Mezinárodní výzkum, na němž se podílí také čeští vědci, identifikoval v papouščím peří dva typy chemických látek odpovědné za jejich zbarvení. První je aldehyd a druhá se mění na karboxylovou kyselinu. Rozdíl mezi červenou a žlutou barvou peří pak závisí na tom, kolik těchto látek peří obsahuje. Za tím, jakou barvu peří papoušků má, stojí ale i fyzika. Studie vyšla v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů Science.

00:00 témata Magazínu Experiment00:33 biosenzor k odhalení selhání ledvin04:29 správná funkce ledvin a kreatinin08:44 výzkum betonu11:06 umělá inteligence a spotřeba energie14:54 etické využití umělé inteligence18:08 tajemství barev peří papoušků

Loni darovalo orgány pro transplantace 229 lidí. Dárců ale podle pražského IKEMu není dostatek, a to především z řad cizinců, kteří dlouhodobě v Česku žijí. Zatímco ještě před dvěma lety transplantovali lékaři 80 orgánů od cizinců, letos to bylo zatím jen 14. Institut klinické a experimentální medicíny proto spustil nový web, který pozůstalým objasňuje důležitost dárcovství. Jeden člověk totiž podle nich může pomoci až osmi nemocným, a to bez ohledu na národnost nebo etnikum.

Jeden řidič ovládá dvě auta zároveň – to není fikce, ale realita, díky které odborníci z Ostravské technické univerzity testují autonomní řízení vozidel. Zároveň zkoušejí i komunikaci mezi dvěma auty pomocí speciálních palubních jednotek. Ty by se do budoucna daly využít v hustém městském provozu například ke zvýšení bezpečnosti chodců.

00:00 témata magazínu00:15 testování čichu u dětí04:45 proč děti odmítají kapustu a fazole?08:50 rozhovor s Christianem Duprazem o agrolesnictví10:55 cizinci a dárcovství orgánů14:25 rozhovor s dárcovskou konzultantkou IKEM17:55 autonomní řízení vozidel

Téměř 4 % skleníkových plynů nad Evropou vyprodukuje podle aktuálních dat Evropského parlamentu letecký průmysl. Jenže letadla zanechávají na nebi i kondenzační stopy, které také většinou životnímu prostředí neprospívají. Dlouhé bílé čáry, které vidíme na nebi za letadly, totiž ve většině případů oteplují planetu. A je úplně jedno, jestli je zanechá velké nebo malé letadlo. Vědci z Českého vysokého učení technického zjišťovali, co nejvíce ovlivňuje jejich vznik.

Chytré hodinky zapípají: Pozor, jste příliš stresovaní, zkuste se uvolnit. Zhluboka dýchejte. Tak vypadá moderní prevence duševních nemocí podle americké neurovědkyně Anne Andrewsové z Kalifornské univerzity v Los Angeles. Se svým týmem testuje zařízení, které by včas rozpoznalo nadměrný stres. Vyvíjí také senzory na dopamin a serotonin, které by mohly pomáhat při výzkumu psychiatrických onemocnění.

00:29 náhrada srdeční chlopně umělými04:07 historie české výroby penicilinu06:05 přednosta kardiologie o operacích srdeční chlopně10:13 jak vznikají kondenzační stopy za letadly?13:46 střídání času perspektivou biologických hodin19:10 senzory rozpoznávající nadměrný stres

Vědci z Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích vyvinuli sondu s kamerou, která může ochránit až 60 % lesů před kůrovcem. Snadno ovladatelná bezdrátová kamera přesně a včas rozpozná napadené stromy, lesníci je díky tomu můžou rychle pokácet a zachránit tak zdravé stromy.

Chtěli natočit film o počasí a přitom se jim podařilo nafilmovat, co dělají krtci, mravenci a další tvorové v dešti a bouřce. Němečtí dokumentaristé Robin Jähne a Michael Gärtner teď za svůj film Divočina v bouři dostali cenu odborné poroty na festivalu Prague Science Film Fest. „Nedá se tak úplně věřit knihám, které píšou myslivci. Tvrdí v nich, že když prší, hřmí a blýská se, dají se například srnky na útěk. Vůbec to není pravda!“ říká Michael Gärtner.