkových problémů;14:01 refluxní choroba jícnu aneb pálení žáhy;17:51 proč voní každý strom jinak?
Jak připravit dětem atraktivní, a přitom zdravé jídlo? Brněnští vědci se to učí na fastfoodu
I zdravé jídlo by podle brněnských vědců mohlo obézní děti lákat podobně jako fast food. V eyetrackingové laboratoři proto sledovali, co se jim na různých jídlech nejvíc líbí. Na základě získaných dat chtějí vytvořit pro rodiče návod, jak připravit atraktivní, a přitom zdravé jídlo. Pro děti navíc chystají speciální mobilní aplikaci.
Česká technologie Kardi AI monitoruje srdce s pomocí umělé inteligence. Mohla by nahradit Holter
Pravidelný srdeční rytmus dnes dokážou kontrolovat nejrůznější aplikace nebo třeba chytré hodinky. K nejúspěšnějším technologickým inovacím poslední doby se řadí i česká aplikace Kardi AI, která s pomocí umělé inteligence odhaluje srdeční arytmie. Na jejím testování se podílejí i lékaři z Fakultní nemocnice Ostrava. Aktuálně pracují na dodatečné klinické zkoušce.
Magazín Experiment: Srdce v hlavní roli. Dobydou české vynálezy světovou medicínu?
00:00 témata magazínu00:25 nový katetr v Nemocnici Na Homolce04:20 rozhovor s Mikulášem Mlčkem08:00 zdravý jídelníček pro obézní děti09:50 aplikace CardiAI13:50 rozhovor s Tomášem Skálou17:35 meteorický roj Geminidy
Stárnutí nemusí být nutně jen úpadek, věří americká historička. Natočila film o zrání sýrů – i lidí
Lidé mohou zrát jako víno – nebo jako sýry. Souvislostí mezi dozráváním sýrových kultur a lidského charakteru si povšimla americká historička Robyn Metcalfeová. Podle jejího námětu vznikl dokumentární film Dozrávání.
Zvířecí krmiva z umělého masa? Český start-up získal jako první v Evropě registraci pro výrobu
Maso budoucnosti by v sobě mohlo mít jen jednu zvířecí buňku. Alespoň takový je základ suroviny pro zvířecí krmivo vyvinuté českým start-upem Bene Meat. Nedávno za něj dostal i ocenění Česká hlava.
Magazín Experiment: Jak funguje poloaktivní odpružení? A kdy čeští psi a kočky ochutnají umělé maso?
00:00 témata magazínu00:30 speciální odpružení pro kola a motorky04:09 příprava na výuku s pomocí AI07:30 pozorování planety Jupiter08:50 pěstování krmiv pro zvířata12:43 alternativní masová surovina pro člověka16:16 dozrávání sýrů a lidské stárnutí
Cesta Čecha do vesmíru je reálná, říká šéf výcvikového střediska astronautů ESA
V evropském středisku astronautů (EAC) v Kolíně nad Rýnem se školí a cvičí nejen Aleš Svoboda, ale i budoucí astronauti z dalších zemí. Šéfuje mu Frank De Winne, zkušený belgický astronaut, který ve vesmíru strávil celkem 198 dní 17 hodin a 34 minut. Poprvé se na oběžnou dráhu vydal v roce 2002 a pak ještě o sedm let později, kdy na Mezinárodní vesmírné stanici strávil šest měsíců. Společně s kolegy z dalších zemí tehdy připravovali ISS na její současnou „zlatou éru“.