První česká studentská družice KOSTKA je na oběžné dráze. Sestavil ji tým YSpace z Vysokého učení technického v Brně a její mise ve vesmíru má trvat dva roky. Během letu otestuje technologie, které mají otevřít cestu dalším českým studentským vesmírným misím. Jak takzvaný cubesat funguje, zjišťoval ještě před startem reportér Českého rozhlasu Marek Hensl.

Žílou do srdce zavedou speciální nástroj zakončený miniaturními kleštičkami a z pravé komory odeberou část tkáně o velikosti špendlíkové hlavičky. Právě tak dělají lékaři v pražském IKEMu u pacientů po transplantaci srdce biopsii. V prvním roce jich musí absolvovat hned několik. Díky téměř bezbolestnému zákroku se dozví, jestli se nový orgán nepřestává hojit.

00:00 témata Magazínu Experiment00:30 robotika v podzemí04:20 létající robot07:45 satelit Kostka09:30 biopsie srdce13:30 rozhovor s Ivanem Netukou z IKEMU17:00 vědec Hans Wörner

I když mají kyberzločinci v rukou umělou inteligenci, nestanou se neporazitelnými. Mohou být poraženi svými vlastními zbraněmi. Podle švédského odborníka na bezpečnost a informační technologie, který přednášel na nedávné konferenci Globsec, Staffana Truvého, je umělá inteligence nástroj, který může použít kdokoli k čemukoli.

Stará čistírna odpadních vod v pražské Bubenči slaví 120 let od zahájení zkušebního provozu. Stavba, která měla pomoct modernizovat rychle rostoucí město, dnes patří mezi nejzachovalejší industriální památky v Evropě. Vznikla v roce 1906 podle projektu Williama Heerleina Lindleyho jako poslední článek stokové sítě.

00:00 témata Magazínu Experiment00:35 následky klíšťové encefalitidy04:20 rozhovor s Martinem Slížkem z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka07:50 záchranná mise pro družici Swift09:45 Stará čistírna odpadních vod v Bubenči13:40 rozhovor s Martinem Srbem z Ústřední čistírny odpadních vod v Praze17:25 rozhovor se Staffanem Truvém, švédským odborníkem na AI a kyberbezpečnost

Hledání léku na Alzheimerovu demenci je něco jako cesta kolem světa. Nemocné totiž nejsou jen mozkové buňky, ale svým způsobem i naše společnost. Přesvědčen je o tom James Rice, americký zdravotnický expert a předseda správní rady Mezinárodního výzkumného centra pro neurodegenerativní choroby. Lidský rozměr výzkumu připomněl i na posledním světovém setkání výzkumníků v Praze.

Čeští vědci vyvíjejí nové možnosti využití technického konopí ve stavebnictví. Na ČVUT testují například deskové materiály nebo konstrukční prvky, které by v budoucnu mohly doplnit běžně používané stavebniny. Výsledkem má být demonstrační dům, na kterém ověří jejich vlastnosti v praxi.

00:00 témata Magazínu00:30 vodíkový pohon pro letadlo04:30 vodík jako palivo08:05 letní slunovrat09:45 konopné budovy13:30 konopné materiály a stavby17:05 lidský rozměr výzkumu mozku

Dalších osm koní Převalského před několika dny zamířilo z Evropy do Kazachstánu. Zoo Praha do oblasti Zlaté stepi přepravila čtyři hřebce a čtyři klisny, čímž pokračuje v návratu druhu, který ve volné přírodě vyhynul na konci 60. let minulého století a přežil jen díky chovu v zoologických zahradách. Projekt odstartoval před dvěma lety, kdy pražská zoo ve spolupráci s Armádou ČR převezla do Kazachstánu první tři koně Převalského.