Nejen lidé, ale i psi můžou darovat krev. Nejčastěji je podle veterinářů potřeba po úrazech, srážce s automobilem, při náhlé operaci nebo poruchách krvetvorby. Ideálními dárci jsou zdraví psi, kteří váží alespoň 20 kilogramů a je jim od dvou do osmi let. Registr dobrovolných psích dárců krve Červená tlapka funguje v Česku pět let. Aktuálně je v něm zapsáno takřka 1200 psů.

00:00 témata magazínu00:37 nové osvětlení Pražského hradu04:20 rozhovor s Pavlem Vyhnánkem, ředitelem Správy Pražského hradu08:03 rozhovor s expertem na agrolesnictví10:21 Červená tlapka - dárcovství krve u psů14:18 rozhovor s Alicí Bílou o zrodu organizace Červená tlapka18:00 rozhovor se Sophií Hamiltonovou o vlivu technologií na člověka

Odborníci na etiku upozorňují, že současný rozvoj umělé inteligence nebude možné dlouho udržet. Je rychlá a výkonná, ale pro mnoho úkolů má příliš velkou spotřebu energie. Je to podobné, jako kdybychom jezdili na nákup závodním autem. Velké technologické firmy jako Google, Microsoft nebo Amazon už dokonce investují do atomových elektráren. Dá se s tím něco dělat? A proč je lidský mozek ve srovnání s umělými neuronovými sítěmi stále mnohem efektivnější?

Mezinárodní výzkum, na němž se podílí také čeští vědci, identifikoval v papouščím peří dva typy chemických látek odpovědné za jejich zbarvení. První je aldehyd a druhá se mění na karboxylovou kyselinu. Rozdíl mezi červenou a žlutou barvou peří pak závisí na tom, kolik těchto látek peří obsahuje. Za tím, jakou barvu peří papoušků má, stojí ale i fyzika. Studie vyšla v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů Science.

00:00 témata Magazínu Experiment00:33 biosenzor k odhalení selhání ledvin04:29 správná funkce ledvin a kreatinin08:44 výzkum betonu11:06 umělá inteligence a spotřeba energie14:54 etické využití umělé inteligence18:08 tajemství barev peří papoušků

Loni darovalo orgány pro transplantace 229 lidí. Dárců ale podle pražského IKEMu není dostatek, a to především z řad cizinců, kteří dlouhodobě v Česku žijí. Zatímco ještě před dvěma lety transplantovali lékaři 80 orgánů od cizinců, letos to bylo zatím jen 14. Institut klinické a experimentální medicíny proto spustil nový web, který pozůstalým objasňuje důležitost dárcovství. Jeden člověk totiž podle nich může pomoci až osmi nemocným, a to bez ohledu na národnost nebo etnikum.

Jeden řidič ovládá dvě auta zároveň – to není fikce, ale realita, díky které odborníci z Ostravské technické univerzity testují autonomní řízení vozidel. Zároveň zkoušejí i komunikaci mezi dvěma auty pomocí speciálních palubních jednotek. Ty by se do budoucna daly využít v hustém městském provozu například ke zvýšení bezpečnosti chodců.

00:00 témata magazínu00:15 testování čichu u dětí04:45 proč děti odmítají kapustu a fazole?08:50 rozhovor s Christianem Duprazem o agrolesnictví10:55 cizinci a dárcovství orgánů14:25 rozhovor s dárcovskou konzultantkou IKEM17:55 autonomní řízení vozidel

Téměř 4 % skleníkových plynů nad Evropou vyprodukuje podle aktuálních dat Evropského parlamentu letecký průmysl. Jenže letadla zanechávají na nebi i kondenzační stopy, které také většinou životnímu prostředí neprospívají. Dlouhé bílé čáry, které vidíme na nebi za letadly, totiž ve většině případů oteplují planetu. A je úplně jedno, jestli je zanechá velké nebo malé letadlo. Vědci z Českého vysokého učení technického zjišťovali, co nejvíce ovlivňuje jejich vznik.

Chytré hodinky zapípají: Pozor, jste příliš stresovaní, zkuste se uvolnit. Zhluboka dýchejte. Tak vypadá moderní prevence duševních nemocí podle americké neurovědkyně Anne Andrewsové z Kalifornské univerzity v Los Angeles. Se svým týmem testuje zařízení, které by včas rozpoznalo nadměrný stres. Vyvíjí také senzory na dopamin a serotonin, které by mohly pomáhat při výzkumu psychiatrických onemocnění.